Duna
Frank Herbert
Příběh Duny se odehrává v daleké budoucnosti v mezihvězdném impériu, kterému vládne padišáh imperátor Shaddam IV. z rodu Corrino, jemuž jsou podřízené všechny velkorody. Mladý Paul Atreides – dědic a následovník rodu Atreidů – odlétá se svým otcem vévodou Letem a matkou Jessikou na Arrakis, pouštní planetu, jež je jediným zdrojem výjimečného koření, nejdůležitější a nejcennější látky ve vesmíru s podivuhodnými vlastnostmi. Rod Atreidů má planetu spravovat poté, co ji opustili jejich odvěcí nepřátelé, Harkonnenové. A v tu chvíli se rozbíhá mnohovrstvá interakce složitého světa politiky, náboženství, ekologie, technologie a lidských emocí, to vše ve snaze ovládnout Arrakis, protože ten, kdo ovládá Arrakis, ovládá i koření...... celý text
Přidat komentář
Klasika, vizionářské pojetí sci-fi. Fasinovala mě názvosloví, slovníček na konci. A nakonec i fakt, že kniha i film jsou pro mě jiné, ale stejně skvělé"
Dílo je obdivuhodně propletené, promyšlené, chytlavé (i když věřím, že kdybych před tím neviděla film, měla bych též určitě problém se v ději zpočátku zorientovat). Co mě trochu mrzí, je to, že mnohé ne tak podstatné situace jsou především v první polovině knihy zbytečně košatě popsány a závěrečné vrcholné scény jsou poněkud odbity. Tu závěrečnou bitvu a jednání bych si ráda vychutnala i podrobněji. Do dalších dílu se (zatím) pouštět neplánuji.
Osobne musim priznat, ze jsem od knihy cekal tosku vice. Byla dobre napsana, ale dej me uplne nechytl. Zkusim tomu ale dat sanci u jejiho pokracvani. :)
Nie som veľký fanúšik sci-fi, ale raz za čas si nejakú knihu prečítam. Na túto som sa celkom tešila (film som nevidela), ale nejak to nedopadlo podľa mojich predstáv. Prvých asi 60 strán som vôbec netušila, že čo sa deje, kto kde s kým je a podobne, ale neskôr to dostalo spád. Príbeh začal byť zaujímavý, napínavý, púštne prostredie s obrovskými červami bolo taktiež skvelé, postavy mi neliezli na nervy, bola som aj celkom zvedavá, že ako to dopadne... Ale nejak to na mňa nefungovalo. A sama vôbec neviem prečo. Čítalo sa mi to veľmi ťažko a akonáhle som prestala čítať, tak som mala problém sa k príbehu vrátiť, vôbec ma to nelákalo, pritom to malo všetky aspekty toho, čo ma väčšinou baví. Sama som z toho rozčarovaná. Možno som túto knihu iba čítala v zlom období (v práci to bolo teraz trošku náročnejšie) a inokedy by mi sadla viac, neviem, možno jej ešte niekedy dám šancu. Ale naozaj som mala problém sa do toho dostať, pričom hlavný príbeh má naozaj skvelý potenciál. Čo mi vyložene vadilo boli nejaké nedovysvetlené veci - nejaké vesmírne spoločenstvá, vlády rodov a a podobne, v čom som sa dosť strácala. Taktiež niektoré veci, ktoré sú vysvetlené v slovníku na konci knihy, mohli byť vysvetľované priebežne v texte alebo ako poznámka pod čiarou. Zatiaľ sa do pokračovaní nechystám, ale možno o pár rokov to skúsim znova.
Jedna z najlepších kníh, čo som kedy čítal a v rámci žánru skutočný klenot.
Čítané ako e-book, vysvetlivky som si nechal až na záver a o to lepší zážitok som z Muad'Dibovej mystickej cesty do hlbín Arrakisu mal.
Všadeprítomné intrigy, sila proroctiev, epické výjavy a nespočet skvelých charakterov; to, a ešte omnoho viac Duna ponúka dnešnému čitateľovi vo svojej nadčasovosti.
A mne zostáva len hanbiť sa ako púštna krysa, že som sa do tohto veľkolepého dobrodružstva nepustil už dávno.
Kdysy jsem viděla seriál a zatím první film, které mě nadchli. Kniha však naopak. Knize se neupře zajímavý svět, i když se člověk hlavně na začátku ztrácí v řadě pojmů. Někdy až zbytečných, navíc první část knihy je hodně pomalá, musela jsem se donutit přečít to na cca 120. stranu, kdy se to trochu rozjelo. Přijde mi, že autor se knihu snažil naplnit tolika informacemi o světě, který vymyslel a konfliktu mezi všemi stranami, až se trochu ztratila lidská stránka.
Jak to říct... Dunu prostě chcete číst. Takovou hloubku, přesahy, velkolepost, vyladěnost najdete jen málokde. Není to ale "klasická" sci-fi kniha, a to může některé čtenáře odradit. Určitě si nemyslím, že je to kniha pro každého, ale pokud se do ní zamilujete, budete ji milovat už napořád.
Perfektně nakombinovaná směs akčního příběhu mladého Paula na cestě za pomstou, poznávání tajemství neznámého a nehostinného prostředí Duny, a politických a mocenských machinací, které tomu všemu dávají punc sofistikovanosti. Právem jedna z klasik žánru.
Beru to jako přelomové dílo. Duna se snaží vzbudit dojem něčeho velkolepého a nakonec tomu nedokáže dostát. Chybí jí žánrová ukotvenost. Řadí se do sci-fi, ale je to kombinace soft sci-fi a fantasy.
Podle mě tomu ublížila důkladná příprava. Autor si k fungování planety Arrakis vypracoval rešerši. Věnoval se ekologii a podklady sbíral několik let. Je to chladně vykalkulované dílo a tak tomu chybí působivost.
V té tak moc vynikají filmy. (2021, 2024) Autor popisuje jen povrch děje. Ten má promyšlený do velkých detailů. Ale na to jak je to epický příběh, zde vystupuje poměrně málo postav. Složitost je pouze zdánlivá.
Autor nedostatky dovedně maskuje. Když si přečtete dodatky, zjistíte, že jste se nedozvěděli nic konkrétního. Dodatek o náboženství je špatný. Třeba mahajánové křesťanství může znít intelektuálně, ale nic to neznamená.
To platí i pro ostatní termíny. Bez vysvětlení stejně nevíte o co jde. Je to jen další povrch fikce. Přesto je potřeba si dodatky přečíst. Nejlépe během první poloviny, ale nespěchat. Některé obsahují spoilery. (Alamanak)
Důležité je číst slovníček. Asi jsou někteří zmatení, protože je nenapadlo podívat se na konec knihy. Autor si dal s ekologií velkou práci a přesto tam jsou nelogické věci, které mi vadily. Za to filmy se povedly.
Denis Villeneuve vytřískal z Duny vizuální maximum. Přesně to co knize chybí. Některé situace přejdete a ve filmu vás v kině zalisují do sedadla. Oba díly jsou vizuální a hudební nádhera. Horší to je s dějem.
Ale od toho máme knihu. Nejdřív jsem to četl a pak se podíval na první díl. Skončil jsem tím, že jsem první díl viděl 3krát a druhý 2krát v kině. Knihu jsem mezitím přečetl podruhé. :-) Rozsekalo mě to.
O Dunu jsem se nezajímal. Nebýt ukázek z prvního dílu, tak bych to nečetl. Úplně mě znechutila adaptace od mazací hlavy. (1984) Ale hru Dune II jsem kdysi pařil, co to šlo. Ta je také považována za přelomovou.
Tady se jedná hlavně o originální využití látek měnících vědomí. Tohle se povedlo neskutečně. Herbert měl zkušenosti s lysohlávkami. Já to říkám furt, že houby jsou zdravé. Vyloženě se nabízelo, dát tomu nějaký přesah.
Jenže za tím vším nic není. Polovičaté dodatky to nijak nezlepšují. Někdo tak Dunu oprávněně kritizuje. Má to propracovanou historii hluboko do minulosti. Ta je dost důležitá. Víme toho tolik, že chybí překvapení.
Herbert měl ubrat promyšlenost a víc se zaměřit na věrohodnost. Přemýšlet se nad tím nedá. Planetární feudalismus nedává ve vzdálené budoucnosti smysl. Dojmy po přečtení jsou navzdory všemu slabé.
Číst druhý díl mě po prvním přečtení vůbec nelákalo. Až filmy to změnily. Jinak bych to dvakrát nečetl. Kniha se s nimi dokonale doplňuje. Ale sama o sobě je překvapivě nevýrazná. Je to moc intelektuální a rozumové. 85% 4,5*
Četla jsem poprvé před dvaceti lety u našich v knihovně. Pamatovala jsem si, že mě to tenkrát nadchlo a tak když vyšly filmy o Duně, nebylo co řešit. Přiznávám, že ty filmy mě naprosto odbouchly. Osobně bych řekla, že jsem si nedovedla představit, že by to dokázal někdo tak fantasticky natočit. Myslím, že se dá říct, že ty knihy pozvedl. A jak píše Terkishead, vzájemně to tvoří dokonalou symbiózu. Jediný rozpor, který cítím je v postavě Chani. Tam se kniha ubírá dost jiným směrem než film (a film je mi v tomhle bližší) a jsem zvědavá, pokud hodlá Villeneuve zfilmovat i Spasitele duny a potažmo další díly, jak se s tímhle popasuje.
Nelze nesrovnávat s filmy, nicméně srovnání pro mě končí remízou. Díky filmům jsem pochopila lecos z knihy, díky knize jsem pochopila lecos z filmů. To že film není otrocky stejný jako kniha je pro četbu bonusem. Jsem naprosto spokojená a připravená na další díly.
(SPOILER) Herbertův svět je svébytnou kombinací klasických futuristických motivů a zvláštní starosvětské atmosféry s nádechem islámské kultury. Je to sci-fi verze feudalismu, imperátor uděluje vznešeným rodům v léno celé planety, mezi kterými se dá cestovat jedině v lodích řízených navigátory kosmické Gildy, v pozadí pak utkává sítě genetických manipulací sesterstvo Bene Gesserit. Po dávné galaktické válce proti myslícím strojům však složitější výpočty a dedukce místo počítačů provádějí speciálně trénovaní mentati a boj se vede hlavně chladnými zbraněmi (kvůli ničivému efektu při kontaktu laserpalu s obranným štítem). Středobodem tohoto vesmíru je planeta Arrakis, jejíž pouště skrývají nejen drahocenné koření zvané melanž, ale i obávané písečné červy... A tato planeta zvaná též Duna se stává dějištěm zákeřného spiknutí imperátora a prohnaného barona Harkonnena proti vévodovi Atreidovi, které jim však záhy zhořkne kvůli jeho přeživšímu synovi Paulovi. Díky melanži nahlédne do budoucnosti a mezi všemi možnými variantami nachází skulinu, jež mu umožní přežít a chopit se moci. Jelikož ale "začátky jsou velmi choulostivá doba", Paul váhá, zda své vidině podlehnout, naplnit proroctví fremenů a jako božský vůdce těchto neohrožených jezdců na písečných červech se postavit imperátorovi a rozpoutat džihád, v němž budou fanatické pluky pod vlajkou Atreidů drancovat vesmír ve jménu proroka Muad'Diba... První díl Duny nedá čtenáři nic zadarmo a chvíli trvá, než se sžije s jeho aktéry a zákonitostmi, dost v tom ale pomáhají výborné filmy Denise Villeneuva a potom to stojí za to. (9/10)
Po zhlédnutí obou filmů, které byly vizuálně úžasné, jsem toužila poznat tento svět více do hloubky a jsem ráda, že jsem tak udělala. Četla jsem Dunu v originále, byla napsaná velmi čtivým jazykem a i když jsem věděla, jak některé věci dopadnou, byla jsem napjatá do poslední chvíle! Oceňuji také slovníček na konci knihy a dodatek o ekologii, náboženství a politice, který nás uvede ještě hlouběji do porozumění o historii celého vesmíru.
Frank Herbert vytvořil velmi promyšlený fantasy svět, do kterého jsem se za ten měsíc čtení tak vžila, že je mi až trochu líto, že se na planetu Arrakis nikdy nepodívám. :)
Dunu jsem četla kdysi, protože můj kamarád ten svět naprosto miloval a tak jsem chtěla vědět proč. A pamatuji si, že jsem z toho byla nadšená.. Dnes jsem ale nadšená o trochu méně a vlastně ani nevím proč. Má to všechno - originální prostředí, silné hrdiny, emoce, politiku, ekologii, intriky.. Možná je tam toho až moc? Nevím.. Třeba mi dojem ze čtení malinko kazí shlédnutí nejnovějších filmů, které byli nadprůměrné.. I tak si ale myslím, že toto dílo i vzhledem k datu vydání nemá konkurenci ve své komplexnosti a originalitě a je možné, že své hodnocení ještě časem vylepším.
Neni to lehky cteni, ale je to dobry cteni a kdyz se clovek kousne, tak je mu odmenou Pauluv vzestup a to stoji za to.
Kniha >>> Film
Kniha mě nadchla a jsem ráda, že jsem se k ní díky výzvě dostala. Samotný příběh je určitě poutavý, ale co na knize zaujme nejvíc jsou filozofické pasáže, s mnoha odkazy na fyziku, náboženství, dějiny a další. Připadalo mi, že autor byl osvícen něčím shůry, protože není podle mě možné vědomě poskládat dohromady takto mnohovrstevný obraz, který dává dohromady smysl.
Momentálně velký hit nejen v kinech. Trochu komplikovaně napsaná a nebavila mě. Až na konci v dovětcích a vysvětlivkách mi některé věci došly. Čekala jsem mnohem více.
Po dlouhé době kniha, kterou jsem nedočetl. Ne pro téměř 600 stránek malého písma, ale pro nezáživnost, neporozumění. Často několik stránek, které nechápu co popisují, vyjadřování aktérů děje, ... . Navíc společnost zde popisovaná mně připomíná dnešní svět, plný mamonu, peněz, násilí, války.
Autorovy další knížky
1988 | Duna |
1993 | Spasitel Duny |
2007 | Děti Duny |
2001 | Božský imperátor Duny |
1999 | Kapitula: Duna |
Takový Pán prstenů pro snoby. Do sebe zahleděný překombinovaný pseudofilosofický opus, postrádající sebemenší stopu humoru (snad kromě špičkování tchýně a snachy skoro úplně v závěru).