Dvě slova jako klíč
Josef Formánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/318410/bmid_dve-slova-jako-klic-a5W-318410.png
4
281
281
Laskavá kniha o podivuhodných osudech dotýkajících se života Teodora D. Osudy lidí z různých koutů světa magicky se propojující v jednu řeku nekonečně plynoucího přítomného okamžiku a konečného rozhodnutí hlavního hrdiny Teodora D. Příběh o lásce, vině a smíření. Typické autorovo hledání smyslu života se v této knize dostává až k hranici tajemného, kde se realita rozpouští v iluzi.... celý text
Přidat komentář
Josef Formánek, cestovatel, dobrodruh a vyléčený alkoholik při svém filozofování o životě sem tam tne do živého. "Dvě slova jako klíč" není úplně knížka přečtená jedním dechem a to ze dvou důvodů. Ten první je uveden výše, takže jsem vždycky potřebovala chvilku na vstřebání, no a druhým je propojovací linka mezi jednotlivými postavami, která mi taky občas dala zabrat. Pan Formánek to nenapsal úplně přímočaře, takže to chce trošku větší dávku imaginace než obvykle, což je fajn, když na to je zrovna rozpoložení.
"Motýl, kterého někdo lusknutím prstů strčil zpátky do nehybné a tmavé kukly, v níž ho nechal žít s mučivými vzpomínkami na svět trvající dál, ale jím samotným už neviděný."
Viděla jsem prvně film, který ve mě rezonoval ještě dvě hodiny po zhlédnutí. Slzy tekly proudem pro všechny mé příbuzné, kteří tu nejsou a zřejmě umírali sami. Kniha mě až tak nezasáhla , ale pochopila jsem co je to pokora a že se jí musím naučit a za to velké díky ......
Knihu jsem si půjčila, že jsem si myslela, že je to volné pokračování knížky Úsměvy smutných mužů. Ale není, vůbec nevím kde jsem na tom byla:):)
Žádnou jinou knížku kromě Úsměvů jsem od autora nečetla a tak nevím co a jak píše. Nemám ráda knihy o hledání smyslu života, ale tohle se číst dalo. Postavy a jejich osudy nejdou nijak do hloubky. Krátké kapitoly, zajímavé ilustrace přes celé stránky. Raz dva přečtené:)
Pokračování seriálu sebereflexí a omluv Josefa Formánka. Jak by se chtěl vyzpovídat a ospravedlnit to, že chlastem a trajdáním po kdejaké zádeli zanedbával své vlastní děti i manželkyMožná jako poučení pro závisláky a ty, co kašlou na své blízké. Jinak nic moc. 50%
Dobrá knížka o životě. Zpočátku se mi nevyplatilo mé ledabylé čtení, protože se tam proplétá několik osudů a abych se chytil, tak jsem musel trochu listovat zpátky :) Ale nestěžuji si ...
Řekla bych, že o laskavou knihu tu nejde, i kdyz se tu o laskavosti píše a k ní to celé směřuje. Nerada přebírám anotace knih. Nemůžu to nazvat laskavou knihou (těmi jsou třeba knihy Františka Nepila), tohle je kniha o přerodu, o smyslu, o počátku a o konci, ke kterému spějeme. I když příběh působí divně rozevlátě a místy ulítle, jsou v něm části, které se mě niterně dotkly. Jsem za to ráda a mám o čem přemýšlet.
Nevím, nevím, co k textu říct. Zdá se mi, že už "to" tu někdy bylo, jen teď v podání poněkud kostrbatém, neuspořádaném, pro mne neinspirativním. Ale třeba to byl autorův záměr, to netuším.
Rozhodně však, již několikátý den po přečtení silně vnímám jakýsi pocit upatlanosti. A ten jsem nikdy neměla ráda.
Zajímavé myšlenky o odcházení ze světa z různých pohledů. Jediné, co mě mrzí, že některé osudy postav nebyly popsány více, určitě by si zasloužily větší prostor. Slabších 5 hvězdiček.
Klidná síla, která nese příběh vstříc čtenáři, jej zbavuje poučování a nátlaku. Proto se tak hltavě, dojatě a souhlasně čte. A navíc ta slova autor vydechl, nejen vypsal. Film a kniha, to je též dobré pořadí.
"S tyranem vycházet nelze."
"Svět se změnil. Nebo se změnil on?"
"Je to jenom myšlenka. Vezmu ji a odhodím."
Laskavá kniha o podivuhodných osudech dotýkajících se života Teodora D.
Najdeme zde několik příběhů, které se vzájemně proplétají a ovlivňují. Je to kniha o lásce, o životě i o smrti.
Knihy Josefa Formánka mám moc ráda. Objevila jsem je náhodou. Toto je moje čtvrtá přečtená kniha od autora a opět jsem nadšená a nemám slov, abych vyjádřila, co konkrétně se mi na ní líbilo. Ale pokusím se o to.
Je to krásné, ale smutné čtení o nelehkých životních momentech, je to o životě a smrti, najdeme tu i věci mezi nebem a zemí, a to já mám ráda. Kniha je plná nádherných a pravdivých myšlenek o lidském žití. Při čtení jsem měla několikrát husí kůži a slzy na krajíčku.
Je to kniha o hledání smyslu života, možná, že si čtenář uvědomí i něco z toho svého, co by třeba mohl změnit nebo jak by se mohl někam posunout.
U autorových knih mě baví, že vůbec nevím, co čekat, ale to, co dostanu je něco neočekávaného a nádherného.
V červenci jde do kin stejnojmenný film. Po přečtení knihy se na něj moc těším. Mám velká očekávání a věřím, že se naplní.
"... až začneme všichni přemýšlet o svých blízkých jako o prvních, a až potom o sobě, nic nás nepřemůže."
Příjemné, oddychové čtení. Laskavý příběh s nádechem polemiky o smyslu života. Něčím mi to připomínalo knihu "Muž, který chtěl být šťastný" a jí podobné, které jsou plné mouder, co jsme je sice všichni četli už tisíckrát, ale stejně se podle nich neřídíme. Proto je dobré si je občas připomínat. :o)
Další knížka k zamyšlení. Je mi bližší i tím, že velká část se odehrává v mém městě a popisuje místa i lidi, které znám, viz bezdomovec Miroslav, který se jmenoval ve skutečnosti jinak a již nežije....
Autorovy další knížky
| 2014 |  Úsměvy smutných mužů |
| 2008 |  Mluviti pravdu |
| 2008 | Prsatý muž a zloděj příběhů |
| 2016 | Dvě slova jako klíč |
| 2011 | Umřel jsem v sobotu |
(SPOILER) Zjistila jsem, že je natočený film, ale je napsána i kniha, takže volba byla jasná.. nejdříve nutně potřebují knihu.. někdy bylo matoucí se zorientovat v postavách, ale jak se vše je konci propojilo dávalo to smysl a zapadlo to.. kniha vede k zamyšlení a pro někoho třeba i k poučení.. nicméně hluboké připomenutí, že by jsme neměli umírat sami ...