Dva nezbedníci
Josef Jahoda
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172818/bmid_dva-nezbednici-ZRz-172818.jpg
4
6
6
Jako dětská četba ovlivnili pana Švandrlíka natolik, že jimi inspirován stvořil své dva výtečníky Kopyta a Mňouka. Jsou to příběhy vesnických uličníků , kteří se setkávají také s pověrami.
Přidat komentář
To je opravdu knížka píšící o vesnici ze starých časů. Dva vesničtí kluci, kamarádi Eda a Lojza v ní zažívají různá klukovská dobrodružství. Kniha se nečte špatně i když se obávám, že běžnému dnešnímu dítku se asi příliš líbit nebude. Nicméně, pro ty, kteří mají rádi pověsti o strašidlech a jiných nadpřirozených jevech lze doporučit neb je jich v knize více než dosti. Rovněž rázovité postavičky lidí z vesnice čtenáře mohou oslovit a zaujmout. Je to skutečně střet světa minulého, světa pohádek, báchorek a pověr proti světu dnešnímu, technickému, modernímu. Hádejte, který ze světů nakonec vyhrává? Lze se zamyslet nad tím, ve kterém ze světů bychom dnes raději žili. (U mě by to ten technický věru nebyl...)
Hodnocení 3 hvězdy, milovníci strašidel a pověstí si mohou zvýšit na čtyři.
Příhody dvou vesnických uličníků, kteří pocházejí z chudých poměrů. Rádi navštěvují tetku Šustilku, která pro ně má téměř vždy něco dobrého k snědku a navíc jim vypráví tak lákavé příběhy, kde se to jen hemží zakopanými poklady a tajuplnými bytostmi. Problém je, že oba nezbedníci mají velkou fantazii a věří všemu co tetka říká a vzápětí se vydávají vstříc těmto nastíněným dobrodružstvím, která však mívají pro naše dva hrdiny neblahé konce. Je to veselé čtení o starém světě s ještě staršími pověrami.
Tuhle knihu mi v dětství čítal dědeček. Dnes už si nepamatuji obsah, ale vím, že se mi moc líbila. Pokud bych ji sehnal, rád bych si ji znovu přečetl, abych se ujistil, že je opravdu tak zábavná, jak se mi zdála tenkrát.
Autorovy další knížky
| 1949 |  Žeň českého humoru |
| 1988 |  Formani – vandrovníci – voraři |
| 1947 |  Dva nezbedníci |
| 2014 | Skrytá vášeň |
| 1926 | Náš dědeček I. |
Příběhy dvou kluků, které se však ve své podstatě stále trochu opakují, až dojde k prozření, příznejme, že opakovaně bolestivému, protože otcovy řemeny. Kniha tak působí trochu zdlouhavě (pro dospělého, děti jsou s tím relativně v pohodě), ale celkový dojem je spíše kladný. Už proto, jak často je zmiňován hlad a chudoba, což je pro dnešní děti přeci jen trochu neznámá věc.