Duna
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29765/bmid_duna-2V7-29765.png
4
3680
3680
První kniha z cyklu kronik o planetě Duna, fenomenálního díla světové sci-fi. První díl šestidílného sci-fi románu vypráví o pouštní planetě Arrakis s naprostým nedostatkem vody a jediným známým nalezištěm zvláštního koření, které má moc prodloužit lidský život a které poskytuje člověku mimořádné psychické schopnosti. Román vyšel poprvé v roce 1966, získal několik literárních cen (např. Nebula) a měl u čtenářů omračující ohlas. Podle románu vznikl o dvě desetiletí později i film, který natočil známý režisér David Lynch. Frank Herbert svůj úspěch rozvinul v pěti pokračováních zachycujících následné osudy planety Arrakis a boje o její ovládnutí. Šestisvazková sága Duna amerického spisovatele Franka Herberta patří do zlatého fondu světového science fiction.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem začala číst poté, co jsem viděla film. A musím říct, že kniha je naprostá pecka. Pohltí a už vás nepustí.
Prostě WOW! Viděla jsem oba filmy a říkala si, že by bylo fajn si přečíst knihu. A WOW. Strhující. Vysvětlující. Úplně mě příběh pohltil. A to nejsem fanoušek takových knih. Ano, ze začátku je mnoho jmen a názvů, které mohou odradit, ale vydržet.
Neskutečně fascinující meta-veledílo, které spojuje tolik témat, postav, mytologických motivů [od zapovězené lásky alá Romeo a Julie až po "Hamletovskou" pomstu], filozofických rovin [svatá válka, džihád, a Mesiášký komplex na pozadí ideologicko-politických machinací] a meta-konceptů [od těch psychedelicko-halucinogenních až po čistě ekologické], že je až nemožný, že se tenhle epický epos nerozpadl Franku Herbertovi pod rukama jak hrad z písku. Opak je však pravdou a DUNA vás tak svou úchvatnou literární komplexností smete jak písečná bouře. Nejsilnější je však DUNA v těch nejvíc minimalistických a subtilních momentech a drobných detailech a nuancích, díky nimž onen formální a vypravěčský jazyk ještě víc vyniká a dokáže říct víc než tisíci slovy potažmo monology či dialogyy, díky čemuž je ona mnohovrstevnatost ještě víc imerzivní a čtivá.... to vše a nejen to dělá z DUNY jedinečný literární opus a výjimečný popkulturní fenomén, který fakt nemá nejen v rámci sci-fi žanru sebemenší obdoby. Nadčasová záležitost; dokonalý vědecko-fantastický koření; meta-zážitek jaxviňa. 10 červíků z 10
Čtu to v rámci většího cyklu čtení Duny (Předehry, Paul z Duny...) a jsem nadšený, parádní sci-fi příběh bez hluchých míst.
Jediné, co autorovi neodpustím, je jeho naivita ve smyslu používání štítů s ohledem na jejich reakci na laserpal. Štíty by v takovémto světě nikdo nepoužíval a pokud jo, tak by se hned stal obětí sebevražedného asasina. Ale dá se to překousnout :-)
Celý svět Duny je naprosto famózní. Knihu jsem měl v knihovně nějaký ten rok a odrazoval mě fakt, že jsem z různých recenzí slyšel, že kniha je hodně o politice a pletichaření a nejedná se o lehké čtení. Byl jsem příjemně překvapen, že celý příběh je velmi čtivý a moje obavy se nepotvrdili. Znovu opakuji jedná se o jedinečný svět s obrovským potenciálem. Kdyby člověk nevěděl, že původní kniha byla napsána v roce 1965 vůbec by tento fakt nepoznal. Jedná se o velice nadčasové dílo a velmi se těším na další díly.
"Na Caladanu jsem jednou viděl, jak vytáhli utopeného rybáře... ...ponořeného do vody tak dlouho, až zemřel. Utopeného." - "Jaká romantická smrt!"
Tohle mi přišlo hodně vtipné a hlavně to dost dobře vystihlo svět na Arrakisu a tamní nouzi o vodu. A tak navzdory akčním scénám, bitvám, politickým machinacím, mystickému předvídání budoucnosti a dalším SF proprietám mám pocit, že jde nakonec stejně hlavně o ekologický román. A o vůli jít si za svým cílem, i kdyby to mělo trvat řadu generací.
"A nastal ten den, kdy Arrakis stanul ve středu vesmíru, připraven otáčet jeho během."
V roce 2004 (nebo 05) jsem prvně viděl v TV hned po sobě obě minisérie Duna/Děti Duny. Už tehdy mě ten příběh doslova fascinoval. O pár let později jsem si ho připomněl Lynchovou Dunou (1984) a o téměř 2 dekády později jsem si 2 fascinující zfilmování D.Villeneuvem proložil konečně Herbertovou knihou, která už nějakou dobu čekala v knihovně, ale... No, možná jsem do ní potřeboval dospět, protože to není jen o úžasným příběhu, ale celý je to tak skvěle promyšlený, chytrý, hluboký.....
Dunu jsem měla v plánu dlouho. Vlastně ještě než vyšel první film, ale dokopala jsem se k jejímu čtení teprve nedávno.
A musím říct, že ze začátku jsem měla opravdu problém se začíst. Čtenář je vhozen do světa plného jmen, kast a názvů, kterým nerozumí a musí se v nich postupně zorientovat. I proto jsem knihu měla hrozně dlouho rozečtenou, protože jsem ji při prvním čtení odložila asi po padesáti stránkách, jak mě to nebavilo a skoro ničemu jsem nerozuměla. Taky mi přišlo, že mám guláš v postavách a to na chuti číst dál moc nepřidávalo.
Ale nakonec jsem se kousla a četla dál a postupně mi to začalo zapadat do sebe, Paul mi byl sympatičtější a přestávala jsem být zmatená. Ale i tak to na mě mělo trošku pomalý, místy až kolíbavý spád a lehce jsem se nudila. Musím uznat, že je tu vše skvěle vymyšleno a dík filmu si dokážu vše mnohem lépe představit, ale nejsem si jistá, že mě to chytlo natolik, abych se pustila do pokračování.
Dětská a přesto dospělá, fantazy a přesto scifi. V době mého narození Herbert navrhl jak se zbavit umělé inteligence. Tehdy počítače vyplňovaly místnosti a krmily se dírkatým papírem. Ekologie, rytířský epos. Dobrý čtení. Krystalický zuby písečný obludy a překvapení. "Poslala jsem svůj vzkaz do budoucnosti, kde ho můžeš slyšet jen Ty. Zabila jsem našeho dědečka, tlustého barona, ani moc netrpěl ..."
Nemohol som teraz v noci spať, kým som nedočítal zvyšok Duny. Proste bola to fantastická, úžasná kniha, ktorej príbeh sa mi vryl pod kožu a hoci filmy, oba diely, sú perfektné, tak kniha je o niekoľko levelov ďalej. Rozhodol som sa nielen z knižnice si to požičať, ale čo najviac dielov si postupne aj kúpiť. Stojí totižto zato mať Dunu doma. Úplne ma pohltil svet planéty Arrakis, jednotlivé postavy, dejové zvraty a samotný záver je skvelo vypointovaný. Určite odporúčam milovníkom sci-fi aj fantasy, lebo z oboch prvkov kniha čerpá.
Na knihu mě spolu s dalšími davy nalákalo excelentní filmové zpracování, tak jsem si řekl, že dám šanci i knižní podobě. A musím říct, že ze začátku jsem měl velký problém. První film jsem viděl před delší dobou a autor se ze startu moc nezpomaluje s vysvětlováním jakýchkoliv pojmů specifických pro tento svět. Trvalo to asi únavných 150 stran než si všechno dostatečně sedlo, já si uvědomil o co komu v konvetzacích jde a udělal jsem si dobrou představu kdo je kdo. Pak kniha po tom, co se Paul dostane k fremenům nabere velmi příjemné tempo a příběh má solidní spád. Je to velký svět a hodně představování na začatek, takže je třeba se toho nezaleknout, zatnout zuby a prokousat se matoucím úvodem. Každopádně v sérii hodlám pokračovat a doufám, že po téhle knize už to bude brnkačka.
(9.5/10) »Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam strach odešel, nic nezůstane. Zůstanu pouze já.«
Tak jsem se konečně dostal ke slavné Duně, u které přiznávám, že se mi doma válela dost dlouho a nakoplo mě až oznámení vydání druhého filmu, protože na to všichni pěli ódy a já se na to nechtěl kouknout dřív, než se prokoušu knihou. Ta nás po chvíli zavede na nehostinný svět Arrakis, který se člověku dostane pod kůži. Člověk se pak cítí až nepatřičně, když si napouští vanu plnou vody :D Nejde úplně o klasickou sci-fi, vidím tu i dost fantasy prvků, což ale není na škodu - je to zase trochu něco jiného a jde tu především o intriky a boj o moc. Nová filmová adaptace mi pak celkem sedne, i když se nevyhýbá škrtům a změnám a samozřejmě neobsahuje myšlenky postav, kterých je kniha doslova plná. Každopádně po filmu Duna z roku 1984, kde mi extrémně vadí totálně obskurní ztvárnění Harkonnenů a nesmyslný závěr, je to poměrně osvěžující. Kniha je ale kniha a všem, komu se film líbil, bych okamžitě doporučil skočit po knize a užít si tenhle svět hezky do hloubky.
(SPOILER)
Knihu jsem začala číst až po shlédnutí obou částí nového filmu Duna, protože jsem potřebovala vyplnit prázdno, které ve mě zůstalo po shlédnutí tak dobře zpracovaného filmu. Tu sílu postav a celého skvěle vymyšleného světa jsem si prostě zamilovala. Proto tady filmovou a knižní verzi Duny trochu porovnám.
Překvapilo mě to, že filmové části Duny nejsou moc rovnoměrně rozdělené, protože filmová první část Duny je v knize asi 65% celého příběhu, ale vůbec ničemu to nevadilo. Vlastně se mi první ⅔ knihy líbily mnohem více než závěr (i když bylo čtení ze začátku trochu náročnější, kvůli neustálému listování do slovníku na konci). Dále mě mile překvapilo, že velkou část knihy sledujeme z pohledu Jessiky. Pasáže, kde Jessica vnímá svět podle svého benegesseritského výcviku jsem úplně hltala a vlastně celý Bene Gesserit je za mě skvěle vymyšlený. Vždy, když se v knize objevila nějaká benegesseritská poučka, tak mě to potěšilo (a samozřejmě litanie proti strachu je dokonalá). Také oceňuji neustále plány v plánech jiných plánů.
Na druhou stranu obdivuji, že ve filmu oproti knize není vynecháno moc dějových linií (samozřejmě až na výjimky, třeba mě mrzí, že ve filmu téměř vynechali Alii, která mi přišla jako velice zajímavá postava), spíše jsou jen některé situace upravené nebo předělané. A musím bohužel říct, že většina těchto úprav se mi líbila ve filmu více než knižní originál. Namátkou například pojetí Hlasu a Paulových vizí, chování Chani a někdy i Paula a vlastně téměř celá druhá část filmu, až na úplný závěr (souboj Paula s Feydem-Rauthou mi přišel mnohem lepší v knize).
Ale možná jsem v těchto věcech ovlivněná tím, že jsem viděla prvně film před knihou.
Každopádně se mi dílo Franka Herberta opravdu líbilo a jsem ráda, že jsem se o něm prostřednictvím filmu dozvěděla, protože podle obálky a asi ani podle anotace bych si tuto knihu na čtení rozhodně nevybrala. Nechápu jak toto někdo mohl napsat před 60 lety! Myslím, že styl psaní není vůbec zastaralý a příběh oslní i mladé čtenáře.
Vřele doporučuji!
Četl jsem opět po letech. Naprosto famózní. Skoro neuvěřitelné, že byla napsána před více než půl stoletím.
Ke čtení mě inspiroval povedený film Duna z roku 2021. Kniha byla pro mne ovšem zklamáním.
Vyfabulovaný svět je v některých oblastech solidně propracovaný, v jiných vůbec.
Dílo je to strašně povrchní, prázdné, přehnaně obestřené mysticismem tak nezřetelným, že u něj přesně platí poučka jistého filozofa, že pokud se někdo vyjadřuje co nejvíc nejasně, je to proto, že se snaží zakrýt NIC.
Předloženému příběhu chybí napětí, gradace, vyprávění je z mého pohledu nešťastně uchopené, resp. složené. Překlad je, slušně řečeno, poněkud kostrbatý (platí minimálně pro 10. vydání z roku 2023). Nečetlo se mi to pěkně. Filmy (z roku 2021 a 2023) na mě zapůsobily mnohem víc.
Musím říct, že je ostuda mít tuhle knihu od roku 1988 doma a nedostat se k jejímu čtení. To je přesně můj případ. Jsem rád, že jsem se k ní konečně dostal a vůbec toho nelituji.
Slyšeno jako audiokniha.
Co sem napsat? No prostě WOW! Jak mně Duna mohla tak strašně dlouho unikat? Jsem barbar a přečetl / poslechl jsem si Dunu až po filmech a sám se za to teď stydím.
Konečné hodnocení: 99%
Souhlasím s názorem, že se jedná o jedno z nejzásadnějších sci-fi všech dob. Nutno vzít v úvahu, že bylo napsáno před šedesáti letech, kdy náš svět vypadal úplně jinak než nyní. V některých tématech Herbert rozhodně předčil dobu. Za nejpozoruhodnější postavu považuji Lady Jessicu, za nejodpornější naopak Barona Harkonena.
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Chvíli mi trvalo se začíst a hlavně zorientovat ve změti divných názvů, jmen (díky, Wikipedie), ale pak už se nešlo odtrhnout. Skvělé čtení, kde nepřebývá jediné slovo. Těším se na pokračování.