Dva kapitáni
Veniamin Alexandrovič Zilber
Ústřední postavou tohoto dobrodružného románu pro mládež je Alexandr Grigorjev, kdysi němý chlapec, který se silou vůle naučil mluvit a splnil si svůj sen, stát se letcem. V mládí slýchal předčítat dopisy, které psal své ženě kapitán ztroskotané polární výpravy. Už jako letecký kapitán se vydává po stopách této polární výpravy a snaží se dokázat její významné objevy i odhalit viníky jejího nezdaru. Román byl i zfilmován.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1963 , Mladá frontaOriginální název:
Dva kapitana
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem četl v roce 1974 , tedy ve svých 14ti letech a četl jsem jí bez přestávky tři dny. Hodně na mě tenkrát kniha zapůsobila a mám z ní dobrý pocit do dnes. Dnes ve světle životních zkušeností a nově přijaté filozofie se jí bojím vzít opět do rukou, abych si ten dobrý pocit nepokazil.
Kdybych to četl o nějakých 10 let dříve (je mi skoro 26 let), určitě by to na mě mělo větší dopad. Dnes mi už však tato dobrodružná fikce o překonávání nástrah dospívání a života obecně připadá naivní. Přesto mě kniha v podstatě bavila a bylo zajímavé sledovat ságu jednoho obyčejného kluka na pozadí Ruska v první polovině 20. století. Jedním z problémů taky bylo to, že vydání, které jsem četl, je z roku 1963 a tudíž je plné archaismů a rusismů, které mi občas dělaly problémy. Celkově mi navíc styl psaní přišel někdy zbytečně prostý a jindy zas ne úplně jasný a zamotaný. Potenciálně zajímavé momenty (například ty z války samotné) pak jsou často zmíněny pár větičkami, což je škoda, mohlo by to přidat na akčnosti.
Autorovy další knížky
1951 | Dva kapitáni |
1985 | Umění odejít |
1974 | Před zrcadlem |
1970 | Pátý poutník |
1955 | Otevřená kniha |
Taky jsem to četla jako dítě a nikdy jsem na tu knihu nezapomněla. Takže jsem si ji koupila tady v bazaru a zkusila to znovu. A jsem ráda, že jsem si ji koupila, líbila se mi i teď a znovu jsem prožívala všechna dobrodružství, která mne v dětství tolik upoutala. Politika vás tady zatěžuje minimálně, děj je psán v první osobě, z větší části chlapcem Saňou, pár kapitol ale i jeho životní láskou, Káťou. Nečekejte tady velké popisy bitev, hlavní důraz je kladen spíš na myšlenkové pochody obou hlavních postav, a hledání pravdy o konci jedné nešťastné polární výpravy, která zasáhla do životů spousty lidí.