Dvě věže
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů série
< 2. díl >
Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže, Jeden všechny přivede, do temnoty sváže v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem... V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2014 , TympanumOriginální název:
The Two Towers, 1954
Interpreti: Aleš Procházka
více info...
Přidat komentář
Chvála prvního dílu lze aplikovat i zde. Dvě věže, tedy kniha tři a čtyři, navazuje na rozdělené Společenstvo, ukazuje Rohan, Fangorn a později severní okolí Mordoru a Ithilien. Opět spousta postav navíc, radost číst i sebemenší výměny, jako například hobiti a ("mladík") ent Bregalad. Nebo pasáž v Železném pase a uvězněný Saruman, to je další příklad mistrovství pana Tolkiena.
Ale v čem je kniha perfektní, to je rozvíjení světa, který je ve Společenstvu nádherně "nakousnut". Je to přirozené pokračování, přitom to není sequel. Je zřejmé, že autor to opravdu psal jako jednu dlouhou knihu. Je to možná klišé, možná to říká každý, ale je to pravda a já to zopakuji; Tolkien nám všem na další staletí nastavil laťku budování světa neskutečně, ale opravdu neskutečně vysoko.
A na závěr zmíním ještě jednu věc. Kniha mě donutila zjistit si, jak jo možné, že časová linie cestování postav je tak hluboce popsána - vzdálenosti, denní doba a trvání jednotlivých úseků. Je to iluze, nebo pan autor opravdu počítal podrobně podle měřítka světa? A odpověď je ta, že pan Tolkien vzal v potaz i rozměry hobitů a délku jejich kroku tak moc měl ve všem jasno. Nelze jinak než 10/10! [dočteno v ang. orig. 30.11.23]
Netřeba komentáře. Kdo máte rádi fantasy (a když už jste na stránce této knihy, dá se to předpokládat), prostě neváhejte a přečtěte si to. Fakt to stojí za to. Jinak komu leze Frodo na nervy ve filmu jako mně, v knihách si ho zamilujete :). Mnoho postav se vám v knize zavrtá mnohem více pod kůži, například Faramir.
Druhý díl epického dobrodružství je skvělým pokračováním Společenstva. Hrdinové putují rozdílnými cestami za svými cíli, které jsou stále v nedohlednu, zlo se formuje, nabývá na síle a zatíná své temné drápy do malebných krajů Středozemě. Tolkien své veledílo vypráví nádherným věcným jazykem, seznamuje čtenáře s dalšími a dalšími postavami a krásnými i temnými kraji svého fantastického světa.
Tento díl má rozhodně větší spád než Společenstvo. Hned od začátku se tam něco děje. Knížka je vyprávěna nádherným jazykem, díky kterému si dokážeme všechno do detailu představit. Hodně mě překvapila postava Faramira a Sama. Faramir má v knize mnohem lepší charakter než ve filmu a Sam je dle mého názoru hlavní postava celého příběhu. Těším se na konečný díl, doufám, že to bude pecka.
Celou trilogii obdivuju. Promyšlený příběh o boji proti zlu, o obětování vlastního pohodlí i života. Ušlechtilí hrdinové, mocní nepřátelé. Svět plný zajímavých míst a bytostí.
Popisy jsou na mě trochu vyčerpávající i ohromující zároveň. Nejvíc jsem však byla překvapená ze Samova závěrečného souboje. A pane bože ten Faramir?! Za mě daleko větší sympaťák než ve filmech. Celkově mě druhá půlka nečekaně bavila víc.
Nejlepší díl trilogie, která zde nabírá epické rozměry a myšlenkovou hloubku, příběh se košatí a objevuje se spousta nových postav.
Druhý díl rozhodně nezaostává za prvním. Děj solidně odsýpá, přišlo mi, že trošku ubylo lyričtějších popisů prostředí. Postavy se postupně vyvíjí, charaktery na mě působily uvěřitelným dojmem. Čtenář dostane další pořádnou porci dobrodružství okořeněnou nečekanými zvraty, zajímavými setkáními, a to vše napsané vytříbeným a čtivým jazykem. Pro fanoušky fantasy skoro povinnost, ostatním to můžu ale doporučit taky, je to typ knížky, která člověka vtáhne do děje a těžko se odkládá.
Audiokniha: Druhú časť Pána prsteňov sa mi páčila oveľa viac ako tá prvá. Už som postavy poznala, prostredie už tiež bolo známe, takže som si dej mohla užívať plnými dúškami. Najviac som si úživala kapitoly, kde Frodo putoval so Samom a Glumom a záverečný boj s Odulou bol tiež skvelý. Audiokniha je brilantne nahovorená Alešom Procházkom. Ak nad ňou rozmýšľate, neváhajte.
Opravdu krásně napsaná kniha, jen si myslím že poslední díl beztak nic nepřekoná. Přesto ale upřímě doporučuji!
Třetí knihou navazují Dvě věže na předchozí svazek Společenstvo prstenů. Příběh pokračuje, jako by ani neměl být přerušen, což ostatně v původním Tolkienově plánu ani být neměl, ale nedostatek papíru a možná i nakladatelská strategie tenkrát udělala své.
Sledujeme putování odtržených skupin Společenstva, objevují se nové tváře, pro mě rozhodně nejzajímavější postavou je v tomto díle Boromirův bratr Faramir, a objevují se i tváře dobře známé.
K formě vyprávění jsem se vypsal už u příspěvku k prvnímu svazku, zde bych jenom napsal, že to, co jsem si myslel, stále platí, kde je dobrý celkový příběh a myšlenka, jsou aktéři nakonec dobře pochopitelní a mají psychologickou hloubku, aniž by autor musel popisovat nutně všechny psychické stavy svých postav. Nejblíže je to patrné na Samově vývoji.
"Jestliže opravdu nemůžeme udělat víc, musíme udělat právě to." (Aragorn, s. 101)
"Ten, kdo nedokáže v nouzi zahodit poklad, je spoután." (Aragorn, s. 179)
"... chvála od chvályhodných je nade všechny odměny." (Faramir, s. 315)
"Zdá se mi totiž méně zlé radit jinému, aby zrušil slib, než udělat to sám, zejména když vidíš přítele, který se v dobré víře zavázal k vlastní škodě." (Faramir, s. 327)
"Ale v příbězích, na nichž doopravdy záleží, které si jeden pamatuje, v těch to tak vůbec není. Do těch lidi obyčejně prostě spadnou vede tudy jejich cesta, jak jste povídal. A řekl bych, že měli spoustu možností, jako my, obrátit se zpátky jenomže to neudělali. Slýcháme jen o těch, kdo šli pořád dál a ne vždycky k dobrému konci, to ne; aspoň ne k takovému, jakému by řekli dobrý ti, kdo jsou uvnitř v příběhu a ne vně." (Sam Křepelka, s. 348)
(SPOILER)
Naprosto strhující byl závěr, kdy se Frodo a Sam dostávají do Doupěte Oduly. Užíval jsem si každé slovo. Teprve po přečtení pochopíte, proč se bát tmy. Následný souboj Sama a obřího pavouka, představujícího tu nejčernější temnotu a zlo, bylo vlastně něco jako zrození hrdiny.
Hodně lidem se druhá polovina knihy moc nelíbí, ale mě se právě líbila druhá polovina knihy více. Možná to někteří pochopí až budou starší.
Pro mne byl tento díl víc poutavější než ten první. První půlka knihy se mi líbila více, protože se tam neustále něco dělo. Druhá část, která se odehrávala z pohledu Froda, byla sice méně akční a zase se hodně vyprávělo, kudy putovali, ale i tak to bylo dobré a tentokrát žádné zdlouhavé popisy cesty. Doufám, že další díl bude stejně zajímavý jako byl tento :)
Tak jak mě bavilo Společenstvo prstenu, tak Dvě věže mě lidově řečeno moc nechytly. Nedokázala jsem se vůbec začíst, a proto jsem po chvíli trápení zvolila audioknihu. Tu mohu jen doporučit, Aleš Procházka knihu načetl skvěle a určitě si poslechnu také Návrat krále.
Pozitivně hodnotím první a poslední 4 kapitoly z celé knihy.
A nakonec asi nepříliš oblíbený názor, film mám prostě radši. Možná i to je důvod, proč jsou mé pocity po přečtení tak rozporuplné.
Před tím než jsem sérii začal číst, plánoval jsem, dát si mezi díly delší pauzu, jenže druhému dílů se zřejmě podaří, co prvnímu se nepovedlo a to zkrátit tuhle pauzu.
Rozdělit skupinku možná nebyl z pohledu Froda zrovna dobrý nápad, jenže pro čtenáře platí zdá se opak. Poslat příběh do různých částí mapy, mě bavilo víc a na nějakou delší pauzu tedy již nezbyla trpělivost.
Tento díl jsem poslouchala jako audioknihu a byla to vynikající volba.
Aleš Procházka svým hlasem KAŽDÉ postavě nadělil rozpoznatelnost a specifický charakter a nikdy to nebylo přes čáru. Ani Hmmm, húm Stromovouse, ani Milaaaaašku, hobitci - Gluma a už jenom za to má tento díl za mě 50 hvězdiček.
.
Dvě věže jsou míň naivnější a míň uvádějící do děje, (logicky) než Společenstvo.
Znáš postavy a jejich záměr, tak teď je jen jdeme zachránit, přiřadit společníky a vzhůru do boje.
Já se netajím, že Dvě věže jako film zbožňuju. Jejich přímočarou naraci, to jak stmelují seznamovací začátek a osudový konec (Návrat krále).
Mají v sobě neklid před bitvou a to by jim mohlo stačit, ale ne - připravte se na zásadní zvraty, velká odhalení nebo nečekané odchylky od filmu(aspoň pro mě).
Aragornova rozdílnost s filmem je v mých očích nejmarkantnější. Víc se zná ke svému odkazu, na každém rohu se ohání svým původem a slavným mečem. Musela jsem si dost zvykat.
Je to srdcová záležitost hned po prvním přečtení. Entové, přátelství Gimliho a Legolase, střet se Sarumanem, Palantír, nejde vybrat nejlepší moment.
Abych teda nebyla jen u pozitiv- oproti filmu mě mrzí menší pompéznost bitvy o Helmův žleb, chabé vymítání Théodéna nebo absence scény Froda se světýlky v močálu
.
Tak! S jsem připravena na Návrat krále a zničit Prsten, těším se moc.
(Ale jestli slavná věta Éowyn je jenom ve filmu, tak takovou odchylku asi nedám :-D)
(SPOILER)
Putování Froda Pytlíka a Samvěda Křepelky (a samozřejmě jejich kamarádíšek přítelíšek věrný Glum) v dalším díle bylo mnohem obsáhlejší a taky táhlejší. I přesto mě bavila mnohem víc, než třetí část knihy se zbytkem družstva. Kapitola se Stromovousem ale byla zajímavá, poučná, ale místem i poněkud uspávající.
Nejvíc bizarní část mi přišla Saruman vs. "znovuzrozený" Gandalf, kdy si tam Gandalf nakráčel jako pán, sebere Sarumanovi hůl, protože zlobil a když bude hodný, dostane hračku zpět. Asi jsem čekala nějaký víc epický souboj mezi dvěma nejmocnějšími mágy a setkání se Sarumanem mě proto tak trochu zklamalo, jak vlastně patetický to bylo.
Krom toho snad k druhému dílu výtku nemám, za mě určitě lepší než první. Rovnou se vrhnu na poslední díl, dokud mám děj čerstvě v hlavě.
Inu, přátelé, jeden den. Tak nějak jsem si k tomu večer sedl a druhý den jsem to dočetl. Jsem si po těch letech, kdy jsem knihu nečetl, nějak neuvědomil, jak čtivý text to vlastně je. Famózní!
Nebudu se tu snad rozepisovat o všem fascinujícím, co v knize Tolkien napsal. Je to zkrátka mimořádné čtení, které takřka nemá chybu. Takřka. Dovedu si představit, co k tomu autora vedlo (a stejný postup samozřejmě zopakoval v knize následující), přesto se mi v kontextu dnešní literární kultury zdá poněkud nešťastné rozdělení na dvě knihy, z nichž jedna pojednává o skupině Aragorn, Legolas, Gimli, Pipin, Smíšek a Gandalf, druhá o skupině Frodo, Sam a… Glum? Glum se Smeagolem. Jistě, vcelku jsou vytvořeny dva kompaktní příběhy, které se v zasazení světa vlastně ději samostatně a na sobě nezávisle. Myslím však, že kompozice neustálého napětí by fungovala dramatičtěji (což ale zase nebyl plně Tolkienův záměr) a byla, po mém soudu, čtenářsky méně náročná. To je však jedna výtka. A to je vše.
Kniha má všechno. Přenádherné popisy, skvělé dialogy (mírně trpící překladem, zde doporučuji spíše originální znění). Na rozdíl od první knihy je zde přítomno větší množství akce. Což tedy nehodnotím jako cosi a priori dobrého, jen to konstatuji. (Stojí však patrně za zmínku, že Tolkienovi jdou popisy a dialogy (a monology) mnohem lépe, než akční pasáže. To je u fantasy autorů dosti netypické, větší část fantasy stojí na akcích.) Každá z knih má svou symbolickou postavu, která je zkrátka fascinující. V knize třetí je to Ježíš… tedy pardon, Gandalf, v knize čtvrté zase duo Glum, Smeagol. Jejich úloha, symbolika a proměny jsou fantastické a doprovází čtenáře celým literárním požitkem. Mohl bych dále vyjmenovávat jednotlivé části díla, ať ty zkrátka nádherné, ty geniálně napsané, či ty symbolicky (respektive mytologicky) zajímavé. Neudělám to. Kniha jako celek působí famózním dojmem a nemá dále smysl z ní vytahovat jednotliviny.
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
2 díl skvělé světove proslavené fantasy trilogie pan prstenů . Hlavni hrdinové se rozdělí na dve skupiny první hobiti frodo a Sam se snaží donést prsten do mordoru kde má být zničen pro cestě potkají gluma který je bude chtít zabít a sebrat prsten. Druha skupina se utkáva v boji proti služebník saurona. Už se těším na závěrečný díl.