Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443902/bmid_duch-domu-ashburnu-DDv-443902.jpg
4
2550
2550
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2019
,
Fobos
Originální název:
The Haunting of Ashburn House, 2016
více info...
Přidat komentář
Ne tak to rozhodně nebyla kniha pro mě. Chtěla jsem vyzkoušet žánr který normálně nečtu,ale tohle byl velký krok vedle. Celou dobu jsem čekala že to skončí tím že si z té holky někdo střílí a chce ji odtamtud vyhnat... Za mě to bylo až moc přitažené za vlasy.
Nebylo to úplně špatné, ale příběh celkově slabý. Kdybych to měla srovnat, víc se mi líbily Přízraky domu Carrowů.
Craven Manor už mě neláká...
Mladá žena zdědí dům. Náhodou nemá zrovna kde bydlet a do kapsy má víc než hluboko. Dům má však své tajemství. Krvavé tajemství. A to se příchodem jeho nové obyvatelky pomalu probouzí...
Že vám to něco připomíná? Nedivím se. Na podobné téma byla napsána řada knih a natočeno nemálo filmů.
Člověk nesmí nad knihou příliš přemýšlet. Proč když.... Vždyť přece....Jak to...
Některé věci vytušíte, kvůli jiným se budete plácat nevěřícně do čela. Autorka kombinuje několik hororových žánrů. Vysledkem je pak trochu příliš neuvěřitelný příběh. Jeden duch bohatě stačí. To doporučuje jedenáct z deseti dědiček starých domů po tetičce.
Zatím mám pocit, že autorka je lehce přecenovana. Všude čtu a slyším chválu, ale upřímně..byl to takový průmer. Rozhodně o něco lepší, než Tajmeství, ale opět bych to nenazvala hororem, snaha sice byla, ale tu atmosféru to jaksi nedokáže naladit. Je to celé takové ploché, nedotažené. Když už máte pocit, že se konečně začtete a rádi se k tomu vracíte, tak je konec, který je mimochodem opět až moc růžový a ideální. Tak snad ten další díl překvapí.
Páni! Přečteno jedním dechem. Když se řekne horor, vybavím si strašidelný dům, což tato kniha bezpodmínečně splňovala. První polovina byla v pohodě, pak se začalo něco dít a já měla trochu nahnáno. Závěr mě vůbec nezklamal a předčil má očekávání. Takže za mě naprostá spokojenost.
Kniha sa mi čítala veľmi dobre, Adrienne je sympatická hrdinka, ktorá záujmy kocúra (jedlo) kladie pred tie svoje. Báť som sa síce nebála, ale kniha mala veľmi dobrú atmosféru a aj keď dej nebol nejak originálny, tak ma kniha vážne bavila a určite si od autorky prečítam aj ďalšie knihy.
Není na škodu občas zabrousit do jiného žánru. Mám ráda atmosféru starých staveb, kde se dá očekávat mrazení v zádech a tajemno. A tato knížka to splnila do puntíku. Moc pěkně popsaný dům, hlavní hrdinka mi napřed připadala nemastná, neslaná, ale zdání klame. Konec byl celkem jízda a rozhodně se chystám i na další knížky Darcy Coates.
Příjemná mrazivá atmosféra. Kniha se dobře čte, postavy sympatické. Bohužel je to kapku přitažené za vlasy a předvídatelný konec.
Knížka už od začátku vypadala zajímavě. Byla jsem hned začtená do té knihy. Poté kniha pomalu začínala dostávat spád a byla strašidelná. Já se teda moc nebála, abych řekla pravdu. Ať jsem to četla ve dne či v noci, strach jsem neměla. Ale tuhla mi krev v žilách, jak jsem byla napnutá co všechno se tam stane. Tuto knihu jsem dostala ke svým narozeninám, které jsem měla a moc jsem si ji přála. Četla jsem dost dobré recenze na tuto knihu a tak jsem nemohla odolat. Nejspíš jsem od toho čekala víc, ale i když malé zklamání bylo, tak někdy se k této knize určitě ráda vrátím. Při čtení jedné strašidelné pasáže mi v pokojíku skoro o půlnoci spadla rulička na stole, kde jsem měla pastelky. Tak to jsem se lekla. Ale že bych vyváděla to ne. Znám lidi, kteří by křičeli a vzbudili by celý barák. Já mezi ně nepatřím. Kdybych už takhle musela řvát, tak by to muselo být hodně strašidelné. Což pro mě nebylo. Ale určitě knihu doporučuji a ráda se k ní vrátím. Přesto dávám jenom o jednu hvězdičku méně. :)
Tak já jdu proti proudu... Mě tahle kniha ničím neoslovila ani nenadchla. Na doporučení jsem knihu četla hlavně v noci, abych podpořila atmosféru... a... nepomohlo to...
Ale že bych se bála nebo cítila napětí... Když už jsem knihu dočetla, tak to bylo takové přeslazené... Horor si opravdu představuji jinak... Dvě hvězdy dávám proto, že jsem knihu dočetla, zajímalo mě rozuzlení, při kterém jsem se ale bouchla do čela, že tohle fakt nemyslí autorka vážně a musela se smát... A navíc chování hlavní hrdinky.. měla jsem pocit, že jí je tak 15 let a nic nedomyslí a je dost mimo... nedočte dopis protože je unavená? to jako vážně??
škoda, těšila jsem se na knížku, kde se podle komentářů ostatních budu bát, duchařina je mé oblíbené téma.. ale bohužel né od této autorky...
Vynikající duchařina, přečteno za 2 dny. Což je u mně známka kvalitního čtivého příběhu. Skvělá atmosféra, líbí se mi postupné odhalování tajemství a přiostřování děje. (Ty obrazy a jejich změny, asi jen tak nevydejchám. :-)) Od půlky jsem se fakt dost bála. A líbil se mi konec. Ten mně trochu uklidnil a rozveselil. Jinak bych se bála, ještě asi dlouho po dočtení. Stejně budu mít teď při pohledu do zrcadla a nebo na obrazy strach. :-D
Můžu vám říct, že místy budete cítit napětí a příjemné nepříjemno.
Příběh je vymyšlený moc hezky. Musím uznat, že se to autorce skutečně povedlo. Četlo se to opravdu skvěle a ať už se u knihy budete bát, nebo vám bude připadat přestřelená a nereálná, tak jak tak budete chtít knihu dočíst do konce, protože budete s napětím očekávat, jak to všechno dopadne. Budete chtít vědět, co všechno se Addy ještě přihodí a jak se s tím, holka naše, popere.
Skvělé je, že si ke všem postavám vytvoříte nějaký vztah.
Psané slovo v této knize je velmi jednoduché, ale všechno krásně popisující. Při čtení se nebudete ani jeden odstavec nudit. Popisy osob, věcí, domu, okolí domu – to se autorce opravdu moc hezky povedlo. Takže máte-li trošku potrénovanou fantazii, bude se vám v hlavě celý příběh odehrávat jako jeden film.
Tempo knihy bylo moc příjemné. Nebylo to ani pomalé, ani příliš urychlené. Vše se odehrávalo tak, jak se to v dané chvíli odehrávat mělo, abyste si mohli příběh opravdu užít naplno. Autorka vám dávala dostatek prostoru právě pro ty strašidelné pocity.
Kniha byla rozdělená do několika kapitol, které na sebe krásně navazovaly. Kapitoly nebyly nijak přehnaně dlouhé, takže jste měli celou dobu pocit, že čtete docela rychle. Prostě to odsejpalo raz dva.
Přestože se mi kniha opravdu líbila a můžu ji všem doporučit, musím za sebe napsat, že v jisté chvíli mi děj přišel už tak moc nereálný, že se tím vytratilo to napětí. Z tohoto důvodu jsem já necítila při čtení pocit strachu, ale spíše pobavení.
Jen se domnívám, že kdyby autorka zůstala u klasické duchařiny, nejspíše by mne dokázala více udržet v napětí a možná mi vyvolat i husí kůži na těle. Ale jak říkám, i tak to je perfektní kniha, kterou můžu doporučit.
Čte se to dobře, je to chytlavé, má to atmosféru, postavy jsou perfektně vykreslené a popsané, děj je skvěle promyšlený – prostě výborná kniha.
Další knížka od Darcy Coates, která naprosto nezklamala. Poslední třetina knihy je děsivá tak, že mi z toho bylo úzko a svíjely se mi vnitřnosti, vážně jsem se bála. Dočítala jsem to chviličku před půlnocí a málem jsem si už pak ani nedošla na záchod. Strhávám jednu hvězdičku pouze pro to, že první dvě třetiny knihy se nedělo skoro nic a hlavní hrdinka byla na můj vkus moc natvrdlá, což mě místy rozčilovalo. Konec ale opravdu TOP. Přesto bych řekla, že z prozatímní trilogie je tahle nejslabší.
Asi bych tyhle duchařiny neměla číst v noci :D Pak jsem se musela podívat pod postel, zda tam nic není ( jasně, že nebylo). A to už fakt nejsem malá holka :D
Počáteční budování napětí fungovalo skvěle, hlavní hrdinka působila vůči všem podivnostem až moc natvrdle, ale pak jsem před její odolností musela smeknout. Já bych s řevem prchala. Po odhalení toho, co v Ashburnu straší (a teda pardon, ale ducha si představuji jinak), už to tak strašidelné nebylo. Nevědět je prostě vždycky horší než srážka s realitou. Rychle přečtená, dobře v rámci žánru zpracovaná jednohubka, která k oddechu a trochu toho mrazení v zádech poslouží výborně.
Tato kniha mě pohltila od začátku až do konce.Místami jsem měla opravdu strach. Držela jsem palce hlavní hrdince a naštěstí vše dobře dopadlo ;)
Mám příliš velkou představivost, takže při ponoření do děje téhle knížky jsem úplně zapomněla na čas a zjistila, že už je po půlnoci. Tuhle knížku číst takhle pozdě večer bylo pro mě děsivé. A to zvládnu dost...
Nic méně dočetla jsem ji až ráno, musela jsem si ještě pustit komedii jinak bych neusnula a na toaletu jít taky až ráno, protože procházím kolem dvou zrcadel. Až takhle mě to sebralo :-D :-D :-D
Za mě pět plných :-)
Velmi zajímavý hororový příběh,děj mě tak pohltil,že jsem měla za pár hodin knihu přečtenou.Vrhnu se na další knihu od této autorky :) Jediné,co mě mrzí je,že do češtiny jsou přeloženy jen tři knihy :( doufám ale,že se můžeme těšit na další:)
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
(SPOILER) Adrienne na mě působila jako pěkná trubka. Na účtě má 20 dolarů, nemá majetek, ani přátele, vůbec nic si nezjistí o baráku kam se jede nastěhovat a neveze si s sebou ani jídlo, páč asi předpokládá, že na ní čeká plná lednice?? - ajo vlastně, ona nemá prachy, takže na jídlo prostě neni. Po příjezdu zjistí, že ten děsivý tajemný dům je od městečka vzdálený celých 15 minut chůze!! - to je teda fakt štreka. Pro atmosféru by bylo lepší, kdyby byl úplně odřízlý od okolního světa. Otravný slípky, který přišly s džemem, nazývá Adrienne hned po prvním setkání přítelkyněmi. A nevzpomene si na bednu se svíčkama, kdy právě plamen svíčky rozhodne o jejím životě či smrti.
I přes všechny tyhle výtky mě kniha na 3 dny solidně zabavila. Příběhy o strašidelných domech mám prostě ráda v knižní i filmové podobě.