zimmicz profil

zimmicz

Michal Zimmermann

1989 · muž · Olomoucký kraj · statistiky

Aktivní: 10.12.2023 v 07:34 (poprvé 22.11.2009)
Body:54
Palce za komentáře: 67 · 0 ostatním
Hodnocení v bazaru: 0/0

Odznaky 0 ze 72

Zatím zde nejsou žádné odznaky. Více zde.

Nové knihy v seznamech

No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality?
No Future: Vezeme děti na p...
Bob Kartous (p)
Clayův most
Clayův most
Markus Zusak
Hory shora 2
Hory shora 2
Radek Jaroš
A hory odpověděly
A hory odpověděly
Khaled Hosseini

Kdo jsem

Čtu:dobré knížkyvíc knížek než blogůvíc zahraničních knížek než českýchvíc románů než povídek a novelvíc hodnotné literatury než brakuČtu, protože:chci vědětse chci smátchci brečetchci fantazírovatchci zapomínatchci občas aspoň chvíli žít v jiném světěOblíbení hrdinové:Martin Eden (Jack London: Martin Eden)Mark Renton (Irvine Welsh: Trainspotting)Alex (Anthony Burgess: Mechanický pomeranč)Holden Caulfield (Jerome David Salinger: Kdo chytá v žitě)Romeo (William Shakespeare: Romeo a Julie)Liesel Memingerová (Markus Zusak: Zlodějka knih)Nick Twisp (C. D. Payne: Mládí v hajzlu)Oblíbené citáty:Možná, že nejsme s to milovat právě proto, že toužíme být milováni, to jest, že chceme něco (lásku) po tom druhém, místo abychom k němu přistupovali bez požadavků a chtěli jen jeho pouhou přítomnost. (Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí)Soud má jediný úkol. Zachovat společnost, jaká je, a proto pronásleduje a pranýřuje lidi, kteří převyšují obecnou úroveň a chtěli by ji povznést, což jsou takzvaní političtí zločinci, i ty, kdo jsou pod úrovní, takzvané typy zločinecké. (Lev Nikolajevič Tolstoj: Vzkříšení)“Až tedy ještě trochu vyrosteme, možná pochopíme, proč jsme na světě.” (Jerome Klapka Jerome: Dělat věci s rozmyslem je ztráta času)Nikdy se nelituj. Lituje se jenom póvl. (Haruki Murakami: Norské dřevo)Je-li hlava plná velkých myšlenek, člověk je může buď vyslovit, anebo mlčet. (Jostein Gaarder: Dívka s pomeranči)Jakákoli debata s rodiči je jako slaňování v odpadový rouře: je to tak temný, strašidelný a skoro vždycky to skončí tak, že vám na hlavu padne spousta sraček. (C. D. Payne: Mládí v hajzlu)To je to největší dilema, kerý stojí před moderním rodičem. Jakmile ste ze života svýho dítěte, udělali peklo na zemi, co k tomu ještě můžete přidat. Co dál – rituální zmrzačení? (C. D. Payne: Mládí v hajzlu)Uvědomuju si, že přece jen rodiče, kteří se nestarají o vaše blaho, nejsou tak špatní. Sice se o vás příliš nezajímají, ale na druhý straně zas příliš nešmírujou, když se vám začnou sypat na hlavu sračky. (C. D. Payne: Mládí v hajzlu)Vezměme nejprve umění a na prvním místě literaturu. Stojí literatura skutečně mimo schopnosti našich velkých vyšších opic, připustíme-li, že jsou schopny sestavovat slova? Z čeho sestává naše literatura? Z velkých klasických děl! Ale kdež! Jakmile někdo napíše originální knihu, a to se stane jednou dvakrát za století, ostatní literáti ho napodobují, to jest kopírují, takže vyjdou statisíce prací pojednávajících o přesně témž tématu, s trochu odlišnými tituly a s poněkud jinak kombinovanými větami. (P. Boulle: Planeta opic)