Dvanáct pohádek

Dvanáct pohádek
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260557/bmid_dvanact-pohadek-EmX-260557.jpg 5 11 11

Přidat komentář

petra.kosiky
25.10.2022 5 z 5

Souhlasím se vším, co napsali hodnotitelé přede mnou. Takové knižní zjevení.
Jak čteme s dětmi před spaním vlastně už několik let, tak jsme se pročetli k tomu, že už je klasické pohádky o princeznách nebaví. Ale u těchhle pohádek poslouchaly jako pěny a jen někdy s podivem komentovaly. Taková severská syrovost "po česku".

666Jitka
01.07.2021 5 z 5

Netradiční, tak trochu jiné, místy až hororové pohádky Jiřího Mahena mi svou pochmurností a dějem připomínají Kytici K.J.Erbena. Kniha se mi moc líbila a vyvolala u mě vzpomínky na studiové pohádky 80-tých let, které jsem měla tak ráda, obzvláště pak pohádku Jak se ševcem šili čerti, kterou si dodnes nenechám ve vysílání TV ujít.


terimila
20.06.2020 5 z 5

Ani jako děcko jsem neměla ráda pohádky, hlavně ne ty naše, tradiční. Přišlo mi, že z nás dětí dělají důvěřivé blbečky, protože v životě věci pokaždé nekončí dobře, a věčná láska az nadosmrti je výjimka a dar, ne pravidlo, co ho najdete v každé laciné zkazce.
Mahenovy pohádky ale byly jiný a byly to jedny z mála českých pohádek, co jsem fakt milovala, něco mi dávaly a já jim jaksi dovedla věřit. To vlastne nejsou takové ty laciné a prázdné pohádky na efekt, ale skutečně naplněné příběhy skoro na úrovni mýtů. Byly neveselý, vážný, mluvilo se v nich o nepohádkových věcech... ale byly laskavý a jaksi plný smíření a klidu. Učily, že některé věci prostě nějak jsou a jediné, co můžete udělat, je se s nimi smířit a poučit se z nich. Asi nejvíc mi utkvěl příběh o hrobaři, který chtěl utéct Smrti...
Nádherné a neobvyklé dílo. Nesedne každému, ale koho osloví, ten myslím hodně získá. Musím ji u rodičů najít a vzít si ji k sobě, ta do mé knihovny patří.

Iki1
22.03.2017 5 z 5

Tahle kniha byla pro mě v podstatě zjevením. Našel jsem ji v knihovničce na chalupě. A čtení to bylo opravdu nádherné. Pohádky jsou zasazeny na Moravu do Beskydska. A dvakrát jsem se díval, zda kniha opravdu vyšla v socíku. V pohádkách se totiž kromě čerta objevuje sám pánbůh či andělé. A celkově jsou pohádky směrovány hodně výchovně, tedy směrem na chování k ostatním lidem, které by mělo vycházet z desatera. Vše doplněno krásnými Trnkovými ilustracemi, takže čtenářský zážitek byl umocněný i takto.