Džínový svět
Radek John
Prvotina Radka Johna Džínový svět zaujala upřímností výpovědi. Pocity a názory sedmnáctiletého pražského gymnazisty Petra Bláhy, hlavního protagonisty a vypravěče příběhu, sdíleli v řadách čtenářů jeho vrstevníci, tehdejší teenageři; na svá školní léta, doby prvních lásek a studentských recesí si při četbě s chutí zavzpomínaly i starší čtenářské ročníky. Petr Bláha, vášnivě zapálený pro pravdu a čest, naivně vyzývající k souboji málem celý svět, je kritický nejen ke generaci rodičů, ale i k vlastní generaci. V čem se jeho představy a předsevzetí splnily, jak je to s pravdou, spravedlností, co vede v životě ke kompromisům – o tom bude vyprávět další kniha Radka Johna, Strach. Hrdina Džínového světa Petr Bláha, o dvacet let starší a moudřejší, tu jako novinář poznává zákulisí boje s chorobou AIDS.... celý text
Přidat komentář
Četl jsem v pubertě a pamatuji si, že se mi kniha moc líbila a že jsem si říkal, jak je ten John super autor a člověk. Bohužel v následujících letech mě přístupem ke spoustě věcí trochu zklamal:)))
Některé citace mám dodnes vypsané:"Jak se jen člověk točí se svými názory jako na obrtlíku. Kdyby si to, co si dokáže zdůvodnit rozložené do několika let, udělal za rok, každý by sám sobě musel plivnout do ksichtu. A jak naivní pro mě bude tenhle deník za rok, za dva?"
Bohužel, dostala se ke mě až ve věku, kdy už jsem někde jinde a tak mě vzdychání pubescenta moc nenadchlo. Dočteno s obtížemi. Pokud je vám více jak 20, spíš asi nedoporučuji. :)
Četla jsem ji v pubertě a hltala jsem ji, ale kdybych jí četla teď nevím jestli by se mi ještě tak moc líbila
Asi se musí číst ve správnou dobu (věkovou), měla jsem štěstí, že se mi dostala do ruky včas, takže se mi líbila.
Na knihu si matně pamatuji, ale líbil se mi moc děj a nadchla mně a taky četla se sama. Taky, nepamatuji si ji dopodrobna, jen mám v paměti , že se mi líbila i kvůli pěkným citacím.
Tahle knížka se mi hodně líbila, vyprávění dospívajícího kluka, problémy dospívání... Vím, že po přečtení jsem byla nadšená, ale obsah už bych nepřevyprávěla.
Osobně mě tato kniha až tak nezaujala, nezůstalo mi z ní ve mě skoro nic. To jako ve mě člověku, ale pokud bych musel ji někde odvyprávět, tak bych si na její obsah vzpomenul a vyjel ho ze své paměti.
Pdoobnost se Sněženkami a marchry není čistě náhodná. Předloha pro scénář :).
Četla jsem to v pubertě a moc se mi tolíbilo.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Memento |
| 1990 |  Džínový svět |
| 1990 | Jak jsem viděl Ameriku |
| 1995 | Drogy! |
| 1984 | Začátek letopočtu |
Kniha, s ktorou som sa dokázala absolútne stotožniť v období dospievania. Hlavná postava Petr bol moje knižné alterego... Napriek tomu, že nie som nejaký knihomoľ, tak táto kniha ma sprevádzala asi tri roky môjho pubertálneho veku. Čítala som ju stále znova a znova a vypisovala si vety, ktoré mi boli blízke. Pokúšala som sa ju čítať i v tomto období, no už som z nej vyrástla, podobne ako z vtedajšej podprsenky :) Preto ju odporúčam najmä mladým, ešte sa hľadajúcim, čitateľom..