Dula
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533808/bmid_dula-65e9addfb1d17.jpg
2
109
109
Stárnoucí spisovatel Mojmír se nikdy nesmířil s rozvodem. Za maskou protřelého cynika se skrývá zklamaný, bolestínský a nejistý muž, který manželce Hedvice nikdy neodpustil, že od něj odešla, když ji nejvíc potřeboval. Vlastní dcery ho moc vídat nechtějí, a tak ústřední místo v jeho životě momentálně zaujímá dula (kterou čtenáři mohou znát jako vypravěčku předchozích románů Michala Viewegha Biomanželka a Biomanžel). Ta je sice jakousi Mojmírovou asistentkou, bez níž se neobejde, ale kterou také neustále shazuje a uráží. Když tedy Mojmírovi náhle zemře kamarád Felix, jenž ho měl doprovázet na dovolenou na Maledivy, spisovatel se rozhodne zájezd nerušit – a pozvat na něj právě svoji nepostradatelnou názorovou oponentku. Potom už stačí jen pár skleniček alkoholu, aby začalo něco, co Mojmír neplánoval ani v těch nejdivočejších snech... celý text
Přidat komentář
...no, nedočetl jsem to. A zcela upřímně, knížka šla hned pak do koše. Nechtěl jsem jít dát do knihovny k "Báječným letům"...
Ze zvědavosti jsem knihu musel vidět, byla totiž označena za nejhorší Vieweghův počin. Nedočteno, výsledek generátoru náhodných slov by měl podobnou čitelnost. Odpad, bez skrupulí.
Strašně nerada dávám tak špatné hodnocení, přeci jen napsat knihu není jen tak a už to samotné by se dalo ocenit, ale u této knížky jsem měla pocit, že jde opravdu o škodu papíru a podvod na lidi, že se jim prodává něco, co je ovšem jen zastřené nic :(
DULA
Nejde o zásadní literální počin. Snažím se však z každého díla vytáhnout to, co se mi líbí, nebo co nám samotný autor chce sdělit.
Tady jde o román, volně navazující na předchozí díla Biomanžel a Biomanželka, kde stárnoucí spisovatel Mojmír (potkáme se s ním i v poslední knize), kterého život nešetřil, nás nechá nahlédnout pod pokličku každodenních útrap. Ten je často nudný, nezáživný, jindy nás dostane do trapné situace. A s tím jsem do knihy šla.
Samotný děj není nijak komplikovaný - po úmrtí Felixe jede Mojmír na Maledivy s "ne krávou," dulou, jenž má sexy mozek, ale je tlustá jak vemeno. Takových obratů je v knize mnoho. Avšak s nenáviděni-milující ženou, i díky alkoholu, zaseje vítěznou spermii.
Michal do knih vkládá jak sarkastický humor, tak i bodavé dialogy dost přizpůsobené dnešní době (hodně vulgarismu).
Cítila jsem, jakoby psal často o sobě, stylem čtivým na jedno odpoledne.
Upřímně, po vážné nemoci, jakou si Michal prošel, je skvělé, že pokračuje dál ve své tvorbě.
Psát hejty umí snad každý debil. Pochlebovat a mazat med kolem huby snad ještě víc lidí. Vyzdvihnout a fandit s řádky podpory však vždycky potěší.
Michal si nastavil velmi vysokou laťku už od počátku kariéry. Udělat z každé knihy bestseller, potažmo jej dostat na plátno, to snad ani není možný. Bojovat, psát (toto dílo opravdu není pro každého!) a napsat knihu, není zase tak jednoduchý. Zvlášť, když má autor handicap. Jsem moc ráda, že jste se nevzdal a píšete. Mně Vaše myšlenky i humor baví, Michale.
Toto byla fakt oddechovka spíš pro starší ročníky, řekla bych :-) Prostě i tato kniha si své čtenáře najde :-)
Absolutní hrůza. Tohle už, Mistře, prosím nikdy nedělejte. Trapné, slizké, děj žádný, vložená povídka i hra naprosto absurdní. Copak to nikdo ve vydavatelství nevidí? Smutné.
Nechápu, proč je to tak nízce hodnocené, já jsem se královsky bavila. Ale moc předchozích knih tooto autora jsem nečetla, musím to napravit.
Pobavil jsem se až u epilogu. :) To předchozí je těžká křeč, kterou mistr omylem považuje za ironii. Knihu vynechte, o nic nepřijdete.
Vždycky si říkám, že Viewegha už nikdy, ale stejně mi to nedá a vždycky si tu jeho novou knihu koupím. Tohle bylo ale už škoda peněz.
No, to bylo opravdu hrozný. V knížce bylo pár celkem dobrých vtípků, ale tím pozitiva končí. Jinak děj strašný, vycpávky v podobě divadelního scénáře a povídek jsou jako pěst na oko a očividně jsou jen zoufalou snahou nafouknout aspoň trochu rozsah. Chápu, že autor žije s trvalou nenávisti vůči bývalé manželce a že psaní, kde vykresluje "bioženy" jako primitivně hloupé az zvracene bytosti je pro něj cosi jako terapie, ale v Dule už z toho dělá takovou karikaturu, že je to vysloveně trapné. Moc mě to mrzí, autora jsem dříve hrozně hltal, ale ... tohle ne.
Přečteno ze zvědavosti. Upřímně, myslel jsem, že horší knihu než Melouch pan Viewegh napsat nemůže. Mýlil jsem se.
Myslím, že by si měl dát pauzu. Odpočinout si od psaní a začít se věnovat jiným věcem. Načerpat síly, inspiraci... Oprostit se od nutkání každý rok vydávat novou knihu, zvlášť když je ta kvalita čím dál horší.
S lítostí musím konstatovat, že to byla nejhorší kniha, kterou pan Viewegh napsal. Ani se to snad nedá titulovat knihou...Škoda nákladů a věnování času tomu „nic “.
Po dvou minulých, vcelku povedených dílech (to jest Biomanželka a se zavřenýma očima i Biomanžel), které byli místy opravdu vtipné a trefné, je tohle docela velké zklamání. Zdá se, jako by měl autor nápad jen na první část knížky (pasáž z Malediv) a pak náhodně psal, co se mu zrovna chtělo, a občas děj prošpikoval povídkami (které do děje absolutně nezapadají, což ostatně vypravěčka ihned po přečtení sama konstatuje, a které vyšly samostatně v povídkové sbírce) nebo pokusem o scénář (aneb, když nemáte sílu napsat dobré popisné části nebo ukázat, co má váš hrdina v hlavě), a vrchol toho všeho je divadelní hra (ve které spolu matka s dcerami mluví tak neuvěřitelně sprostě) dokazují, že pokus o návrat ke starým postavám a buď ulevit autorově imaginaci s vymýšlením nových, nebo založit propagaci na de facto úspěšných předchozích dílech, neopravňuje tuhle útlou knížečku k tomu, aby jste s ní jako čtenáři strávili čas.
V prvním díle byla vypravěčka milá, sarkastická ženská plná optimismu, ze které autor v dílech následujících udělal to, co sama odsuzovala, navíc s bohatou zásobou vulgarismů. Jedná (a není v tom sama) nelogicky, jen proto, aby se něco dělo, a aby kniha skončila tak nějak, jak knihy většinou končí.
Tohle byla moje první knížka, kterou jsem od autora četla. Další díla jsem viděla jen ve filmovém zpracování. Tohle bylo strašné, hlavní postavy protivné a vulgární. Knihu jsem sice dočetla, ale s velkým sebezapřením.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Za mě to byla vtipná oddechovka.
Za dva dny přečtená, vsuvka mezi náročnějšími knihami.