Duše, buď krásná
Ole Jørgensen
Ole Jorgensen (1943) shromáždil a do tematických sekcí odborně setřídil nesmírné množství literárního, fotografického a uměleckého materiálu o Inuitech v Grónsku, v Kanadě a na Aljašce. Popisuje šamany, pomocné duchy, duši, tělo, jméno, rodinu a každodenní život, lidmi stvořené bůžky, amulety, tupilaky a další nadpřirozené bytosti, zaříkadla, ale také šamanské bubínky, bubnové písně, tanec, masky a sportovní hry. Velký prostor dává psanému slovu – básním, písňovým textům, bajkám, mýtům a pověstem. Stovky fotografií, ilustrací, kreseb a map ve vynikající kombinaci s texty jsou bohatým zdrojem informací o velmi intenzivním duchovním životě Inuitů. Životní názor a víra Inuitů byly úzce spjaty se stávajícími životními podmínkami, a proto původní obyvatelé dalekého Severu nečinili rozdíl mezi jevy nadpřirozenými a přirozenými. Člověk byl ve vztahu k mocné a autokratické přírodě nepatrný a bezvýznamný. Podléhal záhadné, nevysvětlitelné síle zvané Sila, což lze přeložit jako vesmír, počasí, rozum. Jorgensen v knize cituje životní názor jednoho obyvatele východního Grónska: „Nevím nic, ale život mě neustále vystavuje silám, které jsou mocnější než já. Máme zkušenosti generací, protože žít je těžké a muži ani ženy svému osudu nikdy neuniknou. Proto věříme ve zlo. Na dobro není třeba brát zřetel, neboť je dobré samo o sobě a nepotřebuje žádné uctívání. Naproti tomu zlo, které na nás číhá ve tmě, ohrožuje nás bouřemi a nečasem a vkrádá se mezi nás jak lezavá mlha, musíme odhánět z cest, po nichž chodíme.“ Kniha vyšla ve třech beznadějně rozebraných vydáních v dánštině a v grónském a anglickém překladu. Díky české verzi se čeští čtenáři budou moci seznámit zejména s fotografickou podobou mnoha vypravěčů Grónských mýtů a pověstí Knuda Rasmussena, důležitých postav z jeho bestselleru Cesta bílým tichem či autorů z jeho debutu Noví lidé, který je prvním příspěvkem do nové edice našeho nakladatelství s názvem Polární záře. Vydání knihy podpořila Dánská umělecká rada.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy Obrazové publikace
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
Sjæl gør dig smuk: om inuit menneskene, 1981
více info...
Přidat komentář
Líbil se mi autorův záměr doplnit příběhy a vyprávění fotografiemi autorů. Pěkná mozaika všeho možného o Inuitech, z pohledu sběratele umění, některé části mne bavily více, jiné méně. Je to taková oslava přírodního národu, na můj vkus místy až moc jednostranná, více mne oslovil realističtější popis P. Freuchena. Ale materiál je to pěkný, spíš na prohlížení než čtení.
Moc příjemný vizuál. Líbí se mi důraz na grafické zpracování, kombinace citáty + fotografie + filosofie + popisné informace u mě funguje.
Po dočtení další knihy od K. Rasmussena musím s lítostí potvrdit, že tohle je na 70% plagiát...
Leden - únor, venku pár dní vánice, doprava kolabuje, D1 kolabuje, Boží Dar je odříznut od světa a při mínus 2 stupních "mrzneme". K tomu čtení o lidech, kteří se po celé generace potýkají s podmínkami pro bytí a žití rozhodně ne ideálními a navzdory jim si vytvořili úžasné tradice, příběhy a snad prožili i šťastný život.
Cenný nástin duchovního života různých inuitských společenstev, cennější ještě o to, že písně a spol. nejsou anonymní, ale doplněny portréty konkrétních lidí.
Tato kniha je spíše obecným shrnutím či povrchnějším průřezem všech inuitských národů z duchovní stránky. Autor neměl v dnešní době jiné zdroje než muzea, archívy a starší cestopisy a i když je téma zpracované se zaujetím, je doplněné fotkami od původních objevitelů a cestovatelů z muzeí (hl.v Kodani), ke kterým se čtenář v ČR nedostane, a i forma knihy je pěkná, osobně upřednostňuji původní texty tolik citovaného K. Rasmussena.
Vizuálně hezká kniha vhodná jako dárek, na netradičním formátu do šířky. Na kvalitním papíře velké množství fotografií, kreseb a informací o duchovním, náboženském životě a filozofii Eskymáků - Inuitů na území Severní Ameriky, Severní Kanady, Aljašky a Grónska. Potud bych hodnotil na pět hvězd. Ale hodnotím méně, protože v knize chybí informace o kultuře, filozofii a duchovním myšlení křesťanské dánské luteránské církve a o misiích moravských bratřích (následovnících křesťanské Jednoty bratrské) na území Eskymáků - Inuitů. Kniha vytváří dojem, že Eskymáci vyznávali pověry a šamanismus, přitom se dobře ví, že část z nich přešla ke křesťanství a ateismu. Míšenci jakoby neexistovali, přitom matka známého Knuda Rasmussena, kterého kniha zmiňuje, byla dánsko-inuitského původu.
V knize se dozvíme o pověrách a strachu Inuitů z duchů a nadzemských sil, o šamanismu, bubnování, tancích, básních, písních a bájích a dalších oblastí kultury a myšlení. Myslím, že je zbytečné dávat staré černobílé fotografie z minulého století - dnes pixelově nekvalitní - na celé stránky. Zbylé místo by se dalo použít na srovnání Eskymáků - Inuitů s duchovním životem a filozofií Evropanů, misionářů, lovců, obchodníků a míšenců, protože i ti mají na severu Severní Ameriky už několik století trvalé místo. Bylo by pak zajímavé sledovat, jak se různé kultury, myšlení a náboženství navzájem ovlivňovaly.