Duchovní zkouška - Cesta růstu

Velké zklamání. Zdá se mi to tak nesmírně odtržené od reality, od obyčejně neobyčejného lidského života, že si ani nedovedu představit, jak by se s takovým přistupem a filosofií přiblížil Ježíš lidem na zemi, kdyby přišel s něčím takovým. Mám rád filozofii i psychologii, ale v této útlé (naštěstí) knížečce bylo asi 90% slov zbytečných. Pár hezkých myšlenek stálo za podtrhnutí (a to do nich ještě zahrnuji všechny biblické citace, kterých ale bylo jako šafránu) a přemýšlení, zbytek ... Je to kniha plná přeslazených frází, postrádající pokoru, protože se tváří, jakoby jedině ona znala přesně cestu k tomu, jak "se setkat s Bohem tváří v tvář". A spíš než evangelium mi z ní zaznívá ozvěna prvků New Age a především některých směrl východních náboženství, které pracují s myšlenkou sebezbožštění, resp. vydriluji sebe a svou "duši" k dokonalosti. Ježíš měl spoustu práce s farizey a zákoníky, ale myslím, že tento typ uvažování a žití by mu taky "zamotal hlavu". To přitom nezpochybňuji některé myšlenky, se kterými kniha pracuje, jako jsou např. teologicko-filosofické: "noc duše", "kontemplace" apod...