Dům
Bentley Little
Mezi nebem a peklem stojí pouze jedno – Dům. Do života pětice lidí z různých koutů Spojených států začnou znenadání vstupovat děsivé jevy. Dosud bezproblémovou existenci nabourá nepochopitelné chování jejich bližních, smrt, po níž následuje návrat z mrtvých či setkání s podivnou, hrůzu nahánějící holčičkou a zvláštní panenkou. Všichni při konfrontaci s věcmi mezi nebem a zemí zjistí, že se v nich probouzejí vzpomínky na dětství, na trauma, které bylo tak silné, že je vytěsnili, aby mohli normálně žít. Teď vše ožívá a přede všemi začínají z mlh zapomnění vyvstávat i kontury záhadného, ponurého sídla. Ozvěny minulosti je ponoukají opustit svůj dosavadní život a vrátit se tam, odkud kdysi vzešli. Z temných chodeb a pokojů dávného dětství je volá hlas Domu. Aby zachránili sebe i své blízké, budou muset překonat obavy i neblahá tušení, zjistit, že nejsou sami, a postavit se svým nočním můrám, jinak je přízraky uvězní za dveřmi a mezi zdmi, zpoza nichž už definitivně není úniku. Dům je román, který se proslavil mimo jiné i tím, že ho za chůze zaujatě četl Stephen King, když ho v roce 1999 srazila a málem zabila dodávka řízená nepozorným řidičem.... celý text
Přidat komentář
Po zajímavém úvodu nastalo těžké zklamání. Následující kapitoly často neměly hlavu ani patu, postavy extrémně nesympatické a celek byl mimo. Jako klad uvádím čitelnost.
Dům byl zvláštní. A Dům byl stále na pozadí. Dům chtěl tých pět lidí mít u sebe. Dům chtěl aby každý z nich pochopil jeho úkol a přijal ho bez okolků s vírou že takhle to má být.
Zvláštní bytost se sexuálními úchylka i tá tušit že zlo v lidech je pod povrchem a čeká až pochopíme že někdy se s ním nedá bojovat bez obětí.
Já vím že kniha byla plná temnoty díky tomu že jsme to právě my kdo Domů a Zlé síle dávají tú moc existence.
Upřímně si myslím, že Dům je kniha, která je určena čtenářům hororu, kteří se už v žánru více orientují a vědí, co všechno je může potkat. Že je to kniha zmatená a místy dost divná je sice pravda a já upřímně chápu všechny, kteří ji odložili, nicméně se za knihu musím postavit. Dům totiž není prvoplánově duchařina a i když se v něm objevuje postava posedlá brutálními sexuálními praktikami se všemi zúčastněnými, zkušenějším čtenářům musí hned docvaknout, že za tím bude něco víc. Ano, tohle je kniha o rozpadu osobností zevnitř, o zlu, které se dere na povrch skrze vzpomínky a události, které se udaly v domě. Ale je Dům opravdu to zlo, nebo je to všechno ještě úplně jinak? Dům opravdu není kniha pro každého, jelikož se jedná o horor, ve kterém se sice sem tam zjeví nějaká shasherovitá scéna, nebo duchařina, ale jinak zavání hodně psychologií až sci-fi linkou. Takže přesně knížka pro mě. Já jsem naprosto spokojená.
Moje hodnocení: 9/10
Kniha je rozdělena na dvě části... cca 5 lidí, kteří se z počátku ani neznají a má je spojovat zlo v podobě ženy... chvílemi jsem byla úplně zmatená a popravdě ani nechápala děj jako takový... ale některé scény byly zajímavě a trochu i strašidelně napsané... celkově hodnotím, že sice přečetla, ale vracet se k ní absolutně nehodlám...
Stephen King túto knihu čítal popri chôdzi, keď ho v 9O. rokoch na okraji cesty zrazil nepozorný šofér. A ja sa vôbec nečudujem. Prepáčte, asi to znie necitlivo. Ale Stephen má čierny zmysel pre humor a nakoniec to celé dopadlo (relatívne) dobre (prežil to), tak si myslím, že trocha čierneho humoru nikoho nezabije. Najskôr som od Littlea čítal Společenství. Napriek pár chybám sa mi vcelku páčilo, preto som sa tešil aj na Dům. Názov sľuboval tému, ktorá je vari povinná pre každého hororového autora v zmysle, že si ju aspoň raz počas kariéry musí vyskúšať, či už vo forme poviedky, alebo románu. Osobne duchárske domové horory nemám ktovieako v láske, česť výnimkám, ale Littleov štýl sa mi v Společenství skôr páčil, než nepáčil, tak som bol zvedavý, ako sa pobije s notoricky známou témou prekliatej stavby. Dobrou správou je, že sa ako každý správny originálny tvorca nezaprie a je to úplne iné, než budete čakať. Zlou správou je, že je to natoľko iné (=nezrozumiteľné), že by ste paradoxne napokon uvítali, ak by neexperimentoval a napísal by normálnu, klasickú domovú ducharinu. Nerozumel som tomu. Aj som si myslel, že rozumiem, ale potom prišla scéna, ktorá ma vyviedla z tohto môjho (zjavne naivného) presvedčenia. V jednej chvíli postava A povie, že to nedáva zmysel a druhá jej kontruje, že ani nemusí. Nuž a taký je celý román (rovnako som sa uškrnul pri vete "Všechno byl jeden velký chaos."). Dlho trvá, kým sa ako-tak rozbehne (priveľa postáv atď.) a ani potom to nie je žiadny zázrak. Toto v mojich očiach nemá ani na 3* a obávam sa, že som s Littleym na nejaký čas radšej skončil. Bude to tak lepšie pre nás pre oboch.
Začátek nedával smysl, pokud člověku konečně nedoklaplo, že to bylo tím, jak se membrána mezi světy narušila. Nebylo to špatné, leč k dokonalosti páně Kingovy tomu dost chybí. Lepší tři hvězdy.
Nevím co to bylo za magořinu, ale ani jsem nedočetla. I když autor psát umí, kdyby to ještě mělo i hlavu a patu. Na toto je můj čas drahej..
Z počátku se kniha může jevit poněkud zmateně a čtenář se pokouší orientovat ve všech těch WTF incidentech, které se dějí na různých místech po celé Americe a vůbec spolu – zdánlivě – nesouvisí.
Obživlé panenky, krvežízniví liliputi a podivný dům, který několik hlavních hrdinů svolává zpátky k sobě. Tomu všemu vévodí správce domu se svou sexuchtivou dcerou, která to má ráda do zadku. Ono by to bylo vlastně docela fajn, kdyby té holce nebylo asi tak deset let. Až jsem si z toho celého galimatyáše pomyslel, že Stephena Kinga nesrazila dodávka náhodou, když knihu při své každodenní procházce zrovna četl, ale že pod ni skočil úmyslně, aby už nemusel v četbě pokračovat. Ale pozor! To bych knize moc ukřivdil, jelikož po pár dalších stranách do sebe začne všechno hezky zapadat jako taťka do mamky, a nakonec se z toho zrodí docela pěkné hororové děťátko ala Barker.
Příběh je nápaditý a místy děsivý, tak s chutí do toho.
Tak ja nevim, jsem z toho trosku rozpacita. Pet lidi, kazdy jiny, nikde nic, co by je jakkoli spojovalo (krome domu, ktery ma kazdy jiny, a pritom jich jsou na svete stovky, tak proc zrovna tito), vyporadani se s minulosti, ktere kazdemu trvalo asi tri minuty rozhovoru se svymi blizkymi, kteri jsou mrtvi. Pripominalo mi to filmovou serii "ztraceni" kdy na ostrove zilo dobro a zlo a realita se michala s fikci, zde to bylo totez, nicmene v dome. Dobro najednou bylo zabito (proc nyni?co k tomu vedlo? proc ne kdykoli v minulosti?) a zlo bylo zabito hned pote, ale cele drama se odehralo asi v peti vetach. Horor to urcite nebyl, nebala jsem se ani chvili, napeti troska byla, ale hlavne zvedavost kdy jsem ocekavala, ze se dovim proc zrovna techto pet, co se vlastne deje a proc se to deje....ale v celem tom zmatku a chaosu jsem odpovedi neziskala. Knihu uplne nezatracuji, na sve si urcite prijdou perverzaci, ale za me tri s odrenyma usima.
Moje první knížka od autora a musím říct že mi dost připomíná Kinga. Trochu fantasmagorie ale chvílemi docela strašidelné.
Shoda s níže uvedeným hodnocením od Arkagas. Divné, místy nepochopitelné, ale čtivé.