Duna
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/210169/bmid_duna-210169.jpg
4
3800
3800
Fenomenální dílo světové sci-fi literatury amerického spisovatele Franka Herberta popisující události na pouštní planetě Arrakis. Tato planeta trpí naprostým nedostatkem vody a zároveň je jediným nalezištěm zvláštního koření Melanž, které prodlužuje lidský život a dodává člověku mimořádné psychické schopnosti. Děj románu se odehrává v daleké budoucnosti, asi 21 000 let ode dneška, je však počítán ve zvláštním kalendáři. Na počátku tedy vstupujeme do roku 10 191, kdy lidé opustili planetu Zemi a vytvořili galaktické Impérium. Impériu vládne padišáh imperátor Shaddam Corrino IV. a spolu s ním ovládají vesmír vznešené velkorody. Koření Melanž se nachází výhradně na pouštní planetě Arrakis, kde je v drsných podmínkách nesmírně obtížně sbíráno v poušti. Jediný, kdo dokáže trvale přežít v hluboké poušti, jsou domorodí obyvatelé fremeni, náboženští poutníci, kteří na planetu uprchli před mnoha generacemi. Melanž je využívána navigátory Kosmické gildy, která má monopol na vesmírnou dopravu. Koření rovněž potřebuje mocné Sesterstvo Bene Gesserit, které kříží genové linie lidí za účelem vypěstování Kwisatze Haderacha, vesmírného nadčlověka, jehož pomocí by Sesterstvo mohlo ovládnout Impérium. Na koření jsou závislé i miliardy obyvatel Impéria, protože koření je vysoce návyková droga. Román vyšel poprvé v roce 1966, získal několik literárních ocenění a měl u čtenářů nebývalý ohlas. Podle knihy natočil v roce 1984 americký režisér David Lynch velmi úspěšný film. Frank Herbert po úspěchu prvního dílu napsal celkem pět pokračování zachycující následné osudy planety Arrakis a nelítostné boje o její ovládnutí.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem poprvé před dvaceti lety u našich v knihovně. Pamatovala jsem si, že mě to tenkrát nadchlo a tak když vyšly filmy o Duně, nebylo co řešit. Přiznávám, že ty filmy mě naprosto odbouchly. Osobně bych řekla, že jsem si nedovedla představit, že by to dokázal někdo tak fantasticky natočit. Myslím, že se dá říct, že ty knihy pozvedl. A jak píše Terkishead, vzájemně to tvoří dokonalou symbiózu. Jediný rozpor, který cítím je v postavě Chani. Tam se kniha ubírá dost jiným směrem než film (a film je mi v tomhle bližší) a jsem zvědavá, pokud hodlá Villeneuve zfilmovat i Spasitele duny a potažmo další díly, jak se s tímhle popasuje.
Nelze nesrovnávat s filmy, nicméně srovnání pro mě končí remízou. Díky filmům jsem pochopila lecos z knihy, díky knize jsem pochopila lecos z filmů. To že film není otrocky stejný jako kniha je pro četbu bonusem. Jsem naprosto spokojená a připravená na další díly.
(SPOILER) Herbertův svět je svébytnou kombinací klasických futuristických motivů a zvláštní starosvětské atmosféry s nádechem islámské kultury. Je to sci-fi verze feudalismu, imperátor uděluje vznešeným rodům v léno celé planety, mezi kterými se dá cestovat jedině v lodích řízených navigátory kosmické Gildy, v pozadí pak utkává sítě genetických manipulací sesterstvo Bene Gesserit. Po dávné galaktické válce proti myslícím strojům však složitější výpočty a dedukce místo počítačů provádějí speciálně trénovaní mentati a boj se vede hlavně chladnými zbraněmi (kvůli ničivému efektu při kontaktu laserpalu s obranným štítem). Středobodem tohoto vesmíru je planeta Arrakis, jejíž pouště skrývají nejen drahocenné koření zvané melanž, ale i obávané písečné červy... A tato planeta zvaná též Duna se stává dějištěm zákeřného spiknutí imperátora a prohnaného barona Harkonnena proti vévodovi Atreidovi, které jim však záhy zhořkne kvůli jeho přeživšímu synovi Paulovi. Díky melanži nahlédne do budoucnosti a mezi všemi možnými variantami nachází skulinu, jež mu umožní přežít a chopit se moci. Jelikož ale "začátky jsou velmi choulostivá doba", Paul váhá, zda své vidině podlehnout, naplnit proroctví fremenů a jako božský vůdce těchto neohrožených jezdců na písečných červech se postavit imperátorovi a rozpoutat džihád, v němž budou fanatické pluky pod vlajkou Atreidů drancovat vesmír ve jménu proroka Muad'Diba... První díl Duny nedá čtenáři nic zadarmo a chvíli trvá, než se sžije s jeho aktéry a zákonitostmi, dost v tom ale pomáhají výborné filmy Denise Villeneuva a potom to stojí za to. (9/10)
Po zhlédnutí obou filmů, které byly vizuálně úžasné, jsem toužila poznat tento svět více do hloubky a jsem ráda, že jsem tak udělala. Četla jsem Dunu v originále, byla napsaná velmi čtivým jazykem a i když jsem věděla, jak některé věci dopadnou, byla jsem napjatá do poslední chvíle! Oceňuji také slovníček na konci knihy a dodatek o ekologii, náboženství a politice, který nás uvede ještě hlouběji do porozumění o historii celého vesmíru.
Frank Herbert vytvořil velmi promyšlený fantasy svět, do kterého jsem se za ten měsíc čtení tak vžila, že je mi až trochu líto, že se na planetu Arrakis nikdy nepodívám. :)
Dunu jsem četla kdysi, protože můj kamarád ten svět naprosto miloval a tak jsem chtěla vědět proč. A pamatuji si, že jsem z toho byla nadšená.. Dnes jsem ale nadšená o trochu méně a vlastně ani nevím proč. Má to všechno - originální prostředí, silné hrdiny, emoce, politiku, ekologii, intriky.. Možná je tam toho až moc? Nevím.. Třeba mi dojem ze čtení malinko kazí shlédnutí nejnovějších filmů, které byli nadprůměrné.. I tak si ale myslím, že toto dílo i vzhledem k datu vydání nemá konkurenci ve své komplexnosti a originalitě a je možné, že své hodnocení ještě časem vylepším.
Neni to lehky cteni, ale je to dobry cteni a kdyz se clovek kousne, tak je mu odmenou Pauluv vzestup a to stoji za to.
Kniha >>> Film
Kniha mě nadchla a jsem ráda, že jsem se k ní díky výzvě dostala. Samotný příběh je určitě poutavý, ale co na knize zaujme nejvíc jsou filozofické pasáže, s mnoha odkazy na fyziku, náboženství, dějiny a další. Připadalo mi, že autor byl osvícen něčím shůry, protože není podle mě možné vědomě poskládat dohromady takto mnohovrstevný obraz, který dává dohromady smysl.
Momentálně velký hit nejen v kinech. Trochu komplikovaně napsaná a nebavila mě. Až na konci v dovětcích a vysvětlivkách mi některé věci došly. Čekala jsem mnohem více.
Po dlouhé době kniha, kterou jsem nedočetl. Ne pro téměř 600 stránek malého písma, ale pro nezáživnost, neporozumění. Často několik stránek, které nechápu co popisují, vyjadřování aktérů děje, ... . Navíc společnost zde popisovaná mně připomíná dnešní svět, plný mamonu, peněz, násilí, války.
Chvíli mi trvalo se začíst a hlavně zorientovat ve změti divných názvů, jmen (díky, Wikipedie), ale pak už se nešlo odtrhnout. Skvělé čtení, kde nepřebývá jediné slovo. Těším se na pokračování.
Knihu jsem začala číst poté, co jsem viděla film. A musím říct, že kniha je naprostá pecka. Pohltí a už vás nepustí.
Prostě WOW! Viděla jsem oba filmy a říkala si, že by bylo fajn si přečíst knihu. A WOW. Strhující. Vysvětlující. Úplně mě příběh pohltil. A to nejsem fanoušek takových knih. Ano, ze začátku je mnoho jmen a názvů, které mohou odradit, ale vydržet.
Neskutečně fascinující meta-veledílo, které spojuje tolik témat, postav, mytologických motivů [od zapovězené lásky alá Romeo a Julie až po "Hamletovskou" pomstu], filozofických rovin [svatá válka, džihád, a Mesiášký komplex na pozadí ideologicko-politických machinací] a meta-konceptů [od těch psychedelicko-halucinogenních až po čistě ekologické], že je až nemožný, že se tenhle epický epos nerozpadl Franku Herbertovi pod rukama jak hrad z písku. Opak je však pravdou a DUNA vás tak svou úchvatnou literární komplexností smete jak písečná bouře. Nejsilnější je však DUNA v těch nejvíc minimalistických a subtilních momentech a drobných detailech a nuancích, díky nimž onen formální a vypravěčský jazyk ještě víc vyniká a dokáže říct víc než tisíci slovy potažmo monology či dialogyy, díky čemuž je ona mnohovrstevnatost ještě víc imerzivní a čtivá.... to vše a nejen to dělá z DUNY jedinečný literární opus a výjimečný popkulturní fenomén, který fakt nemá nejen v rámci sci-fi žanru sebemenší obdoby. Nadčasová záležitost; dokonalý vědecko-fantastický koření; meta-zážitek jaxviňa. 10 červíků z 10
Čtu to v rámci většího cyklu čtení Duny (Předehry, Paul z Duny...) a jsem nadšený, parádní sci-fi příběh bez hluchých míst.
Jediné, co autorovi neodpustím, je jeho naivita ve smyslu používání štítů s ohledem na jejich reakci na laserpal. Štíty by v takovémto světě nikdo nepoužíval a pokud jo, tak by se hned stal obětí sebevražedného asasina. Ale dá se to překousnout :-)
Celý svět Duny je naprosto famózní. Knihu jsem měl v knihovně nějaký ten rok a odrazoval mě fakt, že jsem z různých recenzí slyšel, že kniha je hodně o politice a pletichaření a nejedná se o lehké čtení. Byl jsem příjemně překvapen, že celý příběh je velmi čtivý a moje obavy se nepotvrdili. Znovu opakuji jedná se o jedinečný svět s obrovským potenciálem. Kdyby člověk nevěděl, že původní kniha byla napsána v roce 1965 vůbec by tento fakt nepoznal. Jedná se o velice nadčasové dílo a velmi se těším na další díly.
"Na Caladanu jsem jednou viděl, jak vytáhli utopeného rybáře... ...ponořeného do vody tak dlouho, až zemřel. Utopeného." - "Jaká romantická smrt!"
Tohle mi přišlo hodně vtipné a hlavně to dost dobře vystihlo svět na Arrakisu a tamní nouzi o vodu. A tak navzdory akčním scénám, bitvám, politickým machinacím, mystickému předvídání budoucnosti a dalším SF proprietám mám pocit, že jde nakonec stejně hlavně o ekologický román. A o vůli jít si za svým cílem, i kdyby to mělo trvat řadu generací.
"A nastal ten den, kdy Arrakis stanul ve středu vesmíru, připraven otáčet jeho během."
V roce 2004 (nebo 05) jsem prvně viděl v TV hned po sobě obě minisérie Duna/Děti Duny. Už tehdy mě ten příběh doslova fascinoval. O pár let později jsem si ho připomněl Lynchovou Dunou (1984) a o téměř 2 dekády později jsem si 2 fascinující zfilmování D.Villeneuvem proložil konečně Herbertovou knihou, která už nějakou dobu čekala v knihovně, ale... No, možná jsem do ní potřeboval dospět, protože to není jen o úžasným příběhu, ale celý je to tak skvěle promyšlený, chytrý, hluboký.....
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Beru to jako přelomové dílo. Duna se snaží vzbudit dojem něčeho velkolepého a nakonec tomu nedokáže dostát. Chybí jí žánrová ukotvenost. Řadí se do sci-fi, ale je to kombinace soft sci-fi a fantasy.
Podle mě tomu ublížila důkladná příprava. Autor si k fungování planety Arrakis vypracoval rešerši. Věnoval se ekologii a podklady sbíral několik let. Je to chladně vykalkulované dílo a tak tomu chybí působivost.
V té tak moc vynikají filmy. (2021, 2024) Autor popisuje jen povrch děje. Ten má promyšlený do velkých detailů. Ale na to jak je to epický příběh, zde vystupuje poměrně málo postav. Složitost je pouze zdánlivá.
Autor nedostatky dovedně maskuje. Když si přečtete dodatky, zjistíte, že jste se nedozvěděli nic konkrétního. Dodatek o náboženství je špatný. Třeba mahajánové křesťanství může znít intelektuálně, ale nic to neznamená.
To platí i pro ostatní termíny. Bez vysvětlení stejně nevíte o co jde. Je to jen další povrch fikce. Přesto je potřeba si dodatky přečíst. Nejlépe během první poloviny, ale nespěchat. Některé obsahují spoilery. (Alamanak)
Důležité je číst slovníček. Asi jsou někteří zmatení, protože je nenapadlo podívat se na konec knihy. Autor si dal s ekologií velkou práci a přesto tam jsou nelogické věci, které mi vadily. Za to filmy se povedly.
Denis Villeneuve vytřískal z Duny vizuální maximum. Přesně to co knize chybí. Některé situace přejdete a ve filmu vás v kině zalisují do sedadla. Oba díly jsou vizuální a hudební nádhera. Horší to je s dějem.
Ale od toho máme knihu. Nejdřív jsem to četl a pak se podíval na první díl. Skončil jsem tím, že jsem první díl viděl 3krát a druhý 2krát v kině. Knihu jsem mezitím přečetl podruhé. :-) Rozsekalo mě to.
O Dunu jsem se nezajímal. Nebýt ukázek z prvního dílu, tak bych to nečetl. Úplně mě znechutila adaptace od mazací hlavy. (1984) Ale hru Dune II jsem kdysi pařil, co to šlo. Ta je také považována za přelomovou.
Tady se jedná hlavně o originální využití látek měnících vědomí. Tohle se povedlo neskutečně. Herbert měl zkušenosti s lysohlávkami. Já to říkám furt, že houby jsou zdravé. Vyloženě se nabízelo, dát tomu nějaký přesah.
Jenže za tím vším nic není. Polovičaté dodatky to nijak nezlepšují. Někdo tak Dunu oprávněně kritizuje. Má to propracovanou historii hluboko do minulosti. Ta je dost důležitá. Víme toho tolik, že chybí překvapení.
Herbert měl ubrat promyšlenost a víc se zaměřit na věrohodnost. Přemýšlet se nad tím nedá. Planetární feudalismus nedává ve vzdálené budoucnosti smysl. Dojmy po přečtení jsou navzdory všemu slabé.
Číst druhý díl mě po prvním přečtení vůbec nelákalo. Až filmy to změnily. Jinak bych to dvakrát nečetl. Kniha se s nimi dokonale doplňuje. Ale sama o sobě je překvapivě nevýrazná. Je to moc intelektuální a rozumové. 85% 4,5*