Dům o tisíci patrech
Jan Weiss
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/264574/dum-o-tisici-patrech-264574.jpg
4
542
542
Dům o tisíci patrech je psychologický sci-fi román který poprvé vyšel v roce 1929. Román popisuje příběh Petra Broka, který upadá do strašlivého snu, ve kterém se stává detektivem v tzv. Mullerdómě. Tento dům hrůzy a rozkoší vybičovaných až do nejvyšších výšek je ovládán postavou všemocného Ohishvera Mullera. Jak Petr Brok postupně stoupá patro po patru, uvědomuje si, že musí tohoto muže zabít. Román vrcholí v momentu, kdy Petr Brok zabije Ohishvera Mullera a probudí se ze svého hrozného snu. Sen je pravděpodobnou iluzivní skutečností tyfem nakaženého autora za první světové války.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem jako dítě a pamatuji si hlavně to, jak moc jsem se bála a jak působivé to bylo. Z děje už nic nevím, ale postava slepce, který si zaostřuje na očích přístroj na vidění a pronásleduje hlavního hrdinu, se mi v paměti vynořuje stále...
Už je to fakt dlouho, co jsem tuhle knihu četl poprvé - ale nebylo to naposledy :-). Oslovila mne jednou provždy strhujícím příběhem a řekl bych, že nadčasovým.
Kniha mě uchvátila a i po téměř sto letech má co říci, jak píše zimmicz. Dům o tisíci patrech jsem si představovala jako takové to Escherovo schodiště, příběh na mě dýchal surreálnem, fantastičností a ta snová atmosféra se mi moc líbila a vtáhla mě.
Přečetla jsem jedním dechem...jedna z těch knížek, kdy při čtení ztrácíte pojem o čase...naprostá čtenářská spokojenost! Vše důležité, už tu zaznělo.
Dlho som pri žiadnej sci-fovine nebol schopný vydržať dlhšie ako pár desiatok strán a zrazu bam!, dostanem takúto oldschoolovinu a úplne ma nadchne. Na svoju dobu vskutku nadčasové a nečakané sugestívne i žravé zároveň. Taká tá socíkoglorifikácia, čo popisuje bondula, je tam celkom intenzívne cítiť, ale nejako ma vôbec nerušila, naopak dobre dokresľovala atmosféru mullerdómu.
Tohle mě moc nevzalo, na knize je znát, že byla napsaná " dávno " a i to, že je to autorův první román. Styl psaní je podle mě poplatný době vzniku. Při čtení jsem stále viděl ty černobílé filmy pro pamětníky (nejvíc Těžký život dobrodruha s L.Peškem). Celkové vyznění knihy jako kritiky obludného kapitalismu na mě působí spíše komicky. O psychologii postav se nedá vůbec mluvit. Děj je takový nijaký a zoufale naivní. Neviditelnému Brokovi stačí Mullerovým stoupencům říct: " Je to lež.Muller lže !" a těm to stačí aby uvěřili. Zajímavým nápadem je převrácení reality a snu, kdy Brok upadá do spánku ve chvílích kdy se blouznící člověk na lůžku na krátké okamžiky ze svého snění probírá.
Výborná česká sci-fi kniha. Tento žáner veľmi nemusím a aj napriek tomu som ju prečítala za jeden deň a po celý čas ma bavila. Prekvapivé, keď si človek uvedomí, že kniha bola prvý krát vydaná v roku 1929. Veľmi nadčasové, tajomné, premyslené a tak trošku aj strašidelné.
Tohle dílko, že se objevilo už poprvé v roce 1929 a navíc, že je napsal český autor?! Kdybych to nevěděla předem, a dostala se mi knížka do rukou bez uvedení autora a dalších informací, nevěřila bych tomu. Už jen proto, jak zajímavým jazykem je napsána, plným fantastických obrazů a důmyslných scén, které často vyvolají i mrazení v zádech, odpor nebo obavy z jeho vizí, jimiž se to v knize jen hemží a přesto jazykem svižným a nenudícím. Na tu dobu mi to přijde docela moderní a takový svěží žánr, protože moc podobných dílek s nádechem sci-fi se u nás tehdy tuším nevyskytovalo (pokud má někdo opačné znalosti, tak se nechám ráda poučit). V knize jsou navíc i zmínky vztahující se k válce, kterou i autor sám zažil. Celý svět Mullerdómu je tak originální a propracovaný, že jsem hltala jednu kapitolu za druhou a moje zvědavost, co bude slavný „Muller“ vlastně zač, rostla s každou stránkou. Párkrát jsem se neubránila tomu, že mi některé scény silně připomínaly např. Orwella nebo Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita (napsané a vydané až později). Tím nechci říct, že bych tato díla srovnávala, to ne, jen, že mě sem tam přepadaly pocity, které jsem měla při četbě výše zmiňovaných. Navíc u Weisse má jít o alegorii na kapitalismus (ne přímo na totalitní režim), ale přesto společná myšlenka ovládnutí lidí byť zase trošku z jiného úhlu pohledu byla stejně děsivá…
Pekne prepracovaný a napínavý príbeh v prepracovanom fantastickom svete. Na diele je dosť cítiť dobu vzniku, niektoré predstavy dnes možno vyvolajú úsmev na tvári, knižku je treba čítať optikou konca 20.tych rokov. V tomto kontexte treba chápať aj autorov pozitívny postoj k sociálnym (socialistickým) záležitostiam a heroizovanie robotníkov - revolucionárov. Príjemná oddychová knižka, do ktorej sa dá vcelku ľahko začítať.
Přečíst si tuto knihu Jana Weisse jsem toužil už dlouho, a po několika letech jsem se k ní konečně dostal. Nelituji, ba naopak. Je téměř k nevíře, že sci-fi/psychologický román/horor napsaný roku 1929 má co říct i dnes. A může říct mnohé. Nechci prozrazovat děj, rozhodně však musím zmínit skvělou atmosféru, kterou autor knize propůjčil, geniálně propracovaný svět Mullerdómu i velmi originální, snovou kompozici celého díla.
Myslím, že z pohledu sci-fi tento román obstojí i ve srovnání s díly Zamjatina či Huxleyho, další rozměr získává oním napínavým putováním hlavního hrdiny.
Štítky knihy
surrealismus česká literatura alegorie psychologické romány české sci-fi sci-fi
Autorovy další knížky
| 1964 |  Dům o tisíci patrech |
| 1980 | Příběhy o lidech a zvířatech |
| 1927 | Barák smrti |
| 1958 |  Spáč ve zvěrokruhu |
| 1986 | Fantóm smíchu a jiné grotesky |
Úžasná kniha, která je neprávem opomíjena. Je až překvapivé v kolika málo vydáních byla uvedena na československý, potažmo český literární trh. Já měl tu čest s vydáním z roku 1929 jejíž grafické provedení je věru kouzelné. Ač jazyk tohoto roku se trochu liší od jazyku roku 2016, není tomu naštěstí tolik, aby si na něj čtenář po pár patrech nezvykl.
Pokud hledáte Velkého bratra v podání českého autora, který spatřil světlo světla v době, kdy si Orwell teprve seřezávál brk, pak sáhněte po této knize. Pokud chcete vstoupit do bran literární Babylonské věže, sáhněte po této knize.
Nevím proč, ale pořád se mi honí hlavou myšlenka, jaká by to byla krása, kdyby tuto knihu převedl na filmová plátna Karel Zeman s jeho fantazií.