Duchovné cesty islamu

05.04.2021

Toto je jedna z nejužitečnějších knih, jaké jsem četl. V době, kdy se na nás valí zkratkovité jednoduché odpovědi na složité otázky, nabízí českému čtenáři skutečně zásadní nástroj k porozumění nejrychleji se šířícímu náboženství na světě. Prof. Kropáček je odborník, který by jistě dokázal napsat i mnohem obsáhlejší a čtenářsky náročnější „úvod do islámu“. V této knize však dává české veřejnosti zároveň odborný a zároveň velmi čtivý základní vhled do světa islámu, do pestrosti duchovních tradic, výkladů Koránu, právních škol, proměn ve vzájemných vztazích s odlišnými tradicemi atd. Stejně jako autor vycházím z křesťanských pozic, jsem katolík a věřím, že budoucnost patří bratrství a inkluzivní společnosti, ve které základním předpokladem společného fungování rozmanitých etnických a náboženských skupin bude porozumění, nikoli vnucování vlastních vyznání a nauk. Problémem nakonec nebude (jak prorokoval již J. Ratzinger) „střet kultur“, nýbrž „střet velkých kultur na jedné straně a antikulturního radikálního sekularismu na straně druhé“. Prvním krokem, jak čelit tomuto nebezpečí, je otevřít se tomu, co je jiné, a poznávat, vzdělávat se a vzdělávat se navzájem, neboť v globalizovaném světě je postoj „to se mě netýká“ sebeklamem. Pro tento účel je dílo L. Kropáčka nesmírně cenným příspěvkem.
Osobně mohu říct, že jsem po přečtení knihy nejen motivován k četbě dalších prací pana Kropáčka, ale také k mnohem intenzivnějšímu úsilí o porozumění islámu a mezináboženský dialog.

29.01.2020

Skvělé hlubší uvedení do islámu. Pan Kropáček vše popisuje mistrovským způsobem znalého vypravěče, jen těch arabských pojmů na mě bylo občas až příliš. Velmi jsem si cenil hledání souvislostí mezi křesťanstvím a islámem - snad by se dalo říci, že kniha měla velmi sbližovací charakter. Dějiny islámu i jeho jednotlivé "duchovní cesty" byly popsány opravdu výtečně. Jediné, co mi na knize trochu vadilo, byla zastaralost - kniha vyšla, myslím, počátkem devadesátých let a ty kapitoly, které si vzaly na paškál islám v moderním době, dnes působí dosti neaktuálně. Samotného by mě zajímalo, jak by kniha vypadala, kdyby vyšla dnes, po zkušenosti s mnohými teroristickými útoky motivovanými vírou, ale i s tzv. Arabským jarem. Bohužel už nemůžeme společně s knihou říci, že pojem "islamista" je v Česku stále ještě chápán jako "orientalista zabývající se islámem"...

22.01.2019

Jediné meritum Islámu v knižní podobě vydané na našem území a navíc čtivě psané. Vřele doporučuji všem čtenářům se zájmem o faktickou stránku tohoto náboženství.

Možná nejlepší česká kniha o islámu.
Na Kropáčkoci oceňuji, že ač sám předsvědčený křesťan, dokáže pohlížet na duchovní svět jiného náboženství s pochopením a sympatií.

A taky to, že dává výkladu estetický rozměr. Ten k mystice, myslím si, tak nějak patří. Kniha je doplněna množstvím ukázek (např. hadíthy) , jindy věnuje Kropáček celý odstavec tomu, aby vyjmenoval 100 překásných božích jmen - Milosrdný, Slitovný, Král, Mír, Věřící, Ochránce ... . :) No není to krása?

Nepřijde mi tedy ale, že je teda pozitivně zaujatej, jen si myslím, že žil ještě v době, kdy se nepovažovalo za nutné přidávat k textu něco jako: "Jo a ten islám, kdyby jste to nevděli, má taky své negativní stránky." Nakonec o soudy o morální hodnotě jednotlivých náboženství v téhle knize prostě nejde, je to skutečně jen informativní kniha o islámské mystice a jejím vývoji.

14.11.2016

Pan Kropáček si u mě jako profesor Islámu získal hned od začátku mého studia velkou oblibu. Samozřejmě, raději ho poslouchám, ale tato kniha je opravdovým skvostem. Není přehnaně odborná a vysvětluje podstatu věci tak, jak je. Jako velice kladnou věc bych uvedla jeho formu citací, které jsou naprosto skvěle přehledné a občas i úderně objasňují, co je prakticky míněno. Za mě jednoznačně pět hvězdiček. Kniha se četla sama a několikrát jsem se i vracela :)

24.01.2016

Komplexní a zároveň čtivá kniha o islámu, ideální pro základní přehled. Také bych rád zareagoval na komentář kiddlinky. Pochybuji, že je možné zachovat absolutní objektivitu, vždy člověk musí zvolit přístup a nějak téma uchopit. Přijde mi spíše chvályhodné, že to autor otevřeně přiznává. Antiislamisté k islámu přistupují mnohem tendenčněji, ale ještě se tváří jako jediní objektivní a pravdiví.

30.09.2011

"Zároveň připouštím, že jsem možná ve výkladech a výběru ukázek poskytl širší prostor myšlenkám, které mohou sloužit jako pozitivní vklad v dialogu s křesťanským nebo moderním sekulárním humanismem, než postojům a výrokům odlišným, případně protikladným." Asi tolik k objektivitě a nezávislosti. Tendenčnost a přistupování k tematice s předem pevně daným stanoviskem se ještě odpustit dá, její skrývání za roušku nezávislého výzkumu už nikoli.