Dům u nemocnice / (Až bude padat hvězda)
Valja Stýblová
Obsahuje dva příběhy. DŮM U NEMOCNICE: Víťa přijede z vesnice do Prahy na přijímací zkoušky na zdravotní školu. Chybí málo, aby se na školu nedostala. Mezi spolužačkami v ročníku je nápadná svou skromností, tichým chováním, nesmělostí a skromným šatníkem. Postupně začíná zvládat problémy se studiem a sbližuje se se spolužačkami. Během let studia se ukáže, že Víťa je šikovná a praktická, jenom v domě s macechou, trochu jako v pohádce, dělala spíš služku, než aby sama byla hýčkaným dítětem. AŽ BUDE PADAT HVĚZDA: Novela, která je volným pokračováním předchozí autorčiny prózy "Dům u nemocnice", líčí příběh studentky ošetřovatelské školy, kterou v rozhodnutí stát se ošetřovatelkou utvrzuje první otřesný zázitek z nemocnice, který musí prodělat každý v tomto prostředí. V době, kdy se chystá na maturitní ples, umírá její mladý pacient - kamarád, který nedlouho předtím, za jedné bezesné noci, viděl padat hvězdu.... celý text
Přidat komentář
Hezký příběh o pevné vůli, zdolávání překážek a přátelství.
Víta přijíždí z jihočeské vesnice do Prahy studovat na střední zdravotnické škole. Naše hrdinka je pro práci zdravotní sestry velmi nadaná, praktická a napadne skromná a nesměla dívka. Zpočátku má velké problémy se zvládnutím učiva - neměla doma právě ideální podmínky k učení. Navíc díky zmíněným odlišnostem chvíli trvá, než získá přátelství a náklonnost spolužaček. Ke konci studia se z Viti stává atraktivní mladá žena, navíc získává vysněnou práci v pražské nemocnici. Bohužel úspěšné zakončení studia i maturitní ples poznamená tragická událost.
Ke knížce mne přivedlo opakování filmu Až bude padat hvězda s úžasnou Taťjanou Medveckou.Víťu jsem rozhodně i v knize viděla jako tu filmovou. Je to moc hezké čtení i když nevím, zda by dnešní mladé generaci sedlo.
Nelze než souhlasit: skvělá, citlivě napsaná kniha, dojemný příběh, retro dívčí čtení... Pro nás, co už jsme něco zažily. Dnešní dívky stěží zaujme, což je škoda. Samozřejmě jejich.
Dojemný příběh o tom, že když člověk opravdu chce a jde si za svými sny, nakonec se mu to podaří, byť to často stojí spoustu úsilí. Na příběhu je znát autorčina znalost prostředí a díky tomu příběh působí věrohodně, byť dnes již poněkud zastarale. Pokračování Až bude padat hvězda se vrací k příběhu ve chvíli, kdy se i přes nepřízeň osudu z Víti opravdu stala zdravotní sestrou. Radost z úspěšného studia a z nové práce jí ale zkalí tvrdé setkání s realitou života. Smutné, dojemné a díky autorčině znalosti prostředí i věrohodné.
Skvělá kniha, přečtena na jeden zátah. Rozesmála, dojala, rozplakala... Nemám jinou možnost než vřele doporučit :)
Kniha přináší 2 novely Dům u nemocnice a Až bude padat hvězda. V první části čtrnáctiletá Víťa nastupuje do Prahy na zdrávku a podaří se jí zdárně uzavřít první pololetí, v druhé části se připravuje na maturitu a sblíží se s pacientem Vilíkem. Děj se odehrává v padesátých letech, kdy macecha pere na valše a šetří na pračku. Víťa je nezkažená prostá duše, které chce všem pomáhat. Retro dívčí čtení.
Citlivě psaná kniha o bezprostředním děvčeti z vesnice.Pro dnešní mladé k pousmání.Já můžu jen doporučit mě se moc líbila.Spousta pasáží k zamyšlení.
Knížku jsem dostala pod stromeček asi v 11-letech , zavřela jsem se s ní v pokojíčku a nevylezla, dokud jsem ji nedočetla :-)
Velice hezky a citlivě napsaná kniha. Nejdříve se mi jako studentce dostal do rukou 2.díl - Až bude padat hvězda, ten se mi velice líbil. Když jsem zjistila, že jde vlastně o pokračování, sháněla jsem dlouho tuto knihu po antikvariátech. Po letech se to povedlo a nelitovala jsem. Ale souhlasím s 1alena1 - nevím, jestli by tato kniha něco řekla dnešním dívkám, asi by jim to připadalo naivní. Škoda.
Štítky knihy
lékařské prostředí zdravotní sestry rodinné vztahy psychologické romány zdravotnictví macecha studentkyAutorovy další knížky
1970 | Mne soudila noc |
1959 | Dům u nemocnice |
1966 | Až bude padat hvězda |
2001 | Nenávidím a miluji |
1984 | Princ a Skřivánek |
Neuvěřitelné je na téhle knize hlavně to, že už kroutí 7. křížek. Možná že mne mate i filmové zpracování s Táňou Medveckou, ale z knihy bych (na rozdíl třeba od takové Robinsonky) nikdy nehádala že se odehrává v 50. letech. Čtivá, nadčasová, dojemná a velice lidská v dobrém i špatném slova smyslu. I když ani mně Víťa nějak obzvlášť přesympatická nebyla. Na to jak ji většina lidí na první pohled milovala a soucítila s ní, se občas chovala jako trucující malé dítě.