Dvojí čas Nika Hercega
Momo Kapor
https://www.databazeknih.cz/img/books/90_/90709/mid_dvoji-cas-nika-hercega-XrQ-90709.jpg
4
8
8
Román srbského autora je v rámci fantastického příběhu charakteristický řadou autobiografických prvků. Vypráví o populárním televizním reportérovi, který se jednoho dne v r. 1974 při zkoumání mořského dna jižního Jadranu potopí a vynoří se poblíž Dubrovníka v r. 1947. Tady nalézá sám sebe, opuštěného válečného sirotka. Znovu v něm ožívají události války a osvobození, vzpomínky na mrtvé rodiče, nešťastná láska k židovské dívce i vděčnost k muslimské služce, která mu zachránila život. Ve vzpomínkách vystupují detailně prokreslené postavy, bizarní atmosféra i kolorit Sarajeva, města na rozhraní Orientu a Evropy, kde vedle sebe žije pravoslavná, katolická, muslimská i židovská víra.... celý text
Přidat komentář
Zaujaly mne autobiografické prvky, atmosféra válečného a poválečného Sarajeva, zvláštní figurky z Nikových vzpomínek. Nevysvětlený přesun v čase jako podklad pro bilancování splněných snů, slávy a úspěchu a obětované opravdovosti citu a prožitku mi připadal jako zbytečná manýra.
Dvojí čas Nika Hercega
Souhlasím s předchozí čtenářkou - ten fantazijní prvek, kterým autor přenesl postavu do její minulosti, byl opravdu jaksi nadbytečný a uměle "namontovaný". Ale všechno ostatní - celý Nikův příběh a dílčí příběhy jeho příbuzných, spolužáků, učitelů či dalších postav poválečného Sarajeva (40. a 50. léta 20. století), jeho zamyšlení nad osudy lidí z Nikova okolí, nad hodnotami života, vztahy, kariérou - byly skvělé. Ta konfrontace marnosti a pomíjivosti vzrušujících televizních reportáží s reálným životem, konfrontace života na výsluní, v hmotném dostatku a v sociální bublině se životy "obyčejných" lidí - to je něco, co je pořád aktuální a myslím, že hodně dnešních televizních tvůrců by se v těch částech textu určitě našlo. Nejvíce se mi líbily epizody s posluhovačkou Hajrjira Pitou a všechno kolem Divadelní kavárny.
Velmi doporučuji.