Dům číslo 6
Nela Rywiková
Novela zavádí čtenáře na periferii města, do polorozpadlého domu schovaného kdesi uprostřed bývalého továrního areálu mezi vysokými pecemi vítkovických železáren. Stejně jako zchátraly, zrezivěly a rozpadly se výrobní haly továrny, sešli také lidé, kteří v domě ještě přežívají.
Přidat komentář
Tady netřeba psát vlastní komentář, protože doslova a naprosto souhlasím s komentářem od snoopylady:
"Poslechnuto jako audiokniha.
Tak tohle bylo pro mě velmi příjemné překvapení.
Neznámá autorka, která dokázala bravurně vykreslit tajemný dům a ještě bravurněji psychologii jednotlivých obyvatel. Celou knihou mě provázelo napětí, které mě nutilo poslouchat dál a dál...
Standardně výborný výkon Martina Zahálky už jen podtrhl výjimečný zážitek.
Doporučuji. "
Příběh s rychlým spádem. Starý dům se svými specifickými obyvateli, kteří mají svá tajemství.
Detektivka z ostravského kraje, dobře vykreslené postavy a prostředí, v němž se příběh odehrává. Poslechnuto na Českém rozhlase.
Nic narocneho, ale nebylo to spatne. Ostrava a Ostravaci jsou dost specificti, kdysi jsem tam travil pomerne dost casu. Takze lehka nostalgie, zaroven mi ten pribeh prisel takovy barvity, vizualni. Spokojenost, letni cteni/poslouchani.
Pro odlehčení a odpočinek očí zase jedna z nabídky ČRo Dvojka. Zajímavé vyřešení vraždy v domě podivínů na Ostravsku.
Současný příběh sociálně slabé komunity jednoho domů a jednoho policisty z Vitkovic. Kriminální zápletka jeko bonus.Poslechnuto v audio verzi, hezky načtené.
Knížka se super ponurou atmosférou, beznaděj a zklamání životem je z postav doslova cítit. Postavy a prostředí jsou vykreslené dokonale, zápletka mi také přišla zajímavá, jen jako detektivka je knížka průměrná, což mi ale v tomto případě vůbec nevadilo. Jediná škoda je, že ten dům ve skutečnosti neexistuje, nebo jsem si ho při svých návštěvách Vítkovic alespoň nikdy nevšimla.
Neměla jsem skoro žádná očekávání a o to víc jsem mile překvapena. Žádné zbytečné psaní, stručné, jasné a s pro mě překvapivým závěrem.
Taková detektivka oddychovka, žádný horor s potoky krve. Sympatická, z českého prostředí, hezky vykreslené postavy, popsané prostředí.
Docela uvěřitelný příběh z ostravského předměstí, zabydlený - doslova - figurkami plnými zahořklosti z nepovedených životů, která je dovedla až k účasti a mlčenlivé spoluúčasti na vraždě mladého muže, který chtěl zlepšit prostředí, ve kterém dlouhá léta přežívali a který si neuvědomil, že se ho drží jako poslední jistoty ve svém neutěšeném bytí.
Zajimave osudy lidi v dome, ktery je v urbexove zone stare fabriky. I když je to castecne jako krimi, policejni vysetrovani tu nehraje hlavni roli. Spis panoptikum lidi v dome, co se a bourat a jeden jeho najemce se ztrati. A mlady policista, co pri jeho hledani, hledá i sam sebe. Četlo se to svižně, dobře.
Poslechnuto jako audiokniha.
Tak tohle bylo pro mě velmi příjemné překvapení.
Neznámá autorka, která dokázala bravurně vykreslit tajemný dům a ještě bravurněji psychologii jednotlivých obyvatel. Celou knihou mě provázelo napětí, které mě nutilo poslouchat dál a dál...
Standardně výborný výkon Martina Zahálky už jen podtrhl výjimečný zážitek.
Doporučuji.
Společenství lidí ve starém chátrajícím domě na kraji Ostravy, které spojuje minulost a možná i vina. Doufají ,že dostanou nové byty a opustí periferii. Vyšetřování zmizení mladíka ,který chtěl něco jiného, komu vadil? Poslouchala jsem audio namluvené ostravským dialektem.
Nebyla to špatná kniha. Ale než detektivka, to byl popisný náhled do sociálních vrstev obyvatel jednoho domu s detektivní zápletkou. Knize ale něco chybělo. Snad rychlý spád a napětí.
Krátká, rychlá, úderná detektivka z Ostravy. Výborný popis charakterů lidí, kteří zde žijí. Z popisované lokality ve které se děj odehrává je šílený a je s podivem, že když tam lidé začnou žít, tak tam chtějí i dožít a to přes všechny strasti co jim život nachystá.
Atmosféra špinavého, zchátralého domu stojícího uprostřed průmyslové zóny mě ke knize nejvíce přilákala, děj už nebyl bohužel tak dobrý, jak bych si představovala. Rozkrývání zmizení jednoho obyvatele domu probíhalo velmi pomalu a ani závěr nebyl velkým překvapením. Ale i tak to nebylo špatné a k přečtení bych knihu doporučila.
Na několik doporučení z dřívější doby jsem konečně opět sáhla po nějaké detektivce a musím říci, že jsem dobře udělala. Autorčin styl se mi líbí, několikrát mi vyloudil úsměv na rtech a bavilo mě, jak dovedně zabudovala ostravštinu nejen do přímé řeči, ale i do svých popisů. Takže já jsem spokojena a teď mě zajímá, jestli ji dokážu přidat do čtenářské výzvy z roku 2019, kdy jsem nepřečetla žádnou knížku, jejíž děj se odehrává v Ostravě.
Šlo to! To se mi líbí! Takhle mohu doplnit i dřívější ČV z let, kdy jsem neměla splněno.
Knihu jsem objevil zde, v nabídce „Eknihy zdarma ke stažení", a protože se to odehrává v blízkém okolí, a je to detektivka, nabídku ke stažení jsem využil :-).
A nelitoval jsem. Není to úplně detektivka v pravém slova smyslu (třeba já bych to tak asi vyšetřoval :-D ), ale spíš sonda do života „ostravského lidu". Kraj razovity, jak se zpívá.
Četlo se to dobře, zajímavé osudy, ostravština!, jen ten konec hrrr. Ale nevadí... Uvidíme druhou - Děti hněvu.
Kdo čeká detektivku, bude zklamán. Linie pátrání po zmizelém není tou hlavní. Jde o proniknutí do osudů jednotlivých obyvatel jednoho zcela obyčejného rozpadlého domu. Lidí, kteří se náhodou sešli v jednom domě. Obávám se, že pro čtenáře neznalého "kraje razoviteho" to možná bude nuda. Možná nebudou příběhy pochopeny. Není se co divit. I kratka ostravština může někomu vadit. Pro mě to však bylo čtení velmi zajímavé, vtáhlo mě do životů hrdinů a autorce jsem to vše věřila. Proto plný počet hvězd.
Nadchlo mě zejména vyprávění,popis postav,atmosféry,prostředí,jejich příběhy. Popravdě hlavní příběh pro mě nebyl to nejlepší a nejdůležitější v knize.