Duna
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445401/bmid_duna-pkG-445401.jpeg
4
3669
3669
Příběh Duny se odehrává v daleké budoucnosti v mezihvězdném impériu, kterému vládne padišáh imperátor Shaddam IV. z rodu Corrino, jemuž jsou podřízené všechny velkorody. Mladý Paul Atreides – dědic a následovník rodu Atreidů – odlétá se svým otcem vévodou Letem a matkou Jessikou na Arrakis, pouštní planetu, jež je jediným zdrojem výjimečného koření, nejdůležitější a nejcennější látky ve vesmíru s podivuhodnými vlastnostmi. Rod Atreidů má planetu spravovat poté, co ji opustili jejich odvěcí nepřátelé, Harkonnenové. A v tu chvíli se rozbíhá mnohovrstvá interakce složitého světa politiky, náboženství, ekologie, technologie a lidských emocí, to vše ve snaze ovládnout Arrakis, protože ten, kdo ovládá Arrakis, ovládá i koření...... celý text
Přidat komentář
Musím souhlasit s kritikou v komentářích, že se vzhledem ke kultovnosti tohoto díla nabízí srovnání s Tolkienem a dalšími legendami. A mezi ně bych Herberta po přečtení jeho nejzásadnějšího díla, také určitě nezařadil. V knize jsem vnímal určitou nekonzistentnost jak příběhovou, tak hlavně v chování postav. Vyzdvihovaný přesah knihy mě v podobě fanatického náboženství a z něho plynoucích "mouder" spíše otravoval. Navíc mi taková představa fanatismu v této podobě do sci-fi světa nějak nesedí, ale to už je samozřejmě subjektivní názor. Mimo tyto výtky to ale tragédie nebyla a těsně zůstanu u relativně vysokého hodnocení. Určitou chuť k přečtení dalších dílů mám.
¨Rozvleklé, nudné, místy až k uzoufání. Asi bych musel být sjetý nějakým tím kořením, abych v tom něco viděl. Ale píseční červi byli fajn, těm bych dal víc prostoru a nechal je všechny ty připitomělý lidi zlikvidovat. Asi tak 20 stran textu by bohatě stačilo a zvonec…konec.
Už hodně písku uplynulo od doby, kdy jsem naposledy četl tuto knihu. Přesto mě opět vtáhla do svého děje a nepustila až do samého konce. Znovu jsem se přesvědčil, jak měl autor prostředí pouštního světa vymyšlené a propracované do posledního detailu.
Tato kniha není jen klasické sci-fi, její rozměr sahá mnohem dále, a nelze jí podle mého zaškatulkovat pouze do uvedeného žánru.
Kniha odehrávající se na pouštní planetě Arakkis pojednává o boji mezi dobrem a zlem, láskou a nenávistí, oddanosti a zradou, bojem o svobodu a bojem za ovládnutí.
I když byla napsána již v 60. letech minulého století, některé její sdělení jsou i nadále velmi aktuální. Zvlášť v kontextu dnešních událostí ve světě. Paulova předzvěst velkého džihádu, vědomí, co přinese, a zároveň neschopnost mu zabránit.
Samozřejmě, že od svého uvedení na pulty knihkupectví, se objevila spousta dalších děl, v některých ohledech možná lépe propracovaných, ale tato kniha si již asi na věky ponechá punc legendy a kultu ve světě sci-fi.
Nečtu sci-fi často, možná proto pak pokládám každé jedno dílko za tak skvělé. Nebo mám možná jednoduše šťastnou ruku, co se týče výběru, každopádně mi Duna vyrazila dech.
Ještě jsem o ničem takovém nečetla. Ta promyšlenost, nejen světa, ale i děje, netušili jste, co se stane příště, možná tak doufali. Ty myšlenky, nápady a detaily, ta zamotanost a záludnost. Propracované charaktery, které dýchaly a občas vám plivly do tváře. Styl psaní a forma, ve které byl příběh podaný, propojenost a návaznost, to vše tvořilo skvělé, takřka dokonalé dílko, které jsem si nedokázala neužít. :)
Zdľhavé,bez spádu,takmer všetky postavy trpia akýmsi druhom nepochopiteľnej schizofrénie,ktorá začne postupne nudiť. Mám dojem ,že autor je podobný grafoman ako napr.Stephen King. Knihu som dočítal, ale je to na môj vkus iba priemer a pochybujem že by som našiel náladu prečítať si ju ešte niekedy znova.
Propracovaný svět Arrakisu mě nepřestává dostávat, kdykoliv knihu otevřu a znovuobjevím. Zdánlivá složitost se rozplyne přesně v okamžiku, kdy se čtenář nechá vtáhnout do děje. I po padesáti letech perla sci-fi literatury.
Jsem z celé knihy trochu rozpačitý... Prostředí je fantasticky vykreslené, člověk si dokáže představit náročnost fremenského života už jen skrz existenci filtršatů. Příběhově mi to přijde ale trochu slabší. Tedy, ne že bych nebyl vtažen do světa Duny, byť chvilku trvalo zvyknout si na něj, ale ve výsledku se "zas tak moc" nestane, a když už se něco děje, je to převyprávěno strašně rychle. Hlavně závěr slibující ohromný střet prosviští rychlostí rychlíku, což je pro mě osobně strašná škoda. Přesto ale celkově hodnotím kladně, zejména díky již zmíněnému prostředí a fremenské kultuře. Scény sedlání písečného červa nebo letu v ornitoptéře nad pouští jsou opravdu výtečné.
Váhal som či dať 3 hviezdičky alebo 4 ale nakoniec som sa priklonil k vyššiemu hodnoteniu a to hlavne z dôvodu výborného opísania sveta Duny a jeho zákonitostí. Duna je ale veľmi zvláštna kniha, ktorá nemusí sadnúť každému. Prvá tretina sa sústredí hlavne na politiku a spoznanie postáv a ich uvažovania. Sú tu vždy písane popri odpovediach aj ich myšlienky a skutočné zámery, rýchlo sa v nich človek zorientuje a veľmi ma bavilo pozorovať ako Paul a jeho matka dokázali čítať v ľudoch ako v otvorenej knihe.
Po ale plánovanej udalosti sa smer príbehu trocha zmení a Herbert dáva príliš veľa priestoru fremenom ich životu a tradíciám, z čoho som už spokojný nebol, čítalo sa to pomaly a dej napredoval len pozvoľna + tam pridal už veľa ezoterickým výjavov, ktoré šli už úplne mimo mňa a takto to pokračovalo asi až do posledných 50 stránok, kde kniha už nabrala spád a to zas podľa mňa veľmi strmi. Koniec bol proste ukončený veľmi rýchlo a niektoré postavy tam dostali málo miesta.
Ale zas Duna je veľmi originálne dielo, ktorá si v rebríčkoch zaslúži predné priečky, opísanie ekológie planéty a nutnosti vody je naozaj fascinujúca, len štýl ktorým je kniha písaná nemusí sadnúť každému a preto ja osobne mám radšej autorov ako Asimov, Clarke...ktorí dokážu písať jednoduchšie, ale pritom taktiež veľmi komplexne, inteligentne a pútavo.
Zatím mám přečtené první dva díly z první knihy, postupně se prokousávám třetím dílem. Kniha se čte většinou dobře, ale musím zkonstatovat, že je velmi přeceňovaná. Postavy jsou ploché, s minimálním vývojem, mystika není ucelená a propracovaná, občas si některé části dost protiřečí, náboženství je taková idealizovaná směs islámu a katolického křesťanství, politika je naivně zjednodušená. Rozhodně je ale velmi nápadité prostředí, zasazení ságy napříč vesmírem je zajímavé (mám rád sci-fi, takže jak jinak bych zrovna tuhle část mohl hodnotit?), samotný Arrakis je skvělý.
Nijak mne neláká číst další knihy ze ságy, existují mnohem lepší knihy.
Duna je pro mě nejlepší dílo sci-fi. Sice to chvíli trvá než se zorientujete, typuju takových dobrých 50 stran....ale pak už to jede jako po másle. Děj i postavy jsou skvěle propracované, nemám nic co bych vytkla. Přečtla jsem od Franka všechny díly a všechny za to stojí. Jen mě mrzí, že nikdo nebyl schopen zatím Dunu natočit takovou jaká by měla být. Knížka je knížka, ale filmek bych si též dala.
asi jedna z nejlepsich knih, co jsem kdy cetl, zatim :-) (z cele serie jsem necel jen deti duny, hodlam napravit, i kdyz vim, jak to pokracuje)
Dobrý nápad, ale nešťastně podaný. Ty politické rozhovory a úvahy v první třetině mě deptaly - i když je jasné, že o politice to bylo. Jinak příběh napínavý a mystický, to mám ráda, ale tu a tam jsem si musela přešlápnout, abych pochopila, co chtěla ta která postava říct. Nejvíc se mi líbil fremen Stilgar - postava z dobrého sci-fi příběhu.
Kdysi jsem sledoval jakýsi pořad v tv a zmínili se tam o filmu Duna.
Tak jsem mrknul na film, ale po shlédnutí mi v ději pořád něco chybělo.
Okamžitě jsem si objednal knížku a po odeslání objednávky jsem si říkal, že jsem neuváženě koupil něco o čem nevím jestli to vůbec budu číst.
Když mi pak knížka přišla, jedením dechem jsem ji přečetl.
Do dneška nelituju že jsem si ji koupil, je super.
Zlí a dobří by si v téhle knize vlastně měli role prohodit; zatímco bohabojní Harkoneni akorát vcelku mírumilovně sklízejí koření, rebelští a loupeživí fremeni se zákeřně chystají rozbít celý ekosystém planety, aby si z ní udělali zahrádku k obrazu svému, fakt. Ale jinak se mi tahle kniha s propracovaným světem (vzadu má i celkem obsáhlý slovníček pojmů) svého času moc líbila. Bude to bratru aspoň třináct let zpátky, co jsem ji četl, tak raději jen pod čarou 5*****.
Tato kniha je nejslavnějším sci-fi dílem, a právem. To jak autor dokáže čtenáře vtáhnout do děje, je fascinující. V tu ránu žijete svět na Duně. Nic kolem neexistuje. Příběh je velmi poutavý, postavy velice dobře propracované. To jak je dílo napsané, co se v něm odehrává, řadí tuhle knihu na první příčku všeho co jsem doposud četla. Vím, že to, co tu píšu je až příliš krásné a možná i chlálolavé a možná i strohé, ale bohužel nedokážu slovy vyjádřit to nadšení, které v sobě mám.
Začátek byl těžký, každopádně jsem jako naprostý neznalec překonala nástrahy tohoto nového světa a Duně naprosto propadla. Herbert je geniální. Takováhle sci-fi mi zoufale chyběla, melanž je holt návyková, stejně jako krása celého Arrakisu. Nemám slov, tohle doporučuji dál.
Duna je legenda žánru a nadčasové dílo, které sice vyšlo před půl stoletím, ale vůbec to na něm není poznat. Dle mého názoru, aby bylo sci-fi, přesněji space opera dobrá, musí autor splnit tři kritéria: kniha musí mít atraktivní děj, u kterého čtenář neusíná, postavy hrdinů a záporáků musí být výrazné a charismatické a za třetí v kniha se musí odehrávat ve vesmíru, který ,,ohromí, ale zároveň je pochopitelný a logický. Franku Herbertovi se podařilo naplnit všechna tři kritéria neskutečným způsobem, který Dunu staví právem na jedno z předních míst žánru a já jsem velice rád, že jsem si konečně přečetl.
Opravdu nádhera. Dlouho jsem doma chodil okolo knihovny se zahanbením a obavou začít číst DUNU. Nejsem zatvrzelý milovník sci-fi, ale nepohrdnu. Další obava nastala při zjištění kvanta postav(nakonec se ukázalo, že to není nic strašného). Zakousl jsem se do rtu, vzpomněl na dětská léta a překonávání tmy. Vzal tu žlutou nádhernou věc a pustil se do čtení. Po každém návratu z ARRAKISU do reálu jsem vyklepával z tepláků písek.
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Knihu jsem četl na dva pokusy. Ten první skončil po pár kapitolách, kdy jsem vůbec nechápal, proč bych měl číst dál. Druhý pokus přišel asi s ročním odstupem. To už jsem knihu dočetl celou a musím se přiznat, že moc nechápu, proč je tolik ceněná.
První třetina je nuda k uzoufání, druhá je o něco málo lepší, ale pořád žádná velká hitparáda, závěrečná třetina už má spád a děje se něco, co stojí za řeč.
Nesmírně mě v celé knize iritoval překlad slov, která do češtiny překladatel převedl jako složeninu dvou jiných. Příkladem jsou filtršaty, filtvaty, parakompas... to je jak hlubozník, čistonosoplena nebo sestromuž. Nesmírně otravné...
Jestli se pustím do dalších knih série v tuto chvíli nevím. Mám neodbytný pocit, že tohle je jedno z řady dalších přeceňovaných děl světové sci-fi. Zdá se mi, že to, co tuhle knihu udělalo slavnou, jsou pouštní červi, kteří ve své době byli jistě velmi vzrušující nápad a musím uznat, že i dnes patřily scény s nimi k těm lepším z této knihy. Smutné na tom je, že když si je odmyslím, zůstane jen vcelku průměrný příběh, který mě za srdce nevzal.