Dům u ústí řeky
Victoria Jones
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/314772/bmid_dum-u-usti-reky-JWR-314772.jpg
4
86
86
Tajuplná mohyla, opuštěná ruina a skryté rodinné tajemství. Iris dlouho čekala, že se bude moci osvědčit jako archeoložka, až konečně dostala příležitost. Má dohlížet na odkrývání anglosaské mohyly. Drsná krajina Suffolku ji fascinuje stejně jako ruina panského domu u ústí řeky. Proč jeho obyvatelé Hengist Hall opustili? V jedné zprávě o dávné vraždě najde jméno domu, při svém pátrání však narazí na zeď mlčení. Teprve její kolega Caleb jí pomůže příblížit se pravdě. A ta má větší spojitost s její rodinou, než by Iris považovala za možné...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2016 , BránaOriginální název:
Das Haus an der Mündung, 2015
více info...
Přidat komentář
Dobrou půlku knihy jsem se ztrácela v postavách, bylo jich tam opravdu hodně a opravdu hodně děje. Pak se to srovnalo a už to běželo jak má. Moc hezký i když moc smutný příběh. Četlo se to samo a moc jsem si to užila. Klidně bych si od autorky přečetla něco dalšího, ale nějak nemohu nic najít ... Třeba časem. Doporučuji.
Odpočinkové čtení. Román s dvěma časovými rovinami, ta z minulosti mě zaujala víc, byla lépe propracovaná s nádechem tajemství. Konec mi připadl jakoby narychlo dokončený, nedotažený. Hvězdičku ubírám také za překlad.
Román, který se odehrává ve dvou časových liniích. Historické a současnosti. Sledujeme osudy hlavní hrdinky, archeoložky,která nevědomky odhaluje pouto s minulostí. Historický děj mi přijde zajímavější, i když líčí hrůzy první světové války a hlavně její následky. V současné době hrdinka přece jen najde to, co postrádala. Náplň své práce a snad i něco navíc. Jen konec mohl být trochu více konkrétnější.
Mám ráda knihy s prolínáním minulosti a současnosti, a tato se rozjížděla opravdu dobře, ale ve druhé polovině jaksi vyčpěla. Linka v přítomnosti byla průměrná, postava Iris mi moc nesedla. Linka v minulosti byla zajímavější, ukázala nám, jak 1. světová válka ovlivnila psychický i fyzický stav lidí. Nabídla několik působivých zvratů, ale chybělo vysvětlení událostí, které danému zvratu předcházely. Mezi příbuzenskými vztahy všech účastníků jsem se trochu ztrácela, na konci knihy mohl být pro lepší přehled dosazen rodokmen. Překlad je místy dosti kostrbatý, chybí symboly přímé řeči. Obálka hezká, ale negativa nesmaže.
Kniha se četla celkem dobře, ale konec příběhu v historické linii mi přišel nedodělaný. Myslím, že je to velká škoda. To knize ubírá na popularitě.
Zajímavý příběh ve dvojí úrovni. 2.půlku knihy jsem dala najednou, zajímalo mě, jak dopadne hlavně ta historická část. Jednu hvězdičku jsem musela ubrat za ne moc srozumitelný konec ve starší dějové rovině. Strácela jsem se tam v lidech a chyběl mi pořádný konec. Byl takový podivně otevřený a ani současná rovina jej nevysvětlila.
Zajímavý příběh nahlížený ve dvou časových rovinách. Druhá polovina knihy byla jaksi hůře pochopitelná, myslím, že se na tom podepsal ne moc dobrý překlad. Po dočteni knihy jsem si musela některé části přečíst ještě jednou. Ale jako odpočinek od detektivek dobré.
Nejprve mě zaujala krásná obálka. Dozvěděla jsem se jak drsná a ke konci jemná, je práce archeologů. A když je při tom i přímo osobní posedlost dozvědět se o pravděpodobných vlastních předcích toho jistého sídla, je to hodně napínavé. Více mě zaujaly pasáže o osudech původních obyvatel za začátku 20. století.
Určitě patří mezi čtenářsky "lehčí" knihy. Typ, kterou se prokouše každá čtenářka, ale zase žádná červená knihovna. To, že závěr si může každý z nás domyslet podle své fantazie nepokládám za mínus knihy. Za mě v tom bylo všechno - láska, moc, zrada, přátelství.
Příběh moc hezký,vlastně oba,jak ten z minulosti,tak ze současnosti.Mám jen výtku k překladu.Byl takový kostrbatý a jakýsi primitivní a to zajisté zážitek z knihy dost snižuje.
Něco mi tam vadilo... a nemohu přijít na to co. Možná až příliš překroucené rozuzlení? Žádné postupné odhalování, že to, co popisuje většina knihy, není až tak pravda? Velké zvraty za polovinou knihy, která se výrazněji hůř četla než lehčí první půlka? Určitá nedotaženost příběhu, který končí jen ve spekulacích? Přesto však ve mně něco zůstává a ráda si knížku v budoucnu přečtu znovu. Je to lehčí variace Erskinové, šmrncnuté Holtovou a dotčené Bronteovou (Heathclif) - a ty všechny "můžu" :-)
Obě časové roviny se mi líbily. Krásně se oba časy propojovaly, smutnější a tajemný historický a pozitivnější ten současný. Příběhy to byly poutavé a napínavé, takové smutně krásné.
Já jsem v tomto případě sáhla zcela vedle.. Vypůjčila jsem si knížku proto, že zde byla uvedena podobnost s knihou Dům v Cornwallu. To ale podle mě neplatí. Dům v Cornwallu byla pozitivní kniha z prosluněného prostředí s pěkným příběhem a romantickou zápletkou, která byla uvěřitelná, přirozeně vyplývající. Dům u ústí řeky je plný historie (kterou já právě nemusím), chvíli jsem měla pocit, že bych měla znát i nějakou válečnou politiku. Hlavní hrdinka mi nebyla sympatická a celá kniha byla pro mě hnědá a pochmurná. Těšila jsem se až ji budu mít konečně přečtenou. V tomto případě cítím, že příběh je takový, jak vypovídá obálka. Rovněž u Domu v Cornwallu mi pozitivní obálka sedí a obě knihy jsou přesně takto rozdílné.
Navíc se mi nelíbil ani jazyk v knize (patřil k historii, nebo to mohl způsobit překlad) a pak už mi vadily i několikrát chybějící uvozovky přímé řeči..
Zpočátku se mi líbilo velmi - obě časové linky byly zajímavě rozepsané a obě mě bavily, navíc mám ráda, když má kniha podrobný děj a příběh jde do hloubky. Zdálo se, že tohle bude přesně ono. Jenže potom vyprávění ustrnulo a já zjistila, že víc už autorka prostě asi nevymyslela a snaží se to tak nějak uzavřít. Možný SPOILER: Způsob, jakým to celé ukončila, mne velmi zklamal, bylo to velmi překombinované a bláznivé a co se týče příběhu ze současnosti, nechápu, proč nemohlo zůstat pouze u snahy odkrýt minulost, ale musela se tam násilně šroubovat ještě genetická souvislost s hlavními hrdiny. Přišlo mi, jako by autorka hledala konec a nemohla se rozhodnout, jestli to má skončit dobře nebo špatně, tak zase ještě kousek napsala a pak zase ještě kousek - ty závěrečné události po válce "kdo s kým" už jsem nějak moc neprožívala, bylo to jen takové "plácání do větru", kterému se moc nedalo věřit. A nutno říct, že Fabia, se kterou měl čtenář zřejmě sympatizovat, byla pro mne spíše potvora, která jednala jen ve vlastním zájmu - litovala jsem jejího muže, kterého jen využila a sama mu jeho laskavost ničím neoplatila, i když stále dokola své obětování připomínala. Její pravá tvář se ukázala v úplném závěru při události u řeky.
Ach, těch chyb.
K ději...zajímavé, místy zdlouhavější. Čekala jsem trošku víc.
Docela napínavý příběh, jen mi vadil dost odbytý konec, co se stalo s Fabií a Emanuelem není dost dobře napsáno. A minus za do očí bijící chyby v textu.
Právě jsem dočetla...no jak začít komentář? Kniha je zde srovnávaná s tituly B. Erskine, stručně řečeno k tomu má kniha daleko. Téma je poutavé a příběh mě sice zaujal, ale ne tak jeho podání. Zdál se mi takový nedotažený a v některých částech až nesmyslný v náhodách a jednáních některých postav, jak v minulosti, tak v současnosti. Konec byl velmi useknutý, nějak mi prostě ta odhalená záhada vyzněla do prázdna. Při čtení mě napadlo srovnání s knihami Kate Morton - prolínání časových rovin, rodinné sídlo, trochu detektivní zápletka, osudová láska...ale kniha nebyla tak propracovaná a uvěřitelná, postavy lehce ploché. A co musím vytknout zvlášť, byl naprosto otřesný překlad. Neviděla jsem sice německý originál, ale kostrbatost vět a gramatické chyby, špatná stylistika a nevhodně použitá slova ve významu, který se do věty nehodil a nedával smysl, hrozně bily do očí! Často jsou také vynechaná písmenka, spojky nebo jsou špatně skloňovaná slova, to při čtení opravdu rušilo! Takže pouze 3* a to je jedna za krásnou romantickou obálku...
Tajemný příběh jedné rodiny. Kniha se mi moc líbila, takové odpočinkové čtení.
Štítky knihy
archeologie detektivní a krimi romány rodinná tajemství prolínání minulosti a současnosti
Skrýt reklamy
Dům u ústí řeky
Pěkný příběh