Dvouminutové ticho
Jaroslava Rychtaříková
Verše z let 1968–1970. Básně se zabývají závažnými otázkami lidského bytí, krásou, bytím a prázdnotou; podstatou Nejvyššího, krásou hudby, poezie a pohádek. „Dvouminutové ticho určené těm nejvzdálenějším a nejbližším les oněměl hrůzou ptáci spolykali nedozrálé slzy tma rozlila svou barvu na tváře.“