Dvě psaní a moták
Ivan Olbracht (p)
V této knize autor informuje o tvrdosti a bezcitnosti vězeňského řádu, který dovoluje zavírat i dospívající děti a bezohledně vykořisťuje trestance. Zkratkovitý a barvitý záznam lidských osudů, úvahy i pozorování představují obžalobu buržoazní justice, která pro peníze udělá cokoli.
Přidat komentář
Štítky knihy
vězení, vězniceAutorovy další knížky
1991 | Biblické příběhy |
2005 | Nikola Šuhaj loupežník |
1937 | Golet v údolí |
1982 | O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách |
1963 | Žalář nejtemnější |
Téměř neznámá kniha (tedy spíše spisek) Ivana Olbrachta u mne tohoto autora doslova rehabilitovala - s obrovským humorem a nadsázkou popisuje čas strávený ve vězení, přestože pod rouškou satiry se skrývá de facto otřesný zážitek. Čte se to velmi dobře, Olbrachtův jazyk je ostatně bohatý a velmi vytříbený. Etymologové zde najdou pár perel týkajících se vězeňské hantýrky počátku minulého století.