Duna
Frank Herbert
Příběh Duny se odehrává v daleké budoucnosti v mezihvězdném impériu, kterému vládne padišáh imperátor Shaddam IV. z rodu Corrino, jemuž jsou podřízené všechny velkorody. Mladý Paul Atreides – dědic a následovník rodu Atreidů – odlétá se svým otcem vévodou Letem a matkou Jessikou na Arrakis, pouštní planetu, jež je jediným zdrojem výjimečného koření, nejdůležitější a nejcennější látky ve vesmíru s podivuhodnými vlastnostmi. Rod Atreidů má planetu spravovat poté, co ji opustili jejich odvěcí nepřátelé, Harkonnenové. A v tu chvíli se rozbíhá mnohovrstvá interakce složitého světa politiky, náboženství, ekologie, technologie a lidských emocí, to vše ve snaze ovládnout Arrakis, protože ten, kdo ovládá Arrakis, ovládá i koření...... celý text
Přidat komentář
Nevím, proč jsem tak dlouho otálel přečíst si tuto knihu, ale když jsem zjistil, že bude film, tak jsem se rozhodl si to rychle přečíst, než na něj půjdu. Musím říci, že kniha mě dost překvapila, nejenom svým obsahem ale i šíří svého příběhu. Akce je opravdu velice málo ale je to čtivé a poutavé. Místy jsem měl pocit, že se jedná o agitku k ISIS a džihádu. Skvěle napsané...dočtu Jinozemi a vrátím se do toho světa.
Vezměte Hru o trůny, zasaďte ji do světa Star Wars a vznikne vám Duna. Akorát že Frank Herbert tu byl první. Vymyslel celý velkolepý svět, jen si moc nelámal hlavu s vysvětlováním, co si pod těmi všemi suspenzory, ornitopérami, mluvčími pravdy atd. představit. Hlavní postavy žijí ve světě, jehož pravidla znají a neznalý čtenář je do tohoto světa hozen, aby zvnějšku pozoroval, jak se v něm hrdinové a padouši chovají, a teprve po dočtení poslední stránky si mohl říct: Teď jsem to konečně pochopil. Chce to trochu trpělivosti, nicméně ve výsledku je to geniální strategie.
Vyprávění si udržuje jistou odtažitost, s Paulem se člověk těžko ztotožní. Jedinou přístupnou postavou tu je jeho matka Jessica. To je však vyváženo napínavostí, dějovými zvraty, intrikováním a filozofováním o náboženství a politice.
Hodnotím s několikatýdenní prodlevou po dočtení a nakonec tomu dávám pět z pěti. Zda se pustím do dalších dílů ale nevím. Přečetla jsem si spoilery, co se v nich stane a moc se mi vývoj událostí nezamlouvá.
Poprvé jsem četl opravdu dávno a teď, abych si připomněl před návštěvou filmu. Nedokázal jsem tehdy v mládí ocenit originalitu a perfektní propracovanost, jakož i styl vyprávění, očekával jsem tehdy spíš víc akce, přemýšlet a vychutnávat příběh se mi nechtělo.
Nyní se připojuji k chválícím komentářům a žasnu, jak je Duna stále aktuální.
A film je velikou poctou textu, vymazlený vizuálně i hudebně. Stejně jako kniha je velkým zážitkem.
Stejně jako několik dalších spolučtenářů jsem se rozhodl toto klasické dílo přečíst předtím než na to zajdu do kina. A jsem spokojen. Není to za mě sice žádné whow, ale je to velkolepý, propracovaný příběh, který se hodně soustředí na psychologii postav a nadpřirozené schopnosti hlavních hrdinů. Pokud hledáte akci, tak tedy opravdu ne, té je v celé knize poskrovnu a je vidět, že o tu Franku Herbertovi opravdu nešlo.
Na Dunu jsem se chystala dlouho. A ač jsem nový film dle tohoto veledíla zatím neviděla, už teď můžu říct, že jsem za jeho vznik vážně vděčná. Hned první zhlédnutí traileru mne totiž přesvědčilo, že tenhle film prostě chci vidět. Jenže jsem se zařekla, že nejprve si musím přečíst knihu…
Tahle ´jízda na tvůrci´ stála sakra za to. Z počátku jsem si sice zvykala na specifický styl vyprávění pana Herberta, ale pak se mi to začalo tak líbit, že snad budu mít problém přejít zpátky na moderní tvorbu. :D Hlavních postav je tak akorát a jejich motivace jsou krásně vysvětleny, slovy popisující emoce autor sice šetřil, ale vždy je dokázal perfektně vystihnout, akce víc než dostatek a při popisu Arrakis mi bylo občas pěkné horko.
Originální sci-fi, kterou mi jistě nic jen tak nepřekoná. Plný počet hvězdiček bez nejmenšího zaváhání, doporučuji.
Dunu jsem poslouchala jako audioknihu a jsem ráda, že jsem ji poslouchala dřív než jsem viděla film (Dune 2021, velmi doporučuji). Trochu mi to připomínalo nějaký mix mezi Game of Thrones, Star Wars a knihy jménem Sucho (Dry; Neal Shusterman).
Fakt číslo jedna:
Knihu jsem už četla počtvrté, ale dočetla až teď...
Fakt číslo dva:
Fakt číslo jedna jsem vždy aplikovala před třicítkou, po ní mě začaly bavit hodně jiné věci než před ní, takže chápu a dává to smysl...
Fakt číslo tři:
Už během čtení začátku knihy mě děsilo, jak je aktuální i v roce 2021, a do konce knihy se to stále prohlubovalo, což se o 3/4 vydaných v roce 2021 nedá říct, že je budou lidi číst i za X let, byť teď je to (povrchní) hitovka...
Fakt číslo čtyři:
Oblíbila jsem si postavu, která mě během předchozích čtení neskutečně prudila. Teď už všechno chápu. To dobrý i to zlý. I to, co bude ještě velký průšvih...
Fakt číslo pět:
Tohle vážně není kniha na přečtení a hned psaní komentáře, protože se o ní musí vážně hodně dlouho přemýšlet. Četla jsem týden, ale budu na ní myslet asi ještě měsíc. Až tak silný obsahuje myšlenky...
Fakt číslo šest:
Tohle není jenom obyčejné sci-fi. Je to koláž mnohem víc žánrů, která vytváří dokonalý celek a nejspíš to je obraz, který už nikdo po autorovi znovu (podobný) nenamaluje, byť by se snažil sebe víc...
Fakt číslo sedm:
Naprosto chápu, proč Duna někomu může znít jako slátanina...viz fakt číslo šest...
Fakt číslo osm:
Pokud máte rádi primárně akci, není to kniha pro vás. Já mám akci ráda, vážně hodně. Jenže taky mám ráda dobře vykreslený svět, kde pochopím, kdo a proč co dělá, protože ho předtím autor kompletně rozebral. A to je zde zvládnuté perfektně. I za cenu, že kniha půjde pomalejším tempem, protože stojí na dialozích. U knihy se musí přemýšlet. Což jak zjišťuji, v současném světě dělá hodně čtenářům problém. Když to musí dělat, kniha je otravuje. Možná proto se stále čte kniha z roku 1965 i v roce 2021. Viz fakt číslo tři...
Fakt číslo devět:
Je mi jasný, že pokračování bude ještě značně náročné. A na to se moc těším...
Fakt číslo deset:
Z vody veškeren život pochází...
Oblíbila jsem si postavy, děj byl úžasný, celý ten svět je fascinující a všechny jeho aspekty jsem chápala. Jasně, jiný by to napsal na polovinu obsahu, vynechal blbosti a přidal akci...a udělal by z toho současnou moderní "hitovku pro masy"... :D Ale jsem ráda, že je to starý a takhle napsaný :)
Velmi skvělá kniha, která má mnoho fanoušků a i zpracování (ať už jako film, seriál či hra). Řadí se mezi klasiky žánru scifi. Je to poměrně tlusté a dlouhé dílo (na 1 knížku v sérii připadá asi 600 stran).
Teď něco k ději této první knihy, která samozřejmě uvádí čtenáře do světa (kniha je poměrně složitá, soustředí se na 5 hlavních hrdinů a objevují se tu desítky postav):
Nejvýznamnější planetou impéria je Arrakis, pouštní planeta, na níž se nachází vzácná melanž, koření prodlužující lidský život. O Arrakis vypukne zničující válka mezi rodem krutých Harkonnenů a čestných Atreidů, mezi nimiž vládne odvěká nenávist.
Víc vám neřeknu, ale strašně se těším na nové filmové zpracování, které je teď v kinech!
Naprostá paráda, skvělá kniha, rozvoj postav a hloubka do jaké jsou rozepsané jejich pocity a úvahy je prostě úžasná. Skvěle se četla a bavila od začátku do konce. 5 hvězd jako nic ;)
Knihu jsem měla přečtenou raz dva, napínavé, poutavé, luxusní nový svět se svými zákonistmi, koření, sandworms, úcta k vodě, smekám, opravdu mě to bavilo a už se těším na pokračování.
Horor a sci-fi jsou snad jediné dva žánry, co nečtu. Ale vzhledem k blížícímu se filmu a tomu ohlasu kolem, jsem se rozhodla do Duny pustit. A určitě jsem nelitovala. Ta kniha má obří přesah. Uvěřitelné a nejednoznačné charaktery, propracovaná politika, perfektně vystavěný svět, dostatečně protřelí zloduši, romantická linka, mraky filozofie a morálních otázek. Výborně se to četlo a ráda si dám i další díly, i když jsem si všimla, že jejich hodnocení dost klesá.
Říct, že toto je vrchol sci-fi může říct jedině člověk co tuto břečku četl prdelí. Postavy a příběh jsou naprostá slátanina až mi to hlava nebere, že může někdo vůbec něco dobrého o tom říci. Ale musím na druhou stranu uznat kvality knihy v oblasti budování světa atd. Za to si jednu hvězdičku zaslouží, ale jinak je to naprostá ztráta času.
Unikatni, rafinovane, propracovane sfi-ci dilo, ve kterem politika, psychologie a diplomacie stejne jako nova spolecenstvi a nove svety hraji hlavni roli. Na celou tuto sagu se opravdu tesim. Jedna se nejen o uplne novy svet, coz logicky byva vesmes predmetem scifi/fantasy pribehu, ale i o velmi dumyslny a dukladny popis politickeho a diplomatickeho pribehu, velkou roli v pribehu hraje psychologie, vypocitavost, odhad, socialni interakce.. Bavi me myslenkove pochody jednotlivych postav, jejich vyvoj a rust. Tesim se na dalsi dily.. tato saga se mi zcela jiste vryje do pameti a mozna i do srdce:)
Toto je moje celoživotní láska.
To, jak autor vystavěl celou civilizaci a její komplexní fungování, je něco unikátního... z pohledu čtenáře, který se baví, ale i z pohledu sociologa, který žasne. Proto miluju sci-fi. Popisuje světy a společnosti, které nejsou, ale mohly by být.
Duna je legendárna klasika od Franka Herberta, ktorú si musí prečítať každý fanúšik sci-fi. Mne už dlhšie ležala v knižnici, no s prichádzajúcim filmom som sa rozhodol si ju konečne prečítať. Musím sa priznať, že skôr som poznal prvé dve hry, ktoré z tohto sveta vyšli a knihu som prečítal až teraz. Je veľmi zložitá, prevláda skôr politika a intrigy a akcie je veľmi málo, preto sa čitateľ na knihu musí kompletne sústrediť. Jediná vec, ktorá ma nebavila bola dejová linka s Harkonenmi. Inak knihu aj tento svet odporúčam.
Duna byla mou oblíbenou knížkou na studiích. Teď jsem se k ní vrátila. Dnes již klasické sci-fi, které sice moc nepreferuji, ale Duna je výjimka.
Pasáž "Nesmím se bát, strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne a až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam strach odešel, nic nezůstane. Zůstanu pouze já." jsem si opakovala před každou zkouškou a vždycky mě uklidnila. Takže moje srdcovka.
(SPOILER)
Spoilery nerada píšem, tento odsek je však relatívne bezpečný, nevyhnutný spoiler je v druhom odseku. Prekvapil ma príbeh, o ktorom som už veľa počula, myslím, že prvý krát kedysi v Holandsku desať rokov dozadu, reku, musím si prečítať. Nečakala som, že to bude také psychologické sci-fi a skutočné klasa dielo. Kto inklinuje ku klasickej beletrii, toto je podmienka prečítať. Myslím, že aj Dostojevskému by sa táto kniha pozdávala:D Principiálne sú to slová o slovách v slovách a kto nechápe, tak ešte raz: Duna je súbor myšlienok o myšlienkach v myšlienkach:D Veľmi pekný je tento úryvok: "Tam čekal celý vesmír s náručí otevřenou člověku, který dokáže dělat správná rozhodnutí. Nerozhodné zbabělce bylo třeba vyhánět, nutit je, aby pelášili ke svým pelechům. Jak jinak by je člověk mohl ovládat a šlechtit?" Celé to tak príjemne graduje v dobre vybavenom svete, kde miesto kávy je komoditou korenie, miesto peňazí voda (niekto kričí súk súk, či čo, v Barcelone vánjíro,vánjíro-za jedno euro vodu počuť na každom kroku v lete:D), miesto Bidena, Putina, Nera, Ľudovíta XXXX, skrátka dosaďte si svojho obľúbeného zlého uja, imperátor so zložitým menom, miesto Sibyly Ctihodná matka, atď., atď.
Spoiler: ako už spomínam, Duna je prepchatá tým, čo nám beží v hlavách v nejakých situáciách. Osobne ma zaujal Kynesov koniec. Tu sa podľa mňa ukazuje celá podstata autorovho jazykového štýlu. Nebude priamočiaro naznačovať, že ktosi umiera. Za smrť hovoria Kynesove myšlienky. A tie hovorili hlasom jeho otca. Ten, ktorý ho naučil najdôležitejšie veci v živote, podľa ktorých sa riadil a v poslednej chvíli sa tento hlas v spomienkach lúčil s Kynesom. Častokrát sama počujem takéto hlasy osoby, ktorá zanechala vo mne najdôležitejšie veci, ktorými sa riadim. Podobne ako Maxim Gorkij. Kynesov záver jednoducho vyvoláva zimomriavky a keď sa nad tým zamyslíme, je to dojímavý koniec a skutočná tvár smrti.
Autorovy další knížky
1988 | Duna |
1993 | Spasitel Duny |
2007 | Děti Duny |
2001 | Božský imperátor Duny |
1999 | Kapitula: Duna |
O knize jsem se dozvěděl když se chystalo filmové zpracování 2021. Přečetl jsem před tím než jsem šel do kina. Musím všem doporučit. Film je brilantní ale nelze do něj promítnout vše. Proto jestli váháte, přečtěte. Kniha otevře novou perspektivu na svět Duny.
Občas může být čtení náročnější, ale když jste fascinovaní unikátním světem Duny, určitě se koncentrace a čas strávený čtením vyplatí.
A ikonická fráze "Fear is the mind killer." má určitě přesah nad vesmír Franka Herberta.