Dva Robinsoni
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61722/bmid_dva-robinsoni-61722.jpg
3
68
68
Nezkrácené vydání s francouzskými ilustracemi. Příběh knihy začíná v San Franciscu dražbou tichomořského ostrova Spencer ležícího asi 860 kilometrů od pobřeží Kalifornie. Ostrov nakonec získá za čtyři milióny dolarů v souboji s milionářem Taskinarem kalifornský průmyslník William T. Kolderup. Hlavní postavou románu je však mladý Kolderupův synovec Godfrey Morgan, kterého se Kolderup jako sirotka ujal. Kolderup plánuje oženit Godfreyho se svou dcerou Phinou, ale Godfrey chce ještě před svatbou prožít nějaké dobrodružství, nejlépe vykonat cestu kolem světa. Kolderup nakonec souhlasí a vypraví Godfreyho na cestu na své lodi jménem Dream. Jako společníka mu vybere učitele tance a společenského chování Tarteletta, který žije v jeho domě a je pro praktický život téměř nepoužitelný, aby také prošel životní školou. Krátce po odjezdu se však loď dostane do bouře a začne se u neznámého pobřeží potápět. Kapitán doporučí Godfreymu, aby se vrhl přes palubu, doplaval na pevninu a tak si zachránil život. Godfreyu se to skutečně podaří a když bouře skončí, nalezne na pláži ještě Tarteletta. Brzy oba zjistí, že jsou zřejmě jediní, kteří ztroskotání přežili, a že jsou na neobydleném ostrově, který Godfrey pojmenuje po své snoubence.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2009 , NávratOriginální název:
L'école des Robinsons, 1882
více info...
Přidat komentář
Asi nejslabší příběh, který jsem od Vernea četl, i když si vzpomínám, že v dětství se mi docela líbil. Ale po přečtení ve svém dosti pokročilém věku se už žádné nadšení nedostavilo a jsem docela rád, že jsem tohle nepodstrkoval vnoučatům, tudy cesta k Verneovým knihám určitě nevede.
Počas dovolenky si vždy naordinujem ľahké oddychové čítanie. Po knihe Kde spievajú raky som siahol aj po Vernovke, ktorú som nikdy predtým nečítal. Nechcem byť krutý, ale mohol som si čítanie veru odpustiť. Dielko chudokrvné, nezáživné, ale našťastie útle a dobre sa čítajúce. Na čierno-biele vykreslenie postáv som u Verna navyknutý, ale nie na príbeh, ktorý je od začiatku priehľadný ako voda v pohári. Cez dovolenku pri mori fajn čítanie, ale kniha patrí k tomu najslabšiemu, čo pán Verne napísal.
Jedna z knih J.V., které se mi opravdu líbily. Zase trochu jiné zpracování robinsonovského tématu.
Příjemná oddechovka.
Nejhorší kniha od Verna, kterou jsem četla. Respektive snad jediná špatná. Přijde mi škoda, že hned na začátku je zmíněna koupě ostrova a další detaily, díky kterým je čtenáři hned jasné, že jde o "boudu" na budoucího ženicha. Určitě by prospělo, kdyby toto čtenář zjistil až na konci spolu s hrdinou. Ale ani to by asi knihu nezachránilo. Děj je nezáživný a i vývoj hlavního hrdiny není prakticky žádný.
Škola robinsonů je od počátku tak průhledná a její děj tak rozverný, že je patrné, že si zde Verne tak trochu dělá legraci sám ze sebe a svých dalších knih. Mladý, cílevědomý, po dobrodružství toužící, ale strašlivě přihlouplý americký skautík jsou spolu se zástupcem degenerované Evropy zataženi do bláznivého dobrodružství, jehož absurdnost je patrná na každém kroku, přesto ho ani jeden neprohlédnou…
Tahle hravá kniha mi ukázala autora v novém světle, a zatímco Robur Dobyvatel mi jeho knihy nadlouho zhnusil, tak Škola robinsonů zájem opět oživila…
Na Verna je to slabší. Ale co na tom, každá knížka nemusí mít kalibr Dvaceti tisíc mil pod mořem...
Je to težký průměr. Děj je nezáživný a hlavní zápletka předvídatelná už od začátku knihy.
Verneovsky naivní, napínavé jen do té míry, pokud člověk nezná pointu. Přečetl jsem zběžně v rámci připomínání dětské četby, ale už mě to nijak neupoutalo.
Štítky knihy
mořeplavba ostrovy trosečníci námořníci
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Pohádka o tak trochu zrežírované hře na trosečníky. Zápletka byla jasná prakticky od začátku, byť ne hlavním dvěma hrdinům. Kniha nepřináší nic nového, ale na druhou stranu je třeba říct, že se nečte špatně. Zdaleka nepatří k tomu nejlepšímu, co pan Verne napsal, ale i tak má na svou existenci právo.