Dům u mišpule
Giovanni Verga
Román sicilského spisovatele (1840-1922) spadá svým vznikem do druhého období jeho tvorby, kdy po řadě romanticky laděných společenských románů vytvořil originální realistická díla z prostředí rodné Sicílie. Líčí v něm dramatické osudy patriarchální rybářské rodiny, její rozklad a úporný boj za záchranu rodného domu.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1955 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
I Malavoglia, 1881
více info...
Přidat komentář
Kdysi jsem to četl na výšce k nějaké seminárce, tak bych to sem mohl taky šoupnout jen tak pár střípků, co mi utkvěly - moc jich ale není - knížečka je to útlá, děj docela pomalý, postavy krásně nečernobíle vykreslené, popsána společnost, která je až příliš svázána tradicemi, dostatek smutku a melancholie, občas radosti, jindy tragédie - zkrátka na kost odřený popis (nejen) tehdejšího života. Doporučuji jen těm, kteří to opravdu chtějí přečíst, i když ví, že je kniha na dnešní poměry určitě bude nudit.
Autorovy další knížky
1963 | Dům u mišpule |
1960 | Sicilské povídky |
1970 | Mistr don Gesualdo |
1984 | Eros |
1927 | Tygřice |
Příběh sicilské rybářské rodiny, která se vlivem špatného obchodního rozhodnutí a řady nešťastných událostí dostane do bídné finanční situace vedoucí až ke ztrátě rodného domu. V lecčem kniha připomíná romány E. Zoly (zejm. dalšími a dalšími ranami osudu, které přicházejí, ačkoliv hlava rodiny věří, že se vše zase v dobré obrátí). Italský venkov 2. pol. 19. stol., úzké sousedské vztahy, těžká manuální práce, soudržnost rodiny (děd Malavoglia), ale i potřeba utéct z nuzných podmínek za lepším (Ntoni). Jde o nesporně kvalitní dílo, proto mě překvapuje, jak je kniha málo čtená a hodnocená. Jedna z 1001 knih, které musí člověk přečíst, než zemře.