Duch domu Ashburnů - limitovaná edice
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532759/bmid_duch-domu-ashburnu-limitovana-edice-65d8738932790.jpg
4
2556
2556
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2024 , FobosOriginální název:
The Haunting of Ashburn House, 2016
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha byla jízda. Začetla jsem se velmi rychle, vlastně hned první stránky mě do knihy vtáhly, ve vypjatých scénách mi bušilo srdce jak pominuté. Kniha je velmi čtivá, rozhodně doporučuji.
Pro mne zatím nejlepší ze série strašidelných domů od Darcy. Chvílemi mi opravdu běhal mráz po zádech :-)
Velmi čtivá knížka u které mi chvílemi bušilo srdce stejně jak hlavní postavě. Kdo se rád trochu bojí, doporučuji.
Tak tohle bylo fakt něco. Ráno jsem začala číst,a přes krátké přestávky jsem dočetla před půlnocí. Se zapálenou svíčkou a horkým čajem jsem nestačila otáček stránky a chvílemi se i bát. To se mi fakt líbilo,a přesto, že další díly mají malé hodnocení,jdu do dalších knih. Za mě 100%.
Wow, tak tohle bylo super. Hltala jsem to plnými doušky. Chvílemi jsem si říkala, že to nemůžu číst v noci. By mě asi mrsklo, kdyby zavrzala podlaha.
Čteno stylem ještě jednu kapitolu.
Tohle byla teda síla. Knihu jsem musela číst jen ve dne. Hodně příjemně mě kniha překvapila nejen svoji čtivostí, ale i dějem úplně mě příběh do sebe vtáhl. Skvělá duchařina a na tohle podzimní počasí jako dělané. Konec mě hodně překvapil a moc se me líbil. Určitě mám v plánu si přečíst další knihy od autorky.
Kniha se velice dobře četla, moje noční dočtení knihy jsem skoro ukončila Neurolem, jak to bylo napínavé. Hodnocení - 5x hvězdička.
Kniha byla na začátku seznamovací s tajuplným prastarým domem a jeho zákoutími, které vzbuzují svíravou tíseň a vše ještě umocňuje podivné nápisy vyryté do stěn a nábytku a starý hrob v lese kousek za domem. Druhá polovina knihy se rozjede neboť zlo se zhmotní do fyzické podoby a hrdinka s ním svede boj o holý život. Hlavní postava velmi sympatická, i když se občas chovala hodně nelogicky. Obálka knihy působí opravdu tajemně, stejně jako příběh. V knize jsou skvěle vykreslené popisy postav, domu a jeho okolí malého městečka, kde se zná každý s každým. Kniha byla neuvěřitelně čtivá, napínavá, plná dávných tajemství a překvapivých zvratů. Během čtení mi chvílemi běhal mráz po zádech...
Jsem poslední žijící z mé rodiny, nemám peníze, auto ani vlastní bydlení a najednou zjistím, že jsem po takřka neznámé tetičce Edith zdědila dům. Prastarý dům na samotě u temného lesa dost daleko od městečka. Teda když to nechci vzít zkratkou oním temným lesem. Doposud dobré. Ale pak už nemám moc dobrých důvodů v domě zůstávat. Ne tak Adrienne... která se chová v rozporu se zdravým rozumem a přirozenými instinkty. I ten, kdo na duchy nevěří o nich má alespoň minimální povědomí. A když ne duchové, tak někdo jiný... Určitě v 21. století. Ale dost už kroucení hlavou.
Duchařinu v domě rodiny Spáleného popela jsem si nakonec i užila a taky ocenila společnost vnímavého, statečného kocoura Wolfganga. Mimochodem když mi takhle nečekaně doma zhasne světlo, jsem vážně ráda, že už nemusím jít kontroloval pojistky někam do sklepa, ale stačí kouknout do chodby. Adrienne je svým způsobem obdivuhodná, jen nevím, jestli je víc statečná nebo víc natvrdlá. Autorce nutno uznat schopnost psát čtivě a občas i navodit napínavou atmosféru, týká se to ale hlavně poslední části knihy, kde se doslova překonává ve srovnání s předchozím průběhem tohoto příběhu.
Docela podařená duchařina. Nedám plný počet jen proto, že pro mne to bylo napínavé a čtivé až tak téměř v polovině knihy. První jsem se docela nudila, rozhodně se nebála a čekala, kdy co přijde. A je pravda, že teprve, když Adrienne začne pátrat po mrtvých předcích, děj nabere na spádu a ten pak vydrží do konce. Adrienne a její kocour se ukážou, jak skvělá dvojka. A jen oni dokážou rozeznat, jestli duch znamená problém či nikoliv.
Dobré... Moc dobré... Nečekala jsem, že mě to tak chytne... Autorce určitě dám ještě možnost mě vyděsit, nejhorší byla asi ta lesní honička... Ale dám si pauzu ať nemusím nakoupit sadu hnědých bezpečnostních trenek...
(SPOILER)
Horory nečtu často, ale čas od času po nich sáhnu. A zatím mě nikdy nezklamaly.
Kniha je velmi čtivá a příběh mě brzy pohltil. (Jednoznačně tomu napomáhalo i ukončování kapitol v tu nejnapínavější chvíli.) Místy jsem měla opravdu strach (i když vzhled té mrtvoly - nevím, nevím, přišlo mi to trochu komické, nahatá baba pobíhající po lese je trochu úlet :)).
Knihu hodnotím velmi kladně také proto, že mi připomínala knížky mého dětství (Thomas Brezina). Bylo to jako vrátit se v čase.
Rozhodně doporučuji. :)
Jako když jsem ji začala číst.tak mě úplně ta knížka sezrala.ja nevim.nema chybu.precetla jsem ji za dva dny.supr čtení. Jeste teď se trepu....jak ji vyteklo oko atd Lituj eeeeediiit....
(SPOILER) Knihu mám doma už dva roky a teprve teď jsem si ji přečetla. No řeknu vám, vůbec se mi do ní nechtělo, ale jelikož jsem teď momentálně neměla co číst sáhla jsem po Ashburn. Už první kapitola mě plně pohltila do děje a s každou stránkou jsem chtěla vědět o Edith víc a víc. Bylo to napínavé a strhující! Ovšem bohužel to byla moje první hororová kniha, tak nemám s čím srovnávat, ale už se chystám na další díly a pevně doufám, že budou stejně ohromující jako tento. Knihu jsem četla celé odpoledne a už mi chybělo jen pár stránek když se venku zacalo stmívat. Řekla jsem si to musím dočíst. Edith se pevně zakouala do její nohy, zuby zajeli hlouběji. LÍÍTŮŮJ ÉÉÉDÍÍÍTH, zašeptala mrtvá žena Adrienne do ucha.
(SPOILER)
Zápletka sama o sobě není špatná, ale přišla mi poněkud nevyužitá na úkor pisatelské "vaty" (zbytečné opakované popisy běžných činností nepodstatných pro příběh). Zamrzelo mě, že z hlavního přízraku byla učiněna bezduchá mrtvola bez osobnosti, která má dostatek intelektu jen natolik, aby podle ní mohla autorka ohýbat dějové zvraty - což je škoda, jelikož živá verze Eleanor skrývala potenciál pro vytvoření zajímavé postavy.
Jak již bylo zmíněno v komentářích jiných uživatelů, příběh má své logické trhliny a na můj vkus je až příliš komorní na plnokrevnou knihu (jako povídka by byl luxusní). Zároveň však oceňuji, že hlavní hrdinka se snažila za pochodu vytvářet alespoň nějaká strategická rozhodnutí a neběhala jen bezhlavě kolem. :)
Kniha asi není tak špatná, ale nic pro mě. Jednoduchý příběh, jasná duchařina, ale vlastně ani ne moc povedená. Zajímavé mi přišlo jen, jak byla popsána hlavní hrdinka, která očividně přemýšlela, což se často v takových knihách nestává
Prvá kniha od autorky . Tento žáner mi nieje cudzí ale nerada by som porovnávala.
Kniha je pútavá, dobre je vykreslené to čo potrebujete vedieť. Minimum postáv. Logické nezrovnalosti tu už boli popísané, ale ja som ich veľkoryso prehliadala a nedala si kaziť zážitok. Kúsok strašidelná oddychovka ktorá vás neodradí počtom strán ani ťažkým komplikovaným príbehom. Čítala som aj Carrow prízraky a táto je o kúsok lepšia podľa mňa.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Nevím, ale asi jsem dostala od kamarádky audioknihu, která nebyla celá, protože mi připadá, že takhle to končit nemohlo... ale vlastně mi to ani nevadilo, protože bych to zřejmě stejně odložila. Jednak to není úplně můj šálek kávy a navíc audio bylo celkem neprofesionální... asi nějaký laický pokus.