Dýka a kríž
David Wilkerson , John Sherrill , Elisabeth Sherill
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/393898/bmid_dyka-a-kriz-qvV-393898.jpg
4
86
86
História hnutia Teen Challenge sa začala písať v roku 1958, keď Reverend David Wilkerson kráčal ulicami Brooklynu v New Yorku a bol zhrozený, koľko mladých ľudí zneužíva alkohol a iné drogy. Hnutý ľútosťou nad ich osudmi za rozhodol veci zmeniť. Skončil s prácou kazateľa v Pensylvánii a presťahoval sa do New Yorku. Ako pastor spočiatku pracoval s mladými členmi newyorských gangov. Túžil im priniesť vnútorný pokoj a slobodu od násilia. Neskôr začal pôsobiť aj medzi ľuďmi závislými na alkohole a iných návykových látkach. Od roku 1960, kedy bolo otvorené prvé centrum Teen Challenge v Brooklyne na Clinton Avenue, sa hnutie rozšírilo po celom svete. David Wilkerson založil neskôr aj celosvetovú evanjelizačnú organizáciu s názvom World Challenge. V roku 1987 založil Times Square Church na Manhattane v New Yorku, kde bol pastorom až do jeho smrti. Jeho príbeh nájdeme v knihe Dýka a kríž, ktorá bola v roku 1969 aj sfilmovaná. Podľa World Film Crusade vyšiel tento film v náklade viac ako 15 miliónov kusov, bol preložený do viac ako 30 jazykov a videlo ho približne 50 miliónov ľudí v 150 krajinách sveta. Začiatky Teen Challenge sú opísané aj v knihách Začalo to dýkou a krížom a Utekaj, malý, utekaj.... celý text
Literatura světová Náboženství Biografie a memoáry
Vydáno: 2012 , Kresťanský život SKOriginální název:
The Cross and the Switchblade, 1963
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem dostala někdy na přelomu své puberty a rané dospělosti coby nečekaný dar. Přiznám se, že sama od sebe bych si Dýku a kříž nikdy ke čtení nevybrala, ale k respektu k darujícímu jsem se začetla. A ono mne to kupodivu dost pohltilo. Ten přesah, co kniha dala, mi přišel hodně silný a ty snahy, které autor coby farář pomáhající mladým lidem, na které se všichni ostatní už vykašlali, mne fascinovaly.
Nevím, jestli by mne kniha v současné době a v mém současném věku (30+) dokázala pohltit tolik, co tehdy, ale tehdy jako mladému člověku, který nebyl o tolik starší než mládež, které kazatel v knize pomáhá, – to mne tehdy docela zasáhlo.
Četla jsem kdysi dávno za mých "cet" a tehdy mi kniha (krom jasných poselství) připadala trochu jako sci-fi z úplně jiného světa. Dnes, kdy máme na ulicích taky docela rušno, mi přijde opět docela aktuální.
Jsou tam velmi zajímavé okamžiky, které se mi ve správný okamžik v každodenní rutině připomínají. Ale jako, je to dost náročné čtení se všemi těmi (bez víry) neuvěřitelnými náhodami a dobrými konci. Pokud si autor něco nepřidal, tak jsou v Americe lidi opravdu velmi odlišné nátury..
Kniha zachytáva strhujúci príbeh Davida Wilkersona, kazateľa, ktorý prichádza do New Yorku medzi mladých keď videl aký zlý život tam žili - drogy, alkohol, bitky, rôzne gangy. Tento pastor pôsobí medzi mladými na uliciach New Yorku a snaží sa rozprávať o Bohu, modliť sa s nimi, no nie vždy je to jednoduché, vybudujú aj nejaké centrum(v roku 1960), kde títo ľudia prichádzajú. Pastor tak dáva nádej a verí mladým ľuďom, ktorých už mesto dávno odsúdilo.
Veľmi ma oslovil tento pastor tým ako nekonečne dôveroval Bohu aj v najťažších situáciach (keď nemali už žiadne peniaze a výdavky napriek tomu vznikali). V modlitbe hľadal silu ísť ďalej a veril že do všetkého čo konal ho pozýva Boh, ktorý je neustále s ním. Po prečítaní knihy som mal v sebe silný pocit robiť niečo dobré pre druhých, tiež by tento pocit v nás stále bol - byť vždy pripravený byť tu pre druhých keď nás potrebujú.
Inspirativní kniha zakladatele organizace Teen challenge. Autor popisuje těžké začátky práce na ulici mezi drogově závislými a překážky při zvěstování evangelia mezi mládeží v New Yorku. Kniha je aktuální i dnes a ukazuje, že casto lidé, kteří jsou závislí pouze hledají pomocnou ruku, protože sami si již pomoci nedokážou.
Kniha popisuje cestu Davida Wilkersona, zakladatele Teen Challenge( http://www.teenchallenge.cz ), od zabezpečeného kazatele kdesi na venkově po horlivého vedoucího střediska mládeže v jedné z nejhorších čtvrtí v New Yorku.
Ukazuje, jak lidé potřebují lásku a porozumění. Jak jsou zdrcení životem, který žijí, plní nenávisti k ostatním i k sobě samým. Tolik prahnou po porozumění, ale neví, jak na to a tak upadají do drogových závislostí… Tolik prahnou po blízkosti a po lásce a sex používají jako nástroj k tomu něčím být a něco dokázat nebo si jen prostě vydělat na další dávku. Oškliví si sami sebe, nevěří, že je pro ně naděje, mluví o sobě jako o chodících mrtvolách. Do takového prostředí přichází David Wilkerson a takřka z ničeho buduje středisko pro mladé, které si bere za cíl dostávat mladé lidi z jejich závislostí, postavit je na nohy, dát jim druhou šanci. Přivést je ze tmy na světlo, z hrobu do života. Jak se mu to všechno podařilo? Odpověď je pro někoho snadná, pro někoho nepochopitelná: Vírou
Tak přesně tahle kniha mě katapultovala na celoživotní dobrodružnou cestu víry v živého Boha. Tato kniha byla protikladem a odpovědí Boha na to, když jsem přečetla Satanskou bibli, ale něco se mi v ní nezdálo........... Zároveň mě přivedla ke znovuzrozeným lidem. Něco úžasného!
Sama bych si pravděpodobně tuto knihu nekoupila a byla by to škoda. Ukrývá v sobě totiž velmi silný a velmi velmi (toto není chyba) inspirativní příběh. Ačkoliv sama křesťanka nejsem a ke čtení jsem byla spíše donucena okolnostmi, opravdu ji doporučuji. Dobře se čte a třeba vás také přesvědčí udělat něco nezištného pro ostatní.
Neuvěřitelné zaujetí pro neuvěřitelnou (a nevděčnou) práci, co, práci, poslání! Jen ta naivita vypravěče....
obyčejný člověk, co poslechl Boží volání...a Bůh si ho neuvěřitelně povolal k záchraně nejen beznadějných narkomanů ale i Teen Challenge po celém světě:-))) nádherný pravdivý příběh...
Neuvěřitelné, neskutečné, přesto se příběh i poselství podivně zavrtá pod kůži. Chci mít stejnou víru!
Také jsem ji dostala na jedné přednášce. Je zajímavé, že v knize My děti ze stanice Zoo se Christiane zmiňuje o organizaci Teen Challenge, která už tehdy musela být činná i v Německu. Kniha mě docela zasáhla, protože stejně jako My děti ze stanice Zoo ukazuje, že drogy nejsou fenoménem posledních několika let a že dětští feťáci se objevovaly už dříve..
Knihu jsem kdysi dostal na ulici od nějakých křesťanů, abych si ji určitě přečetl, což jsem tenkrát vzápětí udělal. Hezky velmi čtivě napsaná, ale mě to nějak prostě nesedlo. Prý se příběh skutečně stal, možné to je, ale nevěřím, že doslova tak, jak je popsaný v knize. Jelikož jsem ateista, knihu jsem vzápětí daroval věřícímu.
Kniha nebyla úplně špatná, ale hodí se spíše do knihovny pro věřící. Asi bude příběh hodně smyšlený, protože se mi moc nechce věřit, že by se tolik mladých lidí obrátilo k víře, když předtím byli součástí tlup a gangů, které se nebránili tomu použít nůž a snadno zabít.