Dva divoši
Ernest Thompson Seton
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40823/bmid_dva-divosi-quE-40823.jpg
5
511
511
O dobrodružství dvou chlapců, kteří žili jako Indiáni a o tom co se naučili.
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1971 , Albatros (CZ)Originální název:
Two Little Savages, 1903
více info...
Přidat komentář
Po skoro dvaceti letech čtu znovu a kniha je krásná, až dojímá. Dost se v Yanovi vidím, kluk, který měl k dispozici kousek přírody jen pro sebe, neutuchající vášeň pro každou chvilku strávenou v ní a nenapravitelnou duši romantika. Dřív jsem si myslel, že tyhle záliby mě v dospělosti opustí, opak je ale pravdou, jsem ještě větší milovník přírody, čundrů a zálesáctví a s postupem času se má skoro až posedlost ještě prohlubuje.
Krásný příběh o dvou hoších, kteří zažívají dobrodružství. Knížku jsem si přečetla hlavně z toho důvodu, že chodím do skautu a E.T. Seton patří mezi zakladatele skautingu. Knížka je moc hezky psaná a má poutavý příběh.
Četl jsem to jako kluk a zničil doma spoustu věcí, když jsem sháněl suroviny na výrobu mokasínů, luku, čelenky, bubnu a všeho, co je v té knížce popsáno. Přece jenom kravskou kůži a podobně jsme doma neměli :-). Teď už nic neničím, ale jednou za čas si knížku přečtu znovu. Dal bych ji jako povinou četbu všem klukům od šesti do stopadesáti let. Díky pane Setone, za kus krásného dětství.
Nádherné kniha plná dobrodružství dvou chlapců, kteří si hrají na Indiány, ale zároveň rozdávají lásku a touhu po vědění všeho, co je obklopuje - od stromů, ptáků, bylinek. Poznávají lesní moudrost, zkoušejí si postavit indiánské týpí, rozdělávají oheň bez sirek, udělají si mokasíny, indiánské čelenky, luk a šípy, rozpoznávají zvířecí stopy - prostě vše, po čem dětská duše touží a taky by si ráda zkusila.. Rodiče, vezměte svým dětem herní konzole, vypněte počítače, televize, zabavte mobily a vyžeňte je ven, nejlépe do lesa! Jo.. A dejte jim přečíst tuhle knížku..
Jak já tu knihu jako malá holka milovala! Už dlouho jsem ji nečetla, ale možná je zase na čase :-)
Nádherná knížka a svým způsobem bible mého dětství. Neznám nikoho, kdo by ji četl a alespoň na chvíli nezatoužil vyrobit si vlastní luk, ušít opravdové mokasíny, nebo rovnou postavit své vlastní tee-pee a trávit v něm prázdniny. Já osobně pak hodně trpěla kvůli fatálnímu nedostatku výrů velkých u nás na chatě ve Slivenci. Velmi, velmi jsem toužila ho ulovit a vlastnoručně vypreparovat... (A Guy mě neskutečně štval!) A tak jediné, co mi zbylo jako patrně možný následek čtení této knihy, je láska k přírodě a skutečnost, že mě její pozorování snad nikdy neomrzí. Stejně jako hlavní hrdina jsem schopná se na kdovíjak dlouhou dobu zašít někam do lesa, nebo k jezírku a buď jen pozorovat, nebo si fotit či malovat, co vidím.
Další z knih, které mě v dětství ovlivnily. Nikdy jsem ji nevlastnil, měl jsem ji pouze půjčenou, ale strašně jsem po ni toužil. A tak jsem rád, že se mi ji zrovna před pár dny a zrovna zde, podařilo koupit. :-) Je to sice s asi třicetiletým zpožděním, ale i tak se na ni těším, jako malý kluk... ;-)
Kniha, která posílila v mém životu určitý směr, lásku k přírodě a vůbec ke všemu živému, jak jen jsem ta dobrodružství hltal a snil o něčem podobném. Ta láska k přírodě a k co nejdelšímu pobytu v ní mi zůstala a snad ji předám dalším generacím.
Poutavé dobrodružné vyprávění nejen pro malé kluky - a řekl bych dokonce zdařilá agitace pro život indiánů. Včetně mnoha užitečných rad a návodů... Setonův hrnec forever! :)
Skvělá kniha kterou čtu i několikrát do roka (taky podle toho vypadá) myslím že není třeba moc komentovat ;)
"Protože jsem poznal muka žíznivé touhy, chtěl bych vyhloubit studnu, z které by i jiní mohli pít." Nic více ke knize netřeba psát.
Štítky knihy
pro děti příroda Indiáni divočina dobrodružství dětská dobrodružství pro chlapce dobrodružné rományČást díla
 |
Sanger a Sam |
|
V lese |
|
Yan v Glenyanu |
Autorovy další knížky
| 1973 |  Rolf zálesák |
| 1970 | Kniha lesní moudrosti |
| 1990 | Dva divoši |
| 1974 | Král vlků |
| 1968 | Divoké děti lesů |
V návaznosti na jednu diskusi, a s cílem odškrtnout si položku v Čtenářské výzvě, jsem po hodně dlouhé době sáhla po Dvou divoších. A oproti prvnímu čtení, kdy mi bylo -náct a mou hlavní četbu tvořil žánr knih táborových ohní, se mi četlo výrazně lehčeji a rychleji. Dříve mi vadila první část knihy o Yanově touze poznávat přírodu, o jeho okukování vycpaných ptáků ve výloze obchodu či o jeho stavění chaty. Nyní jsem v těchto pasážích viděla úvod k tomu, co přijde, vysvětlení toho, proč se Yan vůbec stal "divochem"; zkrátka celá knížka a Yanova touha po znalosti přírody (která ve své době byla hodně výstřední) je vystižena úvodním Setonovým citátem o vyhloubení studny. Stejně jako při prvním čtení mne však moc nebavily kapitoly o sloučení Sangerských indiánů s Boilery, přestože ty byly pomyslným závěrem na Yanově cestě k tomu stát se zálesákem.
Nejvíce jsem si vychutnala kapitoly, kdy se Yan skamarádí se Samem a začnou napodobovat život Indiánů. A chutnalo mi nejen díky útržkům lesní moudrosti, ale i díky úžasnému slovnímu humoru, který autor vkládá do úst především Samovi. Navrch usmíření dávných přátel a rozuzlení záhady, kdo kdysi střílel... tuhle knihu si nelze nezamilovat.
Škoda jen, že už jsem zkaženým dítětem města, takže si neušiju vlastní plachtu na tee-pee nebo mokasíny. Raději se budu vymlouvat na to, že se mi zase podebrala moje zraněná noha :-). Ale vím, že pokud někdy budu potřebovat pitnou vodu, stačí vyhloubit si indiánskou studnu. A (nejen) to, když člověk vyráží ven, je dobré znát.