Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2019 , FobosOriginální název:
The Haunting of Ashburn House, 2016
více info...
Přidat komentář
Touto knihou jsem byla mile překvapená. Horory tak často nečtu a tento se mi líbil moc. Dobře se četl, byl napínavý, prostě takový, jaký by pro mě měl být. Věřím ale, že každý má hranici někde jinde. Za mě opravdu dobrá knížka.
Já jsem z téhle spisovatelky nadšená. Co kniha, to perla. Tuhle jsem četla jako druhou a ohromila mě. Mám ráda, když má kniha rychlý rozjezd a furt se něco děje. Nedokázala jsem odtrhnout oči od stránek. Kdybych nemusela chodit do práce, asi bych to přečetla na jeden zátah jako tu první (Tajmeství...). Už se moc těším na další dvě, které mě čekají v knihovně. :)
Kniha byla velmi rychlá záležitost. Četla se sama, styl psaní mi byl velmi příjemný.
Byla to moje první kniha od autorky a musím říci, že jsem velmi zklamaná. Slyšela jsem na tuto knihu mnoho chvály - prý je dokonce nejlepší ze všech doposud vydaných knih, ale já mám bohužel jiný názor. Dost lidí psalo, že se báli, že měli husí kůži a že dokonce nemohli spát. No, nevím. Já vyrůstala na hororech, takže je možné, že to se mnou nic neudělalo z tohoto důvodu, ale nevím nevím.
Kniha byla "strašidelná" až za polovinou a skončilo to moc rychle. Myslím si, že se z příběhu dalo vytřískat mnohem více.
Co mi přišlo fajn, bylo to, jak jsme se dozvídali, kdo vlastně byla prateta Edith.
Za mě průměrné dílo a pokud tohle bylo to nejlepší, tak nevím, jestli mám chuť zkusit i ostatní autorčiny knihy.
Duch domu Ashburnu jsem četla, az jako třetí v pořadí a za me teda absolutně nejlepší. Troufam si napsat, ze je to jedna z nejlepších knížek co jsem kdy přečetla. Prostředí bylo opět dokonale popsané, takže jsem se do příběhu mohla naprosto vžít, v tomhle je autorka opravdu machr.
(SPOILER) Knihu jsem přečetla během pár hodin, ale určitě ne kvůli tomu, že by mě zvědavost nutila číst dál a dál, spíš je to tím, že se to dobře čte. Nepřišlo mi to ani nijak strašidelný. Pořád jsem čekala, že Addy odhalí nějaké stoleté tajemství, rozlouskne nějakou záhadu, na základě toho pak nějak ducha ukonejší a bude klid. Hm, můžu říct jen to, že rozuzlení mi přišlo překombinované a ujeté. A konec moc idylický, už jen chybělo, aby se tam objevil nějaký mladík a žili spolu šťastně až do smrti. Vlastně ne, chybělo mi ještě vysvětlení, jak to bylo s tím záhadným jevem.
Začátek super duchařina, ke konci mi to už přišlo trošku moc přehnané. Hlavní hrdinka má teda můj obdiv, já už bych po první noci davno zmizela. Body nahoru za vysvětlení na konci.
Tohle se mi moc líbilo. Atmosféra postupně houstla a konec byl správně strašidelný. Tajemná teta Edith byla stylová, hlavní hrdinka Adrienne byla sympatická a kocour Wolfgang prostě boží. Strachy jsem se sice neklepala, ale chválím knihu za to, že mě žádná z postav neiritovala, což je v případě hororů skoro zázrak.
Miluju horory, ráda se bojím a ráda používám svou fantazii. Bohužel u této knížky jsem ji moc používat nemusela, byla předvídatelná a za mě to nebyl horor ale nuda.
Bohužel myslím, že žádnou knihu od Darcy už si asi nepřečtu.
Moc se mi líbila! Některé pasáže už byly pro mě příliš, ale i tak super počteníčko. A číst v noci příběh - to tomu dodávalo grády :-D
Prvních 30 kapitol jsem poslouchala jako audioknihu a přišlo mi to málo strašidelné - ale chybou byla právě asi audio verze, protože když jsem dočítala dalších 14 kapitol knižně, docela strašidelné to bylo. Příběh se mi celkově moc líbil, zajímavé rozuzlení, čtivě napsané. Vyloženě horor, ze kterého bych neusnula to není, ale po tmě sama doma koukat do zrcadla chvíli nebudu :)
Chválihodná duchařská kniha to byla. Opravdu mi při čtení párkrát přeběhl mráz po zádech. Takže četba této knihy, kniha samotná svůj účel rozhodně splnila...
Moc se mi to líbilo. Nechápu, proč někdo dává knize nízké hodnocení za to, že je to "duchařina", když se kniha jmenuje "Duch domu Ashburnů". Knihu jsem přečetla za dva dny a příběh byl perfektní. Sympatická hlavní hrdinka, dobře vykreslená atmosféra a na konci to bylo opravdu napínavé. Za mě rozhodně plný počet bodů.
Toto byl můj první horor :-) začátek byl moc fajn, opravdu trochu běhal mráz po zádech, hlavně když v knize najednou přestalo foukat a venku se stalo to samé :-D ale pak za půlkou jsem se už musela smát, protože to začala být trochu fraška.. ale konečné rozřešení opravdu hezké :-) ale asi jsem čekala něco trochu víc strachotvorného :-) jinak se to četlo docela hezky :-)
Atmosféra knihy je budovaná dobře, až čtenáře občas zamrazí. To bohužel přestane v okamžiku, kdy je odhalena podstata ducha, která pro mě byla velkým zklamáním. Rovněž navzdory svému předsevzetí, že se nebude chovat jako typický navrdlý hrdina hororového příběhu, se Adrianne chová přesně tak. Obdivuhodná je ovšem její houževnatost a láska ke kocourovi Wolfgangovi, na jehož osudu mi vlastně záleželo nejvíc. Pokud se smíříme s dosti odlišným stylem příběhů této autorky, jedná se o vcelku zajímavou oddechovku s pár nelogičnostmi.
Ze začátku se mi hodně líbilo (i přes nějaké ty nelogičnosti), jak autorka využívá k napětí tejemného/nevyřčeného. Bohužel od chvíle, kdy příběh začíná rozkrývat "jak to všechno je", knížce postupně dochází počáteční kouzlo a očekávaná "pointa" ji pro mě zazdila uplně. Příběh jako takový mi nijak extra děsivý také nepřipadal, ale to je samozřejmě na vkusu a rozpoložení každého čtenáře.. Za mě ve výsledku celkem zklamání.
Kdybych tuhle knížku četla někde na samotě u lesa kolem soumraku, tak se bojím zhasnout a dojít se vyčůrat. Je to výborně napsané. Hrdinka je přiměřeně sympatická, obyčejná holka s kocourem. Čekala jsem oddechovku, duchařinu k pousmání. Je to mnohem napínavější, než se na první pohled zdá a byť je to příběh, který už určitě někdy napsaný byl, tak styl a pár sympatických detailů vyvolává (za jasného dne uprostřed města) příjemné mrazení. Myslím, že do zrcadla se už teď budu dívat trochu jinak, protože co kdyby...
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Kniha byla mnohem lepší než Tajemství sídla, ale pořád nějak nechápu, proč to někdo nazývá hororem. Filmové horory nemám ráda, nekoukám na ně, protože se bojím. Tak jsem chtěla zkusit knížku, o které se říká, že je hororová. Takže ačkoli se na hororové filmy nedívám a hororové knihy nečtu, tudíž na to nejsem "zvyklá", tak jsem se neměla čeho bát.
Ale napínavé to panečku bylo, to ne že ne, měla jsem ji přečtenou během pár hodin, protože jsem byla hrozná zvědavá, co bude dál a jak to dopadne. Celkově to teda bylo super.
Co udělá jeden zašantročený dopis, že :)