Dvojí pohled na římské dějiny

Dvojí pohled na římské dějiny
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/171239/bmid_dvoji-pohled-na-rimske-dejiny-eIV-171239.jpg 5 2 2

Dějepisný žánr patřil ve starověkém Římě k nejoblíbenějším četbám a mezi čtenáři kolovalo množství přehledů dějin psaných různými autory pro nejrůznější účely. Z bohaté úrody děl, o nichž se dochovaly zprávy, přežila v literární historii nemnohá. Mezi nimi i dva spisy obsažené v tomto svazku, jež jsou charakteristickými ukázkami stylu tzv. stříbrného věku římské literatury. Autor prvního z nich Velleius Paterculus (asi 19 př. n. l. – asi 30 n. l.) prošel vojenskou kariérou v Thrákii, Makedonii, Pannonii, doprovázel Augustova vnuka Gaia Caesara v provinciích na Východě a pod Tiberiovým vedením sloužil v Germánii. Poté se dal na úřednickou dráhu, stal se kvéstorem a Augustus s Tiberiem ho navrhli do funkce prétora. Do literatury vstoupil historickým přehledem Historia Romana (Římské dějiny, ve 2 knihách), věnovaným novopečenému konzulovi Marku Viniciovi,v němž vylíčil události od trojské války až do své doby. Ideově sympatizoval s principátem a obdivoval císaře Tiberia. Ve svém líčení se soustředil na výrazné osobnosti, jež podle něj byly určujícím faktorem dějinného vývoje. Jeho hodnota je mimo jiné v pasážích věnovaných současným dějinám, jež jsou jediným dochovaným svědectvím současníka doby Augustovy a Tiberiovy. Obsahuje i zajímavé informace o osídlení našeho území Markomany a o jejich panovníku Marobudovi. Opačný pohled na římské dějiny ve zdůraznění role římského národa (populus Romanus) jako jejich tvůrce představuje Annius Florus (1. pol. 2. stol. n. l.). Působil jako učitel – grammaticus a rétor v hispánské Tarraconě, poté patrně přesídlil do Říma. Ve svém díle Epitoma de Tito Livio (Výtah z Tita Livia) popsal zrod a expanzi římské moci v dobyvačných válkách, posléze její úpadek za válek občanských a obnovu míru za Augusta. Autor čerpal z proslulých Dějin Tita Livia a poskytl tak informace o jejich ztracených částech. Jeho výklad, laděný spíše jako propagace římské velikosti, byl značně oblíben pro svou stručnost a až do 19. století používán jako učebnice římských dějin. Z dalšího díla dochovaného pod Florovým jménem je zařazen zajímavý zlomek dialogu Vergilius – řečník nebo básník?... celý text

Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: , Arista , Baset
Originální název:

Historia Romana / Epitoma de Tito Livio


více info...

Přidat komentář

martin č.
10.03.2025

Po několika letech jsem si udělal radost jedním z posledních svazků antické knihovny a hned se do něj pustil. Pro laika je to text asi jen sotva uchopitelný (dva autoři, každé jejich dílko na cca 140 stránek, ale ke každému stejné množství poznámek v zadní části knihy, dějiny poměrně stručné od vzniku Říma po začátek císařství). Kdo ale dějiny Říma obstojně zná a nějakou tu antickou knihovnu už také četl, klidně může sáhnout i po po tomto titulu). V zásadě při čtení přeskakuji z první do druhé poloviny knihy, vždy čtu jeden paragraf textu a pak k němu stejně obsáhlé poznámky.
K vlastnímu obsahu - Veleius Paterculus napsal stručné dějiny věnované r. 30 n.l. konzulu M. Viniciovi. Text oslavuje jednotlivé římské politiky a vojevůdce, v samém závěru pak císaře Tiberia. Není to úplný panegyrik 4. století (jaké obsahuje titul Synové slávy objeti iluzí), ale moc daleko to v popisu Tiberia k tomu nemá. Tacitus i jiní autoři jsou asi objektivnější, ale špatné to není. On Tiberius ostatně po většinu života nebyl po mém soudu vůbec špatný politik a panovník, voják vojevůdce pak víc než dobrý. A závěr života, kdy je mu nasazována psí hlava, to těžko říct, spíš to budou pomluvy. Zaujal mě spíš např. velký odsudek bratří Gracchů a ryze optimátské hledisko. Flora zhodnotím jindy, až ho přečtu.