Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2019 , FobosOriginální název:
The Haunting of Ashburn House, 2016
více info...
Přidat komentář
Mám ráda duchařské příběhy, i když je úplně cíleně nevyhledávám. V tomto případě na mě zapůsobila reklama, které jsem prostě neodolala. Přibližně 3/4 knihy jsem byla unešená - příběh se hezky odvíjel, objevovaly se stále nové poznatky, byla jsem v napětí, co bude dál.
Ale poté, co se objevila postava/nepostava, jsem si myslela, že autorka nějak přeskočila do komediálního žánru. Jednoduše mi ten zbytek knihy připadal úplně mimo. Až u posledních asi 15 stran jsem měla opět ten pocit napětí, který jsem měla na začátku.
Určitě to stojí za přečtení, ale bez té mediální bubliny bych po ní nesáhla...
Na knihu jsem se dost těšila, protože mám ráda tyhle klasický duchařiny - starý dům, hrob v lese, odrazy v zrcadlech atd atd - a taky jsem na ni četla hodně dobré recenze tady na databázi i jinde. V důsledku toho asi nejsem kdovíjak nadšená, protože jsem čekala něco fakt hodně děsivého. Nevím jak ostatní, ale já se nijak zvlášť nebála, přestože jsem knihu četla sama doma po večerech (a to máme hned za barákem les). Tedy první polovina mi přišla dobrá a člověku z toho docela běhá mráz po zádech, ale od chvíle, kdy hlavní hrdinka zjistila, co že ji to tedy vlastně chce zabít, se to změnilo v nijak děsivou dobrodružnou knihu a vysvětlení celé záhady mi připadalo poměrně přitažené za vlasy (i na horor) a nedotažené. Ale abych jenom nekritizovala, je to dobře nepsané a napínavé, zhltla jsem to jedním dechem, a hlavní hrdinka se chová inteligentně a racionálně, což se mi taky líbilo, jen mi to prostě nepřišlo moc hororové a nesplnilo to mohe přání se zase jednou u knihy bát.
Kniha se mi líbila, autorka umí krásně vyprávět a vtáhnout do děje. Atmosféra byla dobrá. Za mě minus hvězdička za to, že jsem čekala větší duchařinu, šlo tady v podstatě spíše o něco jako zombie, ačkoliv chápu ducha a odraz v zrcadle, ale pro mě to chvíli bylo i legrační.
Ano, chápu námitku některých čtenářů, že vysvětlení, jak to s Edith vlastně bylo, někomu přišlo přitažené za vlasy. Ale tak co, je to horor. A autorka to podle mě potom dál dobře rozvedla a dovedla do zdárného konce. Atmosféra by se chvílemi dala krájet a někdy se mi kniha opravdu těžko odkládala. Tento horor se mi opravdu líbil a už se těším na další knihy od této autorky.
Úžasná kniha! Tím, jak se prolíná nadpřirozeno a racionální vnímání Adrienne, mi bylo velice blízké a umocňovalo to můj prožitek. Krásné popisy tajemna, domu, okolí, jako bych tam byla. Chvílemi by se dalo říct, že nadpřirozeno bylo až přehnané, ale to je jedno, vždyť o tom ta kniha je. Nikdy jsem moc nechápala, co někteří čtenáři mají na tom "přečíst si někdy knihu znovu", proč když už znají děj? Už vím proč! Časem si jí budu chtít přečíst také znovu. A to kvůli atmosféře, kterou dokáže vytvořit. Večer jsem se opravdu bála, když se do toho člověk vžije a představuje si, co by dělal on. Paráda! Za mě tam nechybělo nic, vysvětlení i uzavřený konec to má, takže není co vytknout. Škoda že od této autorky jsou u nás jen 2 knížky, snad budou přibývat, protože její styl se mi fakt moc líbí!
Zajímavá duchařinka. Byly chvíle, kdy jsem měla pocit, že mi kniha ožije v rukách... V průběhu celého čtení mnou procházel tíživý pocit, pocit blízký strachu.
Musím říct, že mě Duch domu Ashburnů celkem překvapil. Nic zvláštního jsem od toho nečekala a možná o to lepší jsem z toho měla čtenářský zážitek.
Ale ten konec?! Poslední strana knihy? Nevím jak vám, ale mně to už přišlo docela komické. Omlouvám se tedy Darcy, ale za tohle ti opravdu musím strhnout hvězdu z celkového hodnocení. Smát se u hororu? To fakt nechceš :-D.
Neskutečná kniha. Bála jsem se dost, ale nemohla se odtrhnout. Od začátku to mělo v sobě nějaké tajemství, záhadu a je to cítit jak z popisu prostředí, tak i z atmosféry. Děj se odkrývá postupně a většinou když se odhalí "to", čeho se bojím, strach přejde. Zde ne, stále tu bylo to chybějící tajemné vysvětlení, ale i to přišlo. Hlavní hrdinka mi byla sympatická, jen nevím, jak bych se takhle rychle vyrovnala s tím, co ona prožívala. Každopádně mě to nutilo do pokračování a já prostě musela vědět, jak to dopadne. Závěrečné vysvětlení naprosto skvělé, každá drobnost vysvětlena a úplný konec Edith mě potěšil. Asi nejlepší horor, který jsem kdy četla, za mě předčil o Kinga. Moc se těším na další knihu od této autorky.
Pro mě, jakožto strašpytla prvního stupně, byla úroveň strašidelnosti tak akorát. Starý, viktoriánský dům v temném lese, zděděný po zemřelé, podivínské pratetičce, které někdo v minulosti zavraždil celou rodinu, mi k vykreslení děsivé atmosféry úplně stačil. Adrienne a jejího kocoura Wolfganga jsem si moc oblíbila. Od čtení jsem se nemohla odtrhnout a byla jsem hrozně zvědavá, co se v tom domě vlastně děje. Vysvětlení záhady mě však docela zklamalo - přišlo mi to všechno takové trochu moc. Ale když nad koncem přimhouřím oči, tak jsem si knížku moc užila.
Na knihu jsme se těšila, ale hodně mě zklamala. Příběh je jen slabší trochu duchařský průměr: mladá osiřelá dívka zdědí starý osamělý dům a musí se vypořádat s jeho temnou minulostí.
Bomba duchařina. Sice mi malinko přišlo přitaženy za vlasy to zombie E. , Ale jinak super. Momentálně pro mě nej kniha 2019
Teda. Na to, že horory vůbec nečtu a tentokrát jsem se nechala zlákat tak velkou reklamou a kladnými ohlasy, musím říci jediné: Páni, to fakt stálo za to.
Zpočátku jsem si říkala, co na tom má být tak moc strašidelného a pak to přišlo - venku se setmělo a příběh začal být ponurejším a temnějším. Chtěla jsem to dočíst a zjistit, jak to dopadne, ale v tomto jsem posera a musela jsem ji zavřít a na čtení si počkat na denní světlo. S odstupem času si říkám, že to mohlo být i horší, ale teď je den a v noci, v té chvíli, to vypadalo úplně jinak. Možnost tohoto konce - kdo za tím je, mě sice jednou napadla, ale odsunula jsem ji do pozadí a vzpomněla si na ni až nyní.
Kniha rozhodně stojí za přečtení a už abych měla v rukou další autorčinu tvorbu :)
Profil jsem si založila díky tenhle knize a mému rozhořčení. Tohle že má být horor roku? To je jasný příklad toho, když je reklama více jak obsah. Je to čtení spíše pro děti a i ten konec tomu odpovídá. Nazvala bych to jako zklamání roku.
Čtení této knihy jsem pořád odkládala, i když jsem ji měla doma hned, když u nás vyšla. Včera odpoledne jsem ji vzala do ruky a na jeden zátah dala 200 stran a dnes ten zbytek dočetla. A i přes hodně rozporuplné názory na toto dílko, tak já mohu říci, že jsem spokojená. Na začátku knihy se seznamujeme s Adrienne, mladou dívkou, která zdědila staré opuštěné sídlo po své pratetě Edith, o jejíž existenci neměla tušení. Po příjezdu na místo asi její nadšení z dědictví zprvu trochu opadne, dům je opuštěný, do místního města daleko, obyvatelé se tomuto místu vyhýbají.... Dům jako takový dle velmi detailního autorčina popisu musela být impozantní stavba, tyto staré rodinné sídla mají vždy své kouzlo. Zde ovšem brzy přicházíme na to, že zde se jedná o kouzlo přímo vražedné....
Kniha se četla opravdu sama. Již jen názvy každé další kapitoly Vás nutí číst dál a dál. Nemohu říci, že bych se úplně a pořád bála, ale jo, čtení jsem si užila. Autorka dobře zachytila temnou atmosféru domu Ashburnů. A když se hlavní hrdinka pouští do pátrání po historii její rodiny, stává se čtení ještě více zajímavějším. Vysvětlení proč a co vlastně se zde událo, děje a pokud Adrienne něco neudělá dít i nadále bude, mi vyhovovalo. Suma sumárum mohu říci, že se těším na autorčinu další knihu, kterou už mám předobjednanou.
Já asi na ty duchařiny fakt nejsem. Vydržela jsem číst do konce, jen abych zjistila, kdo je ten agresivní duch.
Nebyla to zas taková pecka, kniha neměla moc nových nápadů a nebyla nijak moc děsivá. Některé momenty byly fajn, ale celkově spíš průměr.
Občas sáhnu po žánru, který běžně nevyhledávám. Prostě mě to zláká :) A Duch domu Ashburnů byl právě jednou takovou volbou.
Příběh byl čtivě napsaný a bavil mě svým rámcem - odhalování tajemné rodinné minulosti. Nicméně atmosféra mě nijak nezasáhla ani neprobudila ty správné emoce. Názvy kapitol jsou sice úderné a doslova vybízejí k odhalení dalšího kousku tajemství, ve výsledku však jejich obsah vyznívá tak trochu naprázdno. Občas jsem se musela i vracet několik stran zpět, abych si připomněla, proč se autorka rozhodla rozvíjet příběh tím, nebo jiným směrem. Popřípadě, proč konkrétní situaci uchopila daným způsobem. Knížka bude nejspíš záležitostí osobního vkusu čtenářů. Vyzkoušejte, uvidíte :-)
Za mě velmi vydařená duchařina. Kdo má tenhle žánr rád, jednoznačně doporučuju. Upřímně jsem Adrienne obdivovala, já bych se k domu Ashburnů bála i jen přiblížit, natož se do něho nastěhovat...
Pekná ducharina, miestami až prekombinovaná. Autorka dokáže prostredie popísať verne a zaujímavo, no hrôza z príbehu určite nešla. Chýbal mi pocit "plazivej" hrôzy, ktorá sa tak pekne dá vyjadriť v ducharských filmoch.
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Dlouho jsem nečetl tak dobrou duchařskou knihu. Prostě hororový příběh jak má být. Prostředí a atmosféra knihy je naprosto úžasná a čtení jsem si opravdu užil.
Určitě si přečtu ,další knihy autorky.