Dům vzpomínek
Barbara Wood
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320472/bmid_dum-vzpominek-uYY-320472.jpg
4
473
473
Přeloženo z německého vydání (Haus der Erinnerungen, 1995) anglického originálu. Andrea se po čtvrtstoletí vrací z USA do svého rodného domu v malém městečku Warrington v Anglii, kterou s rodiči opustila, když jí byly dva roky. Důvodem návštěvy je vážný stav jejího dědečka, cesta je však pro ni vítaným únikem z krachu dalšího nevydařeného vztahu. Netuší však, že dům, v němž nyní žijí její prarodiče, má děsivou a krutou historii. Když se od babičky začíná dozvídat střípky příběhů, jež se tu odehrály, ani zdaleka by ji nenapadlo, že se v nejbližší době stane jejich přímou účastnicí…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2003 , Ikar (ČR)Originální název:
Yesterday's Child, 1979
více info...
Přidat komentář
Hysterická nesympatická hrdinka rámovaná strašidelným domem s nemocnou a zimomřivou babičkou. Toto nebrat.
Za mě teda slušná slátanina. Znám i lepší knížky od Woodové a tato pro mě byla opravdu spíš zklamáním.
Toto byla moje první kniha od této autorky a musím říci že se mi líbila. Začátek knihy mě sice bavil víc jak konec ( je to divné já vím :-) ) ale i přesto byla kniha zajímavá.
Teda koukam že Woodová umí psát o každém tématu které si vybere.Tentokrát to byly rodinný duchové.Skvělá kniha,musim mít od ní všechny :-)
Musim říci kniha dotčena jedním dechem,,,sice opakování vět ,to nevadí děj bych chtěla prožít.moc se mi líbila.
Moje první knížka od této autorky a rozhodně ne poslední. Přečetla jsem ji opravdu rychle, protože zvědavost mi nedovolila přestat. Můj názor na knihu možná ovlivňuje i to, že tak trošku věřím v minulé životy apod. Kniha nezklamala, právě naopak.
Me tato kniha nudná neprisla,naopak precetla jsem ji celkem rychle.Trosku me ten dum sice desil a divim se ze Andrea sled udalosti dejicich se v dome zvladla tak hrave,ja bych z toho mela asi hruzu,ale zvedavost je silnejsi... libi se mi zaver knihy a urcite doporucuji :)
Naprosto se ztotožňuju s Jitush. Místy docela nudné, opakující se popisy událostí... Ale taky mě děj chytil a zaujal, že jsem dočítala téměř jedním dechem.
Zvláštní tajemná atmosféra, vplouvání do jiných dob, takové... mystické to bylo. Objevovaly se postavy z minulosti, které již byly dávno mrtvé - a rozplétání jejich příběhu mi i párkrát vhrklo slzy do očí.
Hodnotila bych tak na 3,5hvězdy. Na pět to podle mě není a ke čtyřem tomu tomu taky kus chybí.
V každém případě nepovažuji čtení této knihy za ztrátu času.
Místy mě kniha vůbec nebavila, pasáže v domě s babičkou mi přišly pořád stejné (Andree je zima, není ji dobře, babička jí opečovává, jdou spát a tak pořád dokola) Nakonec mě děj ale tak zaujal, že jsem se od knížky nemohla odtrhnout, takže celkově jí hodnotím kladně. :)
Téměř celá kniha je zdlouhavě utahaná,hlavní hrdinka zmrzlá a vystrašená,babička ustaraná a to stále dokola..Děj se neděje,jen se tak nějak horko těžko odvíjí.Ani dobrý konec mi nezachránil dojem z této knihy.B.W.už napsala lepší...
Tematicky mi příběh tak trochu připomněl jinou knihu - Dům na pobřeží. Tam se dostával vypravěč do minulosti pomocí drogy. Také nejdříve jen sledoval tehdejší události, než se stal jejich součástí. A přestože knihy Barbary Woodové miluju a vlastně jsem pod vlivem románu Pod africkým sluncem začala číst i další její knihy, tato mě nijak zvlášť neuchvátila. Nic se tam totiž nedělo. Dům na pobřeží byl pro mne tajemnější, syrovější, poutavější. A, a to je zvláštní, pravděpodobnější. Zvlášť samotný závěr.
Štítky knihy
láska 19. století cestování časem tajemství rodinná tajemství historické romány
Autorovy další knížky
| 1998 |  Panenky z ráje |
| 1999 | Pod africkým sluncem |
| 2001 | Doktorka Samantha |
| 2002 | Plamen duše |
| 2011 | Zlatá země |
Už se mi dlouho nestalo, že bych přečetla knížku za jeden den, ale u téhle to prostě nešlo jinak. Autorka opět nezklamala.