Edinburské väzenie

18.03.2019

Tak po pravdě nevím, jak k tomuto Scottovu románu přistoupit. Srdce Edinburku chvílemi tluče pravidelně, jindy silně bije div z hrudi nevyskočí, pak zase poněkud vynechává v pravidelnosti a později zase tiše přede. Nejsem si však za sebe jistý, je-li to dáno velikými emocemi či kardiovaskulární vadou.

Nemohu však Walterovi upřít jeho schopnost pro velké scény, provázanost osudů a samotné postavy. Ať už otravný David Deans zabedněný ve svém presbyteriánské víře, který si nezadá se samostudentem Saddertreem, naprosto povahově okouzlující vévoda z Argylu, kontroverzní Robert Staunton, traumaty šílená Magda Varta a další. Ovšem ona sesterská dvojice je vynikajícím kontrastem. Efka sice moc prostoru v příběhu nedostává, za to její svobodomyslná povaha snažící se trochu uniknout z domácích pout ano. A pak je tu Jenka. Rozumnější a vázaná vírou natolik, že se zdráhá učinit cokoli, co by se neshodovalo s jejím svědomím, slušností a vyznáním, načež je strůjcem celého příběhu. A jeden může obdivovat, jak se jí podaří věci řešit. Zvlášť při jejím slyšení u královny Karoliny v parku.

Takhle to zní, že jsem příběhem fascinován. Tentokrát spíš jen jeho kousky, než celkem, protože ty diamanty bylo nutno vykutat z hrubé skály, která je obklopuje a tentokrát nebyla tak snadno schůdná, poddajná a strhující jako v jiných Scottových dílech.