Dvacet tisíc zlodějů
Eric Lambert
Román z 2. světové války v severní Africe líčí osudy příslušníků australského pěšího pluku od vylodění až po zapojení do bitev v Lybijské poušti. Hrdina knihy, Dick Brett, nastoupil do války jako dobrovolník a jeho očima líčí autor zážitky z výcvikového tábora v Palestině, první boje na Cyrenaice a u Tobruku. Ukazuje sociální složení praporu a objasňuje pohnutky, které přivedly vojáky do jeho řad. Neustálé nebezpečí dalo mezi mužstvem vzniknout trvalému poutu přátelství a solidarity, které jim umožňovalo čelit mnohem silnějšímu nepříteli. Solidarita prostých vojáků umožnila také určité zlepšení vztahů uvnitř jednotky. Autor zde z vlastní zkušenosti dokazuje,jak pomalu se v bojových podmínkách měnili lidé z dobrodruhů na cílevědomé a odhodlané bojovníky proti fašismu. ... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2003 , BB artOriginální název:
The twenty thousand thieves
více info...
Přidat komentář
Válečný román o podílu australské Deváté pěší divize na vítězství Spojenců v Severní Africe. Název Dvacet tisíc zlodějů pochází z hanlivé přezdívky, kterou dal Australanům britský zrádce v německých službách, lord Haw Haw.
Eric Lambert napsal silný příběh plný výrazných postav a naturalistického líčení těžkých bojů proti Němcům. Autorovy levicové názory, sociální dialogy, zdlouhavá pseudo revoluce kvůli přídělům piva, rozvolní a zpomalí svižně ubíhající děj románu. Závěrečný popis ofenzívy u El Alamein a smrti oblíbených velitelů vrátí vše zpět.
Krásná kniha. Snad jedna z mála, která pojednává o válce, o životě vojáků a je prosta patosu a heroizování.
Tento příběh jsem poprvé četl někdy v 8.-9. třídě ZŠ a myslím, že až po Veteránech, kteří mě nadchli...Dnes po 30. letech mi tento pouštní příběh z 2.sv. války opět ožil pod rukama. Stejná a přeci tak jiná kniha. Komunistickému poselství, které Lambert do knihy vtiskl, se dnes již směju, nikoli tak příběhu samotnému. Lambert uměl napsat silné a uvěřitelné postavy. Válku nijak nepřikrášluje, naopak líčí ji dost syrově až odporně a nemá iluze ani o lidských charakterech...Rád znovu sáhnu i po Veteránech.
Vojnový román o bojoch v africkej púšti - Tobruk a El Alamain. Od knihy som čakal typický vojenský humor, kniha nie je ani trochu o typickom vojenskom humore cez slzy a tragédie. Je o bojoch rádových vojákov zameraná na vnútorné rozpoloženie a vyrovnanie sa so situácie na fronte, ich strasti a bežný život na fronte, kniha je viacmenej taká smutná.
Jak bylo napsáno, poctivý válečný román mírně doleva se stáčející. Možná víc než mírně, holt autorovi chybí letitá zkušenost s životem s komárama. Ale stojí za přečtení
Eric Lambert,bývalý aktivní člen Komunistické strany Austrálie a dle tohoto svého přesvědčení píše i svoji knihu.A to mě na jinak velmi výborném válečném románu hodně vadilo.Na jedné straně silný příběh australských vojáků,bojujících daleko od své domoviny "o kus pouště",jak je v knize zmíněno,na druhé straně dlouhé kapitoly,vyzdvihující budoucí rozhodující vliv dělnické třídy na novém uspořádání světa a podobné smyšlenky dob naštěstí minulých.
Autorovy další knížky
1960 | Dvacet tisíc zlodějů |
1968 | Delfín |
1971 | Ostrov Fulakona |
1984 | Veteráni |
1983 | Dlouhá bílá noc |
Pohled z australských řad vojáků na stupiditu války a hierarchii v armádě potažmo ve společnosti (komunistická propaganda je bohužel docela silná). Přestože kniha pracuje s klasickými syndromy války a některé části mě velice bavily (otřesné poměry ve vězení, debata o příděl vánočního piva nebo válečná vřava), tak jako celek mi na tomto díle k úplné spokojenosti něco chybělo. Autor jako účastník 2WW předkládá pravděpodobně z velké míry mnoho zážitků, co prožil, což je rozhodně plusem knihy. Takže pokud vezmu znova knihu do ruky, třeba to potom bude stačit na více než současných 65%