Dvakrát sedm pohádek
František Hrubín
Známé pohádky přebásnil nádherným jazykem František Hrubín a vznikla půvabná knížka pro nejmenší děti. V hravých a dobře zapamatovatelných verších se děti skamarádí s Červenou karkulkou, Budulínkem, Otesánkem, Palečkem i Smolíčkem, ochutnají Perníkovou chaloupku, Dědečkův koblížek i Velikou řepu, proběhnou se s kuřátkem v obilí a se zvířátky v začarovaném lese. Půvabná a nestárnoucí knížka, po níž je stále sháňka, je vhodná k předčítání i pro první samostatné čtení.... celý text
Přidat komentář
Tuto krásnou knížku mi koupila maminka, když jsem byla hodně malá - 2. vydání, tehdy aktuální. Knížku mi maminka předčítala, nebo i babička, moc se mi líbila. Knížku jsem pak ještě předčítala já svojí dceři - a i to už je docela dávno. Moc pěkná knížka.
Veršované pohádky, které jsou i ve Špalíčku. Jsou krásné, stejně tak i křehké Trnkovy ilustrace.
Krásné a známé veršované pohádky se dětem moc líbily. Ve čtení jsme se střídali a moc je to bavilo.
Doporučuji malým čtenářům na procvičování čtení. Textu není mnoho, je rozdělen do částí a doprovází ho krásné ilustrace.
Tato kouzelná kniha patří mezi mé nejoblíbenější.
Knížku jsem si koupila hlavně kvůli Trnkovým ilustracím. Ve finále jsem nadšená z textu, protože v knížce jsou zastoupeny Hrubínovy notoricky známé básnické příběhy, naopak Trnkovy ilustrace mě lehce děsí.
Tyhle krásné pohádky si musí zamilovat každý. V dospělosti je milé, vrátit se na chvíli do dětství za kuřátkem nebo koblížkem.
Naše večerní usínací klasika. Opět ji děti vytáhly z knihovny, že jsme ji dlouho nečetli. My už ji teda nečtem, my už recitujeme z paměti a knížku máme rozevřenou a kocháme se nádhernými ilustracemi Jiřího Trnky.
V české literatuře má tato kniha pro děti naprosto rovnocenný význam jako Erbenova Kytice či Nerudovy Balady a romance pro dospělé. Vynikající a nádherné po všech stránkách.
Téma ČV, díky kterému konečně vím, kde se vzalo to "Kam, Karkulko malá, kam?", které mi jelo v hlavě kdykoliv se někde objevila zmínka o Karkulce :) při čtení jsem se na chvilku vrátila do dětství a bylo to krásný. Těším se až ji budu číst před spaní malému.
Nádherné příběhy mého dětství z pera dvou úžasných mistrů. Chystám se věnovat pár knih sousedce pro pravnučku, tak se s nimi chci rozloučit a ještě jednou si je přečíst, než udělají radost jinde. Tyhle básničky znám dodnes nazpaměť :-) a určitě doporučuji všem malým čtenářům i těm, kteří budou svým dětem a vnoučatům číst.
Klasika všech klasik. Básničky si pamatuji z dětství a teď jsem si je osvěžila pro svou ratolest. K tomu krásné ilustrace pana Trnky. Od dětské knihy si nemohu přát víc.
Co k téhle knize dodat? Jako za sebe bych řekla, že řada z těch pohádek zlidověla a alespoň jednu zná nazpaměť snad každý....nicméně pro ty výjimky, co ji ještě neobjevili - je to neklasická klasika. Baví mě, protože vtipně předělává klasické pohádky, baví moji dcerku (necelé 2 roky), protože děj je jednoduchý a verše jsou napsané i pro nejmenší se spoustou přímé řeči a citoslovců, které moc ráda opakuje a chce je slyšet znovu a znovu.
Jedna z mých prvních dětských knížek, na kterou ráda vzpomínám. Knížka, kterou jsem četla svým dětem a doufám, že budu číst i svým vnoučatům :-).
Dvakrát sedm pohádek je totiž opravdu krásnou sbírkou svébytně veršovaných pohádek pro nejmenší děti, které jsou navíc výborné na zapamatování (no fakticky, jde to úplně samo :-)), a taky, všimněte si, že na rozdíl od jiných, neobsahují téměř žádné kruté motivy, jsou tak, prostě, úplně obyčejně, veselé, navíc, končí šťastně (teda až na Dědečkova koblížka) … i když … jak se to vezme, dědeček ho snědl docela spokojeně :-) …
„Smaž, babičko, smaž!“
„Však si pochutnáš!“
…
„Babička tě, koblížku,
nesmažila pro lišku,
ham, ham, ham, ham, ham,
snědl jsem tě sám!“
Z Hrubínových básniček je cítit čisté okouzlení dětským světem … všichni jeho hrdinové (ať už děti, nebo zvířátka) jsou stateční – většinou se ničeho nebojí, anebo všechny nástrahy, které na ně číhají, překonávají … uvidíte, na téhle Červené Karkulce je dost znát, že je to chytrá holka a taky, že z vlka ani nemá moc strach, kontruje mu celkem statečně a skoro bych řekla, tak mile drze :-) …
„Kam Karkulko malá, kam?“
„Lesem chodím sem a tam.
Co ty vlku, tady chceš?“
„Sháním na zub kousek trávy,
Po trávě se dobře tráví.“
„Vlku, vlku to je lež,
Vlci trávu nejedí!“
„To holčičky nevědí!“
„Vědí, pane vlku, vědí,
ale odkud nepovědí.“
…
„Já jsem vlk, ne pes
Budu-li chtít, sežeru tě!“
„Trávu si jez, máš-li chutě,
je jí plný les.“
Tyhle pohádky – to jsou lehce a spontánně tryskající obrazy, vyprávěné za pomocí veršů, které se vyrojily někde uvnitř, v básníkově mysli, tam, kde jsou uložené vzpomínky na dětství, které jsou pro něj, zdá se, nevyčerpatelným zdrojem inspirace.
Tak povídej! … „Jak to bylo, pohádko?“
Knížku jsem četla už jako malá, pak jsem ji četla všem svým synovcům a neteřím, pro své děti jsem si musela koupit již nové vydání, to po mně bylo už salátové. Knížka je kouzelná, skoro všechny básničky znám už nazpaměť, rádi se s k ní s nejmladším synem vracíme.
Veršované pohádky od Hrubína jsem jako malá milovala, uměla jsem odříkávat zpaměti snad celou knihu :)) Tohle budu číst i svým dětem, až trochu povyrostou.
Štítky knihy
pohádky pro děti říkadla, říkanky poezie pro děti
Část díla
Autorovy další knížky
1966 | Romance pro křídlovku |
1978 | Špalíček veršů a pohádek |
1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
1965 | Dvakrát sedm pohádek |
1990 | Dětem |
81%
Krásná knížka s veršovanými pohádkami a nádhernými Trnkovými ilustracemi.
Často mi z ní četli rodiče, pak už jsem si ji pročítala sama, i když jsem ji stejně znala nazpaměť.