Roger Zelazny

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1937 - 1995

Populární knihy

/ všech 37 knih
Amber: Kroniky Amberu 1–10
Amber: Kroniky Amberu 1–10
Jack, Pán stínů
Jack, Pán stínů
Zbraně Avalonu
Zbraně Avalonu
Princ Chaosu
Princ Chaosu

Nové komentáře u knih Roger Zelazny

Vládci stínů Vládci stínů

„Asi jsem měl tuto útlou knížku číst, (tak jako spoustu jiných) když jsem byl mladší. Ať se totiž snažím sebevíc, nic, co by mě omráčilo, jsem v ní neobjevil.“... celý text
— jan7113

Devět princů Amberu Devět princů Amberu

„Devět princů Amberu mě vrátilo do studentských let. Zažloutlé stránky knihy (a dalších v sérii) jsem sice vyměnila za posvícený displej, ale knihy z prvního vydání z 90. let si v knihovně opatruji i nadále. I když Kučerovského obálka z posledního vydání 2006 mému vkusu lahodí podstatně více. Úvodní kapitola mě mírně zmátla svou civilností klasického nemocničního prostředí, Zelazny však záhy přenese čtenáře do fantasy světa Amberu, stínů a boje o trůn. Zelazneho svět je více pohádkový než fantasy, je ale taky nápaditý, dobrodružný, postavy dobře vykreslené, stejně jako vztahy mezi princi, potomky pána Amberu, které jsou vše, jen ne idylické. Boj o moc je nelítostným bojem na život a na smrt, usmrtit prince Amberu s jeho magickými schopnostmi však není jednoduché. Počínaje Corwina, i když právě jej postihl totální paměťový blackout a vzhledem k jeho nároku je v pozici permanentně štvaného zvířete. Královská koruna pro Corwina však ještě není úplně ztracená a de facto samozvaný král, bratr Erik, by se měl bát.“... celý text
— Rihatama

Dvory Chaosu Dvory Chaosu

„Pro mne asi nejnudnější kniha první série Amberu. Značnou část zabírá Corwinova cesta, což je už pouze repetitivní a za mě otravné. Než se Corwin dostal ke Dvorům chaosu, bylo mi už úplně jedno, jestli tam dojde a jak to dopadne. Dočetla jsem to v podstatě ze setrvačnosti“... celý text
— micmic75

Prokletý Dilvish Prokletý Dilvish

„Je vidět, že autor povídky psal v průběhu dlouhé doby. Úvodní část je pro mě obtížněji stravitelná, ale postupně se to zlepšuje. Náměty jsou dost originální, dobrá old school fantazy.“... celý text
— micmic75

Nesmrtelný Nesmrtelný

„Typický Zelazny ze šedesátek 20. století. Prostě vás hodí do vody a plav. Vůbec se nenamáhá představovat svět a postavy v něm, protože se to tak nějak vše učíte za pochodu. Nějaký ty podivný dialogy, nevíte kdo je kdo, a z těch náznaků pochytíte, že tam jsou mimozemšťani a Země je už takřka neobyvatelná. V této první třetině knihy máte tradiční nutkání to odložit nebo vůbec nedočíst a jít se věnovat třeba žehlení prádla, ale pak se něco málo dozvíte a začne vás to bavit. Následně si vzpomenete na anotaci, která vám dá odpovědi na otázky, které se autor nenamáhá odpovědět. Aha, hlavní hrdina je nesmrtelný - už mi to dává smysl. Pak děj dál plyne, Zelazny vás pobaví tím, jak rozebírají Chufuovu Velkou pyramidu u které točí film, aby ho mohli pak pustit pozpátku, aby měli dokument, jak se stavěla. Jo, je to dobrý joke. V poslední třetině si Zelazny uvědomí, že by to měl nějak zakončit, takže tam najednou proběhne pár akcí a prvků, které stejně moc nechápete, ale to nevadí, protože autor to promítá jako film s obrazy a vy se aspoň bavíte. Stejně jako on, když si vzal obrázek pod jazyk a namísto procházky na demonstraci za ukončení všech válek, vložil do psacího stroje nový papír. Co na tom, že za týden už nebudete ani vědět o čem ta kniha byla. Jak že se to jmenovala? Jak se jmenoval ten týpek? No nic. Prostě to byla jízda, která nějak začala, pak se dobře četla a byla napínavá, aby skončila tak nějak asi dobře.... Osobně bych rád viděl ten původní rukopis a co do toho vnesl Zelaznyho editor. Anebo mu prostě někdo řekl: "Rogere, to je taková kravina, že za to dostaneš i cenu Hugo."“... celý text
— LordSnape

Přejít na knížky autora