Dům bez oken
Milan Urza
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412600/bmid_dum-bez-oken-7yb-412600.jpg
3
12
12
Snový, až hororově laděný příběh Milana Urzy je vyprávěním o hranicích lidského poznání, hledání vlastního údělu a nemožnosti úniku. Kdesi na okraji vesnice, pod vlhkým a stinným svahem, stojí polorozpadlý dům obklopený zarostlou, tajemnou zahradou. Muž, který ho obývá, platí za nerudného podivína, jenž před lety tragicky přišel o ženu a syna – jak se alespoň říká. Kdo by mohl tušit, že pod domem se nachází další svět, utajený a přízračný, a v něm se na staré děravé matraci choulí ještě jeden obyvatel… „A já zůstával pořád v domě, jako bych se motal v kruzích, jako by mě za nohu držel nějaký neviditelný řetěz, který sahal jen ke dveřím do zahrady a dál už ne.“ Milan Urza se narodil roku 1983 v Jičíně. Je znám jako zpěvák, kytarista a textař alternativní skupiny První Hoře a folkového dua Kaspar Melichar; vystupuje rovněž sólově. Knižně vydal sbírky poezie Uprostřed noci (2003), Pukliny (2008) a romány Slepá planeta (2011) a Jeremiášův vztek (2014). Pracuje jako historik umění a literární redaktor, žije v Praze.... celý text
Přidat komentář
Vynikající atmosférický horror, nebo spíš tíživý sen. Česká nutnost pro všechny milovníky Betonové zahrady a podobných bizarností.
Mám ráda spíše knihy psané na základě skutečného příběhu, takže se mi tato kniha hodnotí hůř. Nicméně po prvních asi 15 stránkách jsem ji odložila, ale poté ji dočetla během pár hodin. Skutečně zajímavě psaná kniha, líbí se mi autorův styl.
Fíha. Velmi silná kniha, ze které až mrazí. Stockholmský syndrom jako vyšitý.
Oceňuji především jazyk, výborně zpracované téma a úžasné vykreslení postav. Výstižné a přesné, jen dějová linie s Julkem mi přišla mírně zbytečná. Myslím, že nad knihou budu ještě hodně dlouho přemýšlet. 3,5* LCR 2020 4/8
Autorovy další knížky
| 2019 |  Dům bez oken |
| 2003 |  Uprostřed noci |
| 2014 | Jeremiášův vztek |
| 2011 | Slepá planeta |
| 2008 | Pukliny |
Dům bez oken je rozsahem možná nenápadná kniha, ale obsahově velmi silná, mrazivá a velmi znepokojivá. A je mi vlastně líto, že jí není mezi čtenáři věnováno více pozornosti, protože by si to zasloužila.
Jedná se o dost deprimující vhled do života, v němž vládne chaos, zmar, zlo, zkaženost a pokroucené vnímání světa. Ať už tento stav způsobilo cokoliv, nechává to následky na všem okolo. Autor tu velmi intenzivně vykreslil hustou atmosféru strachu, napětí a bezmoci vyprostit se z bahna, do kterého člověk zabředne ani neví jak.
Autor píše docela dost úsporným stylem, hodně věcí je skryto mezi řádky, ale je to dost dobře srozumitelné a na člověk to postupně dopadá s každou stránkou ví a víc. Čím dál víc se noříte do toho, co se stalo. Interpretaci, proč se to všechno stalo, vám autor dá jen částečně, dává vám prostor pro vlastní interpretaci. Některé věci jsou řečené jen v náznacích a vy se jen domýšlíte. Ale mně se to právě líbilo, že si mohu některé věci domýšlet sama a hledat si v tom své významy.
Děsí mne, kolik věcí z tohoto příběhu by se klidně mohlo odehrávat i v jiných domácnostech. Možná ne tak extrémně, jako je to v tomto příběhu, ale některé rysy v chování by se asi daly najít i u řady skutečných, reálných lidí. A z toho mne mrazí.
4 hvězdy jsou určitě na místě a za sebe mohu doporučit.