Dvě cesty do Brazílie
Hans Staden
Hans Staden se zúčastnil v polovině 16. století dvou vojenských výprav do Nového světa. O svých zážitcích žoldáka, trosečníka a zajatce kanibalů vydal po návratu knižní svědectví, doplněné poznatky o novém kontinentu, jeho obyvatelích, zvířeně a flóře, a ilustrované padesáti atraktivními dřevořezbami. Kromě vynikající vypravěčského stylu je dílo je ve světě vysoce oceňováno jako základní studijní pramen historie a etnografie Latinské Ameriky. Tento malý klenot cestopisné literatury vychází v moderním překladu Vlasty Havlínové. Významnou součástí 2. českého vydání je přínosná závěrečná studie přední české amerikanistky Simony Binkové o autorovi a jeho době, o literárním obrazu Brazílie 16. století v evropském i v českém prostředí a postřehy o původním brazilském obyvatelstvu.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Cestopisy a místopisy Příroda, zvířata
Vydáno: 1999 , TitanicOriginální název:
Zwei Reisen nach Brasilien, 1557
více info...
Přidat komentář
Výborný cestopis, útlou knížku jsem přečetl na jeden zátah. V prvním dílu líčí Staden obě své cesty do Jižní Ameriky, především zajetí u kanibalů Tupinambá. Druhý díl popisuje způsob života dnes již vyhynulého kmene Tupinambá. Stadenovi hrozila mnohokrát smrt, ale vždy ho posílila jeho víra v Boha. A třeba mu Bůh opravdu pomáhal.
"Řekl, že mě chtějí přivézt domů živého, aby mě uviděli i jejich ženy a povyrazily se se mnou. Že mě zabijí způsobem kauim pepika, to znamená, že připraví nápoj a uspořádají slavnost. Pak že mě společně sežerou."
"U divochů jest zvykem, že jeden druhému daruje ženu, má-li jí už dost."
"Komu Bůh pomáhá, tomu jest svět otevřen."
s touto útlou okouzlující knížkou jsem se setkal v jedné chalupě na odvrácené straně orlických hor, kde jsme v šerém dávnověku trávívali mnohé opilecké silvestry. ležela tam na poličce, a já ji několikrát přečetl.
snad mi bude u posledního soudu připsáno k dobru, že jsem nenašel odvahu ji svým dobrým kamarádům tajně uzmout.