Duch Llana Estacada
Karl May
Klasika dobrodružné literatury se skvělými ilustracemi Zdeňka Buriana! Duch Llana Estacada je považován za jeden z nejlepších románů Karla Maye. Jde o detektivní příběh odehrávající se v nehostinné poušti, drama dávného zločinu a jeho spravedlivé odplaty. V knize se střetávají pozoruhodné postavy, které si čtenář hned oblíbí, ať už je to Hobble Frank, který si zaručeně splete každé cizí slovo, dvojice proslulých stopařů Tlustý Jemmy a Dlouhý Davy, lovec a smíšek Juggle Fred, objeví se i Old Shatterhand a jeho přítel Vinnetou. Román volně navazuje na stejně slavnou mayovku Syn lovce medvědů. V Albatrosu vychází román s ilustračním doprovodem Zdeňka Buriana, jímž se dílo řadí mezi nestárnoucí klasiku dobrodružné literatury. Doslov Karla Jordána dílo uvádí do širších souvislostí Mayovy tvorby.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , Albatros (ČR)Originální název:
Der Geist des Llano Estacado, 1888
více info...
Přidat komentář
Opět z divokého západu, poutavé, napínavé, s nejslavnějšími zálesáky a Vinnetouem, nedostatek knihy byla délka - kratší než by si děj zasloužil.
Ach jo, tak asi pujdu proti proudu drive napsanych pochval a superlativu...cetl jsem ji uz pred lety, ale nebyla to pro mne nejlepsi mayovka...cetl jsem ji jen jednou a nikdy jsem nemel touhu se k ni vratit znovu...ale nevim proc... Sice je zde vse jak ma byt v dorodruznem pribehu a u Maye obzvlaste, ale predchozi Syn lovce medvedu se mi libil vice.
Beru to ovsem pocitove, tak jak beru dobrodruzny ci krimi zanr, kde nedokazu rici, co se mi libilo vice a co mene - proste to tak citim a ani vastne nechci badat, co presne mne na nekterem pribehu zaujalo vice a co mene...
Samozrejme velke diky panu Mayovi, ze toho tolik a tak pekne sepsal.
kniha mého dětství,skoro nedostupná,ale přečetla jsem si ji po 30 letech stejně nadšeně,jak v 11, nevlastním ji, ale tato tématika děti moc netáhne, takže lze sehnat v antikvariátu za více než symbolickou cenu.
Zajímavé je, že když některé knihy člověk znovu otevře jako dospělý, už to tak nějak není ono... mimochodem, kdysi jsem přečetla kus knihy v originále (nedočetla jsem kvpli nedostatku času) a zaujalo mne, že byla tak minimálně o třetinu delší
V dětství jsem přečetla snad tisíckrát. Pamatuji se,jak jsem to celé hrozně prožívala a v duchu jsem si představovala fatamorgánu a celé to pro mě bylo strašidelné a hrozně napínavé.
Ráda bych si knihu přečetla ještě jednou,ale trochu se toho bojím,zkoušela jsem to s Vinnetouem a moc dobře to nedopadlo,přece jen-dětská duše je dětská duše..
Jednoduchý, krátký ale čtivý příběh, tentokrát skoro bez Indiánů, ani nevím kolikrát mi prošla rukama. O fous lepší než předchozí Yellowstonské dobrodružství - 75 %
Tento autor se mnou protrpěl celou moji pubertu :-).
Příběh se opravdu četl sám a možná i díky té ,,duchařské záhadě", která z něj udělala historii skoro detektivní. A i když na konci tohoto příběhu se vše logicky vysvětlí, na napínavosti tato kniha neztratila.
P.S. Přestože jsem v mládí vlastnila kompletní sbírku knih Karla Maye, v mojí současné knihovně nenajdete jedinou knihu. Všechny totiž zůstaly ,,za drápkami" mému mladšímu bratrovi. Ale já se nezlobím. Kdykoli mohu příjít na návštěvu a knihy si půjčit.
ZAJÍMAVOST: I když jsem u bratra na návštěvě byla mnohokrát, knihy tohoto autora jsem si nepůjčila. A ani si je nepůjčím - možná ze strachu, že by se v současnosti rozplynuly krásné vzpomínky na letní večery, kdy jsem si pod světlem lampy - spolu s můrami - do hluboké noci četla o Old Shatterhandovi, Vinetouovi a o duchu Llana Estacada.
P.P.S. Čte dnešní mládež vůbec tohoto autora? Víte, že ani nevím...
Útlá, o to napínavější. Aspoň, jak si jí pamatuji, neb jsem si mayovky zakázala číst, abych si nepokazila báječné dojmy z dětství.
Vůbec první mayovka, kterou jsem dostal do ruky. Když jsem pochopil, že Duchovi předchází Syn lovce medvědů, opatřil jsem si i toho. Pak nějaký čas nebylo nic a potom vypuklo šílenství kolem filmového Pokladu na Stříbrném jezeře a dalších německých filmů o Vinnetouovi a s mayovkami se roztrhl pytel. Ale Duch Llana Estacada mi zůstal v knihovně dodnes.
No, perfektní horror. Když jsem to četl poprvé, byl jsem u vytržení. A nakonec se všechno krásně logicky a hlavně racionálně vysvětlilo....snad nejlepší samostatná mayovka s Old Shatterhandem a Winnetouem.....
Znáte to, když chytíte do ruky první knihu slavného spisovatele - a ona vás buď dostane na lopatky nebo vy ji položíte na lopatu? Tak u Maye se mi stalo to první.
První kniha a na první dobrou i totální láska.
Dokonce mne to stálo nějakých asi dvacet kaček v MLK za přešvihnutou výpůjční dobu (v době, kdy rohlík ještě stále stál desetník!).
Zamilovala jsem se do obrazu Martina, putování pouští a vytrestání zlounů. Potkala jsem Vinnetua a Old Shatterhanda a ještě pořád mám pojem o ději. Poražení Supů byla v deseti letech životní nutnost z důvodu zachování integrity zdravého rozumu.
Potvrzuju, že starší překlady jsou mnohem čtivější a lépe řemeslně odvedené. Reedici jsem si pro uchování pěkného obrazu raději nekoupila.
Pane Mayi, nejste dokonalý, ale tohle na čtyřku fakt stačí bohatě:)
První mayovka, kterou jsem přečetl po nějakých 25 letech a myslím i první, kterou jsem četl jako dítě. Stejně dobrá tehdy i teď a stejně tehdy i teď se mi líbí krásné zpracování nakladatelství Olympia. Totiž s mapami, kresbami Gustava Kruma a zejména tou hlavní barevnou na deskách. Bloody Fox v bizoní kůži mě uchvacuje stejně dnes jako tehdy.
Tak knihu opět vlastním. Je jedna z nejlepších od Maye. Jako kluk jsem to četl několikrát. A jsem zvědavej, jak se bude tvářit můj kluk, až mu ji jednou podstrčím :-)
15.5. 2017
Knihu jsem opět přelousknul a něco vám povím. Je to balzám na duši.
Klaďáci jsou kladní, že víc už to nejde a záporáci jsou tak krásně záporní.
A k tomu ten Duch Llana Estacada!
Já vím, že je to z nostalgie. Ale vážně i přes totální jednoduchost příběhu byla radost knížku číst a ze čtyř jsem přihodil na pět. :-)
Po cca třiceti letech jsem zjistil, že kromě Ducha a pár kusých útržků děje jsem si už nic nepamatoval.
Bál jsem se, že si pokazím vzpomínku, ale světe div se, nestalo se.
Možná je to i volným překladem (z roku 1959) Vítězslava Kocourka (skrývajícího se pod pseudonymem Jan Bernard) a ilustracemi Zdeňka Buriana. A hlavně ty obrázky. Ty té knize také dodaly šťávu.
Vlastním vydání nakladatelství Albatros z roku 1970.
Škoda že Mayovky už jsou záležitostí minulou a čte je čím dál tím méně mladých lidí. Kdybych se k nim dostala dnes, nic moc by mi to neřeklo, ale vyrůstat na Vinnetouovi? Krásné dětství :-)
Tato kniha u mě po dlouhá léta sloužila jako kniha poslední záchrany - vždy, když jsem měla špatný pocit a černé svědomí, že málo čtu, instinktivně jsem se na ni vrhla. Ono se není čemu divit, není příliš obsáhlá, zato velmi čtivá (což urychlí a zpříjemní dobu nad ní strávenou). A není nad ten hrdý pocit, že jsem zase něco přečetla (-:
Má nejčtenější Mayovka (jako jedinou jsem ji měl doma) a zároveň kniha vůbec, i když naposledy jsem ji četl asi v patnácti letech a patrně už se k ní vracet nebudu :-), četl jsem ji 8x, brzy bude překonána jinými knihami.
Jako u jediné z knih Karla Maye si u ní také ještě vybavuji o čem je, ostatní mi splývají v jednu nepřehlednou změť indiánů, Old Shatterhandů (Kara ben Nemsíů), Old Surehandů a dalších postav....
Štítky knihy
Zdeněk Burian, 1905-1981 německá literatura Indiáni Divoký západ Vinnetou Old Shatterhand dobrodružství pro mládež Karel May, 1842-1912 dobrodružné romány
Autorovy další knížky
1969 | Syn lovce medvědů |
1970 | Pouští |
1971 | Divokým Kurdistánem |
1968 | Černý mustang |
1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
Opět velmi dobrá kniha, akorát dost krátká. Doporučuji verzi od Olympie.