Dvory Chaosu
Roger Zelazny
Tajemný Amber / Kroniky Amberu série
< 5. díl >
Amber umírá. V prudkém zápase o vládu se následníci trůnu nezastavili ani před tím, co tvoří samu jeho podstatu. Aby posílil svou moc, odhodlal se princ Brand ke kruté oběti. Prolil krev Ambeřana Martina a tím porušil Vzor, z něhož říše povstala. O záchranu se pokouší princ Corwin. Nemůže se spolehnout na žádného ze svých sourozenců, neboť není jasné, na které straně kdo z ďábelsky lstivých Oberonových dětí stojí. Velká hra o Kámen Rozhodnutí, který jediný může pomoci k opravě vzoru, se vyvíjí v Corwinův neprospěch. Brand je vždy o krok vpředu a v rozhodující chvíli nekrytého Corwina zaskočí... -- zdroj: legie.info --... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1994 , Classic AndOriginální název:
The Courts of Chaos, 1978
více info...
Přidat komentář
Poslední díl corwinovské série z Amberu vypráví hlavně o corwinově putování ke Dvorům chaosu. Dozvíme se, jestli se podaří otci Oberonovi opravit Vzor. Jak dopadne konečná bitva vojsk Amberu proti Chaosu a jestli tak zavládne řád, chaos nebo nový svět stvořený zákeřným bratrem Brandem.
Protože se jedná o poslední díl, čekal jsem asi něco velkolepějšího. Převážná část knihy je o corwinově cestě, na které potkává různé bytosti a někdy se chová na můj vkus až trochu hloupě. Vysvětlí se několik zbývajících nejasností, ale oproti předchozím zamotaným dílům se toho vlastně příliš neděje, i když se mi celá kniha četla velmi dobře. Spíše mi kniha přišla jako takový bonus, ze začátku jako takové intermezzo, corwinova cesta je velmi komorní. Události kolem bitvy zase připomínaly jakoby epilog. Pro mě rozhodně nejslabší kniha pentalogie, ale pořád na skvělé úrovni, nemůžu dát nižší hodnocení. Už se těším na dobrodružství Merlina.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Zbraně Avalonu |
| 1994 | Přines mi hlavu Čarovného Prince |
| 1999 | Devět princů Amberu |
| 1994 |  Prokletý Dilvish |
| 1994 | Princ Chaosu |
První pentalogie o Amberu mě ničím výrazněji nenadchla, ale zároveň mě ani příliš nezklamala. Nicméně dokážu pochopit onu slávu, která se s tímto Zelazneho dílem pojí - jde totiž nepochybně o bravurně napsané a originální fantasy. Podle mého názoru ovšem nemůže být pro všechny. Sám totiž nedokážu vstřebat svět, který je spíše než zákony logickými řízen téměř bezvýhradně iracionalitou. Ostatně s jakousi rezignací na ratio přišel autor již v první části pentalogie, ve které položil základy svého světa - v jeho ústředí totiž stojí známé rozlišení na svět skutečně jsoucí - tj. jsoucí jakožto podstata, a na svět povahy čistě akcidentální. Vůdčím motivem onoho světa "podstatného" pak není rozum, ani žádné "ideje", ale spíše pudovost ve formě neustávajícího boje o moc, vedeného nevysvětlitelnou (resp. nevysvětlenou) silou na pozadí, která strhává všechny k tomu, aby se této velké hry osudu účastnili. Pro mně to bohužel znamená, že se i samo dílo snižuje k pouhému (ale skvěle napsanému!) výčtu jednotlivých událostí, bez toho, aby v nich dokázalo udržet určitou kontinuitu, bez které se příběh nemůže obejít...
Poznámka nakonec: Poslední díl je z celé první série tím nejlepším - Corwinův útěk před "pekelnou" bouří je velmi zdařilý a dokázal alespoň částečně vynahradit to, co mi v předchozím chybělo...