Duna
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532256/bmid_duna-65cdba546d442.jpg
4
3670
3670
Několikrát zfilmované a oceňované kultovní dílo sci-fi vypráví o mocenských bojích uvnitř vesmírného Impéria, v nichž jde o ovládnutí planety Arrakis, zdroje vzácného koření, které prodlužuje lidský život, zlepšuje zdraví a poskytuje uživateli zvláštní psychické schopnosti. V roce 10 191 vládne galaktickému impériu padišáh imperátor Shaddam Corrino IV. a spolu s ním i vznešené velkorody. Právě vlivu jednoho z nich - rodu Atreidů - se panovník obává a svěří mu tedy správu nad planetou Arrakis a s ní i komplikovanou těžbu neobyčejné látky - zázračné melanže, již neustále komplikují smrtonosní obří pouštní červi. Planetu musí vévodovi předat její původní správci Harkonennové, kteří s novými pořádky nijak nesympatizují. Postupně se ale ukazuje, že celá anabáze je součástí spiknutí proti Atreidům, z něhož se podaří vyváznout pouze vévodovu synovi Paulovi a jeho matce Jessice, kteří uprchnou do pouště. Avšak jediný, kdo dokáže ve vyprahlé pustině trvale přežít jsou vůči cizincům nedůvěřiví domorodí obyvatelé fremeni, kteří čekají na příchod svého spasitele, jenž by je vytrhl z exilu mezi pískem a sluncem a navrátil by planetě zeleň.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2016
,
OneHotBook
Originální název:
Dune, 1965
Interpreti: Jana Stryková , Marek Holý
více info...
Přidat komentář
I když nejsem moc čtenářem S-F literatury, tak na Dunu jsem si brousil zuby několik let, protože pro fanoušky S-F se zdá býti kultovním dílem. No, popravdě se musí člověk trochu prokousat asi prvních 200 stran než se začne něco pořádně dít. Pak už příběh nabere na obrátkách a je to čtivé až do konce, ale po konci příběhu vás čekají ještě přílohy, které pro mě byly trochu utrpením. Jinak je to ale pěkně vykreslený svět a hlavně ti fremeni jsou zajímaví chlapíci. Než se pustím do dalšího dílu, asi to nechám pár let uležet. Jedno prvenství ale u mě Duna má - moje první kniha, kterou jsem přečetl na čtečce.
Dunu právě čtu a snad i konečně dočtu. Ovšem to není to, o čem se tu chci zmínit. Jedna z Muad´dibových písní mi svým textem byla poněkud povědomá a ejhle! Kapela Asmodeus, album Prosincová noc blíže neurčeného roku, skladba Heroes. To jen tak pro zajímavost.
Neuvěřitelně čtivá sága. Sháním všechny. Stojí to za to mít je ve vlastní knihovně. Nadčasové čtení. Vynikající spisovatel. Je jich snad 12, možná víc. Většinu jsem četla z knihovny, takže mi jich několik uteklo. Viděla jsem kdysi i film, ale kniha je kniha..
Neuvěřitelná kravina, která se nedá číst a zfilmování snad ještě horší. Nikdy jsem nechápal ten ohlas. Knihu jsem prodal známému, který mě ji málem omlátil o hlavu, že takovou pitomost jaktěživ nečetl.
I nové filmové přechvalované zpracování nestojí krom na dnešní dobu mizerných efektů za nic, velmi nudné.
V době, kdy u nás Duna vyšla poprvé, jsem z ní byla absolutně nadšená a četla jsem ji mnohokrát. Když jsem loni v létě hledala v knihovničce něco úplně jiného, dostala se mi Duna opět do ruky a tak jsem si ji chtěla připomenout. Jenže ... měla jsem pocit, jako bych četla něco úplně jiného, to přece není Duna, tak jak jsem si ji pamatovala... Prostě jsem to po těch letech nedala. Ještě musím podotknout, že ani v době svého největšího nadšení jsem nebyla schopna se začíst do dalších dílů. Takže jenom z nostalgie dám 3 hvězdy.
(naproti tomu se občas ráda začtu do knížek od Asimova, Clarka, Wyndhama či Strugackých, ty se mi ani po letech neomrzely a stále mě baví).
Úžasná knížka, Dunu jsem četl asi pětkrát, nemohl jsem se jí nabažit. Bohužel veškeré další díly už se jí nikdy nevyrovnaly.
Nádherná kniha. Viděla jsem jako první film (nejednou), takže nemohu hodnotit, jak těžké je se ze začátku zorientovat. Mě se to podařilo rychle a později jsem lačně hltala každý detail o zvycích fremenů nebo pohnutkách a cílech Bene Gesseritu. Při čtení přede mnou poušť často ožívala, jakkoli se to může už z podstaty věci zdát nemožné. Zklamaná jsem byla jen z některých momentů, které byly podle mě ve filmu podány lépe a citlivěji, ale to sem tak úplně nepatří.
Konec měl možná až příliš rychlý spád, přesto to byl neopakovatelný zážitek. Proto za plných 5 hvězdiček.
Dostal jsem jako kluk k narozeninam a zalozil. Nejak na ni nedoslo, nebyl cas (ackoliv jsem jinak cetl dost). Pak po nejakem case, to uz na stredni jsem se doslechl, ze v mistnim klubu, kam jezdil Lipcik a spol poustet filmy ji budou davat. Nesel jsem (nemam ke zfilmovanym kniham prilis vrely vztah). A pak se spoluzaci vratili a meli oci navrch. Pred filmem se jim dostalo upozorneni, ze tohle neni jednoduchy film a ti, co necetli knihu asi budou tapat, ktere ignorovali. Oni maji neco nakoukano... no a co cert nechtel. Nechapali. To mne donutilo po navratu domu sahnout do policky, otevrit tesne po zacatku a cist. Prvni, co jsem tak cetl byla zkouska gom-dzabarem. A byl jsem ztracen. Od te doby jsem ji cetl asi tak padesatkrat a neomrzela mne. Mimochodem, po letech jsem videl i film. Nedivim se, ze nechapali.
Ohledne Duny jsem sice trosku zaujaty, vyrustal jsem na Dune 2 od Westwoodu, miluju to univerzum a diky filmum jsem predem vedel o co pujde, takze jsem se obaval, ze pro me knizka bude zklamani, ale naopak, po precteni muzu s klidnym svedomim potvrdit, ze tohle je pravem jedno z nejlepsich sci-fi del vubec, ktere me pohltilo a i pres svou solidni delku bavilo non-stop. Dal bych si nejake to koreni. 10/10
Kniha naprosto bombastická, plná mouder, intrik, napětí, vztahů a hlavně originality.
Sama bych se k této knize možná nedostala, protože sci-fi nevyhledávám. Ale jednou jsem doma brousila knihovnou, co si vezmu na čtení a přítel mi suverénně vrazil do ruky Dunu, že je to jeho oblíbená. Po spoustě podezřívavých pohledech, jsem se do toho pustila a přes první pocity zoufalství, že nevím která bije, jsem se v tom spletitém světe zorientovala. A najednou to začala být zajímavý a já četla s chutí dál. Asi ze mě nikdy nebude ten pravý fanoušek sci-fi, ale jsem ráda, že jsem překonala počáteční obtíže, protože to nakonec stálo za to :-)
Po 170 stránkách vzdávám. Už dlouho se mi nestalo, že bych se do čtení musel nutit a po dvou stránkách knihu odkládal s tím, že mě to nebaví. Na to, že má kniha tak vysoké hodnocení a že je to taková legenda jsem čekal víc...
Zdržím se populárního a popularizačního srovnání s kýmkoli jiným. Třeba proto, že každý autor je jiný a svůj.
Na Duně mě chytlo to, že je jiná. Tak zaprvé - nepotřebuje Zemi. Vůbec:-)
Navíc jsem ji četla v rozjímavém období dospívání (poprvé a nikoli naposled). Byla to první sága, kterou jsem si pořídila po antikvariátech potom, co jsem začala vydělávat - jo správně, JRRT a další přišli na řadu AŽ poté! :-D
Stejně jako já, se z toho všeho Herbert potřeboval prostě vykecat. Jako asi toho měl v hlavě moc! Jeho úžasná obrazotvornost dala dohromady komplexní vesmír (nikoli jeden svět). Ano, je rozvláčný. Neříkám, že jsem hltala slovo od slova. To ani jaksi nejde. Podle mne nejde ani o to.
Pokud jdete po ději, je to strhující dobrodružství, pokud po popisech, jsou jednoduše dechberoucí. Pokud jste na filozofická rozjímání, budete se rochnit blahem.
Osobně je pro mne Paul trochu nevyrovnané pako. Chani příliš plochá charakterově, Jessika schizofrenní a FAKT jsem se zamilovala do mentatské logiky.
Není to kniha, kterou dáte za odpoledne. Pro mne čistá pětka a úžasný start dobrodružství.
Duna je pre mňa najlepšie sci-fi, aké som kedy čítala. Za posledných 20 rokov som ju prečítala asi 10-krát. Nie je to žiadna oddychovka, pri prvom čítaní som sa k mnohým pasážam musela vrátiť, aby som ich pochopila. Ale ak kniha dokáže donútiť čitateľa zamyslieť sa nad jej obsahom, nad jej filozofiou a myšlienkou, nech je často odlišná od čitateľovej, musím sa skloniť pred genialitou autora.
Moc ma to nevzalo, neviem si pomoct, na 2 raz som ju aj docital ale hrozne som sa nudil. Nepochopitelne a neuveritelne postavy a vztahy. Hlavny hrdina mal na moj vkus prilis vela stastia.
Duna pro mě vždy byla (a i dnes ještě je) jedna z nejlepších knih. Jako malý jsem často hrával hry na počítači (kdo měl tenkrát obyčejnou 486ku byl bůh) a narazil jsem na strategii Dune 2. Stará grafický šílená hra, ale za to ta atmosféra.. :) Velmi jsem si ji oblíbil a když jsem ve dvanácti letech narazil na knihu Duna, ihned jsem toužil po tom přečíst si ji, ponořit se do děje i v knižní podobě. Příběh mě natolik pohltil, že netrvalo dlouho a začal jsem číst všechny pokračování. Moc Sci-Fi knížek jsem v životě nepřečetl (takže nemůžu porovnat), ale sága Duny je pro mě skvělé čtení a v mé knihovně má své poctivě získané místo :)
Jeden z mála literárních příběhů, které jsem měl vždy radši ve filmovém zpracování. Přesto dávám znovu a znovu šanci knižnímu zpracování a musím říci, že tentokráte jsem se do příběhu opravdu ponořil a ocenil jeho filozofickou hloubku. Nic se ale při třetím čtení nezměnilo na tom, že některé pasáže (zejména pouštní dobrodružství Paula a Jessicy) se mi zdály strašlivě rozvleklé a popisné (a to mám rád rozvleklost Tolkienovu!).
Z dnešního pohledu už se Duna zdá nepříliš originální, ale pokud si uvědomíme dobu vzniku, je třeba Herbertovi uznat řadu novinek, kterými spolu s Tolkienem nakazili scifi (a nebo spíš fantasy?). Ať už jde o do nejmenších detailů propracovaný pouštní svět, mytologii a náboženství (zejména fremenský folklor má ohromnou atmosféru), citáty z neexistujících literárních děl a tak dále.
A v neposlední řadě jde o dílo trochu vizionářské: stagnující technická a trochu znuděná civilizace, závislá na látce pocházející z hlubin planety, poražena divými "pouštními primitivy" jejími vlastními zbraněmi, což má způsobit nový růst celého lidského pokolení. Nepřipomíná to snad něco z naší aktuální situace?
Za tu rozvleklost bych srazil 10% dolů, ale tady půlky hvězdiček nemají, a tak Duna ode mne dostává plnou palbu. Šaj - hulúd rules!
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Námět není zlý, dokonce jsou některé jeho aspekty docela dost originální, ale zpracování považuju za něco, čemu by se dalo říkat "první verze". Místy nedotažené, místy překombinované. Nejvíce mě bavil asi střed knihy. Do začátku jsem se musela dlouho začítat a v závěru mi zase přišlo, že už příběhu slábne dech. Přesto se dá říci, že mám na první čtení před šesti a půl lety docela sentimentální vzpomínky (kterými jsem se však při hodnocení nenechala ovlivnit). Každopádně mě tato kniha nijak nepřiměla k tomu, abych si snad sháněla její pokračování. Popravdě ani nemám sílu číst ty opěvné komentáře níže. Nu, takový průměr, asi za 2,5 *.