Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2019 , FobosOriginální název:
The Haunting of Ashburn House, 2016
více info...
Přidat komentář
Dle nadneseného hodnocení jsem rozhodně očekávala víc. Tak nějak jsem se nedočkala žádných děsivých scén, duchů či jiných jevů, které by mě do své atmosféry vtáhly. Nemůžu říct, že by mě pojetí příběhu nějak nadchlo, ale ani neurazilo, prostě takové "meh" čtení.
Kniha se četla skvěle, začátek knihy byl moc fajn...ale ten konec??? Čekala jsem lepší závěr, než takhle strašně přehnaný a nesmyslný.
Ač nejsem fanda hororu, kniha se četla skvěle. Sympatická hlavní hrdinka, mrazivá atmosféra a lehce ubíhající děj. Závěr byl poněkud předvídatelný, přesto napínavé čtení. Plus za kočku a poučení, že když v baráku najdete jasné instrukce, držte se jich!
Kniha začala slibně a párkrát člověka i zamrazilo, ale když se objevila hlavní záporná postava, přestal pro mě být příběh děsivý a celkem jsem i odhadla pointu. To je však jen můj subjektivní pocit. Kniha je čtivá a je zde i několik dobrých momentů. A dost mě pobavilo, že hlavní hrdinka dům prohledává a seznamuje se s ním převážně v noci... No jo no, za světla by to asi nemělo tu správnou atmosféru. :-D
No upřímně nechápu, proč má kniha takové hodnocení? Začátek slíbený, ale pak ten průběh a konec knihy? To neustále krmeni kocoura, vaření instantní polévky, přikládají do krbu, to by umorilo i vola. Tak nudnou desivou knihu jsem ještě nečetl. Navíc ten samotný závěr se zombie????????. Ještě ze existují knihovny a nemusela jsem kupovat.
joo, tahle byla opět skvělá. Je vidět, že autorka má můzu na tyto příběhy. Byla přečtena za 5 hodin a naprosto mě upoutala...
Kniha se mi líbila, přečetla jsem jí jedním dechem. Strašidelná byla, tak akorát, takže pro mne ideál :-)
Knihy tohoto typu nemusím, byla jsem proto zpočátku dost nedůvěřivá. Nicméně už prvních pár kapitol mě přesvědčilo, že kniha stojí za pozornost.
Příběh jsem nakonec přečetla za dvě odpoledne. Nenabízí nic moc nového, ale je psaný tak svižně a elegantně, že čtenáře pohltí tak, až zapomene na čas (i na některé méně povedené pasáže a zvraty).
Tak jako existují milostné romány pro ženy, tak toto byl horor pro ženy. Samé ženské postavy s jejich "ženskou logikou" – ať už to vnímáme pozitivně, či naopak. S čím si autorka nevěděla rady, to neřešila. Adrienne přijede do domu, o němž nic neví, sama a večer – to si skoro o nějakou nepříjemnost koleduje. Stejně jako její návraty z města, které vždy tak nepříhodně načasuje na soumrak... Závěrečný boj s „duchem“ byl zbytečně rozvleklý a vysvětlení mi přišlo nejen neoriginální, ale i neuspokojivé, taková splácanina.
Stokrát sem to viděl v lacinejch hororech. Dokonce nedávno v jednom božím seriálu na Netflixu. A je mi to luft. Ashburn House je senzačně napsanej. Bez výplní, s parádním tempem, dobrou obrazotvorností. Sem si jistej, že mi po několika dnech splyne s žánrem. Přečet jsem ho ale subjektivně asi za tři minuty.
Kniha přečtená velmi rychle, děj svěží strašidelný a kdybych četla knihu v noci tak se celkem slušně bojím. Nejvíce se mi líbilo postupné odhalovaní tajemství rodiny Ashburnů :)
Napínavá, čtivá kniha, se sympatickou hlavní hrdinkou. Jsou zde dramatické a strašidelné momenty, ale příběh jako celek vyznívá nakonec docela pozitivně. Příjemné, spíše oddechové čtení s napínavým pátráním po minulosti jedné rodiny. Také obálka knihy je velmi pěkná.
Bavilo. Moc! Adrienne je na svůj věk poněkud netypická hrdinka, která se ocitne v netypické situaci, kdy doslova nemá jinou možnost než přestěhovat se do "domu hrůzy". Nemá peníze, nemá auto ba dokonce ani mobil. Zaslouží si obdiv, já bych tam nebyla, ani kdyby mi za to platili, a raději bych zamířila někam pod most. Ještěže Adrienne není já a zůstala, díky čemuž jsme měli možnost odhalit jedno velké tajemství z minulosti. Atmosféra byla správně hutná, jednou jsem se začetla asi do půlnoci a pak měla menší problém dojít do ložnice :-) Možná mě malinko zaskočila "forma a pojetí ducha", který vlastně tak docela duchem nebyl, ale jelikož vím, že autorka se na tento žánr specializuje a na svém kontě má už několik podobných knih, nemohou být všichni "ženy v černém" přibouchávající dveře, křeslící krví po zdech a zlověstně šeptajících po celém domě. Pevně věřím, že se nějakého dalšího dílka od této autorky ještě v Čechách dočkáme.
Boziiii vec, doporucuji. Jeden vecer jsem mela pekne pocuchane nervy. Musela jsem stahnout predokenni rolety a zamknout se. Super svizne a poutave cteni, husi kuze od zacatku do konce. Nejlepší ducharina, jakou jsem zatim cetla. Doporucuji vsem, kteri se radi boji....
Čtivý, dobrý horůrek, jednu chvíli mi šel mráz po zádech. Nevím proč, ale trochu mi to připomnělo styl psaní Jennifer McMahon - Zimní lidé nebo Vermontské psycho? :-). Přidávám do "Podobné knihy" Příjemně jsem u toho vypnula a početla si.
SPOILER!:
trochu mne zamrzelo, když místo ducha jsem četla o jakési zombie, co vylézá z hrobu. A pořád jsem nechápala, proč sakra tu svíčku nezapálí, co jí to udělá, když to tetka dělala každý pátek, možná k tomu měla nějaký důvod, žé? :-D
Knihu jsem si vybrala podle zdejších pochvalných recenzích. Ze začátku jsem byla trochu zklamaná, přišlo mi to strašně prvoplánovité - opuštěný dům, tmavý les, hrob za domem. A některé věci mi vyloženě vadily - hrdinka je minutu od domu, ale ztratí se, většinu dne v podstatě nic nedělá, zapálenou svíčku v pokoji je velmi dobře vidět až do města, atd.... Ale nakonec se příběh hezky rozjel a přiznám se, že jsem se u něj bála. Když někdo obcházel po verandě, ufff...:-) Konec překvapil, autorka to pěkně vymyslela. :-)
Za mně naprosto skvělá "holčičí" hororová kniha. Místy hodně napínavá, strašidelná a celkem i vtipná. Nehledě na žánr i velmi oddychová. Měla jsem ji přečtěnou snad za dva večery. Hlavní postava velmi sympatická, i když se občas chovala hodně nelogicky a vedlejší postava v podobě tlustého kocoura byl příjemný bonus.
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Nejsem žádný fanoušek hororů (ať už filmových nebo knižních), ale tahle kniha na mě tak dlouho vykukovala odevšad, až jsem si řekla, že to zkusím. Když to nevyšlo s Kingem, třeba to tady bude lepší.
Nu, nebylo. Prostě očividně nejsem cílovka. Až na jednu scénu, kdy bych asi upřímně dostala infarkt, kdyby se mi stala, na mě kniha nijak nepůsobila. Nevyvolalo to ve mě žádný mrazení či podobně. A to jsem ji ještě úmyslně četla v noci. Těžko říct, čím to. Četla se docela rychle, byla jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne, ale to bylo tak vše.
Škoda.