Dvě na cestě Jak matka s dcerou došly místo do Santiaga do Mikulova
Ema Semiánová , Anna Semiánová

Vztah matky s dospívající dcerou bývá zpravidla vším, jen ne klidným a harmonickým mezigeneračním soužitím. Spíše neustálým testem rodičovské lásky. Jaké to je, když taková dvojice opustí stereotyp všedních dnů a vydá se pěšky na moravsko-slezskou část camina – Svatojakubské poutní trasy – z Opavy do Mikulova a společně sdílí slunce, déšť, prach, bláto, žahavé kopřivy, komáry, vlídná přístřeší a laskavé lidi okolo? To nám prozradí poutní deníky maminky Anny a dcery Emy. "Čtivé, aktuální, k věci, žádné zbytečnosti, obsah a humor. A pak ta vzácná kombinace: máma a dcera. Nejen na cestě svatojakubské, ale na cestě k sobě, spolu, vedle sebe a teď k nám…" Tereza Kostková, kmotra knihy... celý text
Přidat komentář


Holky nádherně popsaly celou pouť, ale taky krásný vztah matky a dcery. Kniha mě nakopla začít nějakou podobnou cestu taky plánovat :)


Mám trochu rozpačitý dojem. Na jednu stranu kvituji, že je to kniha o putování méně známou trasou po ČR. Na druhou stranu jsem si za celou dobu nezvykla, že každý den je popisován dvakrát, napřed z pohledu matky (lepší a delší), a pak i dcery. Takže čtete to samé dvakrát. Nebýt toho a mnoha fotek, byla by už tak tenká kniha ještě o polovinu kratší.


Tato kniha není vyloženě literární skvost, kde se budete kochat slovními obraty, ale je to jedna z těch, co zahřejí u srdce. Já jsem byla skoro celou dobu čtení tak trochu dojatá a vlastně ani nevím konkrétně proč… Něco na síle vztahu matka dcera je prostě nekonečně dojemnýho…
A navíc vás možná tato kniha přesvědčí k tomu, že taky zkusíte obout boty a někam vyrazit :)
Líbilo se mi to, ale nedočetl jsem, protože jsem měl z knihovny půjčení více knih, bylo málo času a už jsem chtěl knížku vrátit... Mně se líbilo, že putování bylo vyprávění že dvou pohledu a to matky a dcery. A také poslední dobou mám raději dokumenty televizní či cestopisy, reportáže že zemí českých a moravských či z Evropy než že sirsiho světa.