Edison
Vítězslav Nezval
Básně o pěti zpěvech. Skladbu Edison napsal Nezval rozlehlým šestistopým trochejem a osobitým způsobem se tak nechal konfrontovat s konkrétní postavou amerického vynálezce Thomase Alvy Edisona (1847–1931). Jeho osud mu totiž umožnil, aby se i on mohl vyjádřit k otázkám smyslu lidského života, práce a tvůrčího činu. Nezval zde sám sebe také stylizuje do role básníka-tvůrce z rodu Edisonova, který naplňuje svůj život tvůrčí prací a překonává tak chmurnou perspektivu smrti přitakáním nekonečnému proudu života. Celá skladba svou stavbou výrazně upozorňuje na sonátovou konstrukci a nese v sobě přívlastek noční atmosféry.... celý text
Přidat komentář
Knížku jsem si vybrala k maturitní zkoušce a musím říct, že knížka se mi četla opravdu velice dobře, mohu jen doporučit.
Nezval je PAN basnik. Svemu remeslu dobre rozumel, protoze si dokazal ziskat i me a to veru nebyl lehky ukol. Edison je inspiraci a ja mu dekuji za to, jak dokaze znevsednit me dny.
Překrásná jednoduchá sbírka, která se jednoduše čte a člověk se v ní neztrácí. Rozhodně jsem ráda, že jsem se rozhodla přečíst tuto sbírku k maturitě. Vřele doporučuji
Typické Nezvalovské antitéze, anafory a kontrasty. Velmi čtivá báseň oslavující člověka se silnou myšlenkou.
Skvělá básnická sbírka, jejíž čtení bylo bezproblémové a intepretace též. Sbírku jsem si oblíbila a básníka také :).
Když jsem Edisona četla na škole, byla jsem jím nadšena. Nezval se jím (a Manon) pro mě alespoň částečně vykoupil za štvavou kampaň proti Halasovi a za všechny ty Zpěvy míru a Staliny. Dnes mě ale tato básnická skladba zdaleka tolik nezasáhla. Ano, má až hypnotický rytmus, obsahuje nečekané rýmy a hrozny metafor a přirovnání, ale chybí mi něco hlubšího za tím (je ovšem otázka, jestli to u básně řazené k poetismu není nesmyslný požadavek).
Moc hezké verše, spoustu překrásných rýmů. Moc jiných věcí jsem od Nezvala nečetl, ale Edison se mi líbil rozhodně nejvíc.
Překrásná záležitost, napsaná během několika dnů (!!!). Dostala jsem se k němu jakožto k povinné četbě, avšak nepochybuji, že se setkáme ještě mnohokrát. Jednoznačných pět.
Líbily se mi rýmy, ale kniha ne, ale z lásky k Edisonovi dám dva a ne nula, jak jsem měla v úmyslu.
"Bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života i smrti"
Dokonalý rytmus a dokonalé sdělení, krásná poetika a hloubka - to vše v jednom balíčku. Můj velmi oblíbený text.
Neuvřitelně krásné verše plné atmosféry, která unáší a podnětných myšlenek obsažených napříč celou básní.
Jeho verše bolí a hřejou zároveň. A sáhla jsem po nich v době, kdy jsem je potřebovala číst. Takže.. Jo.
Básně nejsou má silná stránka. Většinou mi nic neříkají. Tahle se mi ale moc líbila! Pravděpodobně jsem ji asi úplně nepochopila (něco snad ano) ale měla jsem ji chuť číst dál a nenudila mě. Což už je co říct...
Opravdu, Nezval byl mistr jazyka! Úžasné slovní hříčky, verše, metafory, atd. ...
Pohleď příteli co lidí klidně žije
ne to není práce to je poezie ... Ještě ve třeťáku na gymplu nebyly básničky nic pro mě. Pak jsem v rámci povinné četby sáhla po Edisonovi a bylo vymalováno. Otevřel se mi jiný svět, protože najednou poezie nebyla těžká a nepřístupná. Nezval si u Edisona pěkně pohrál s metaforami, verše jsou lehoučké, milé, úžasně zrýmované.
Autorovy další knížky
2001 | Manon Lescaut |
1969 | Edison |
1999 | Básně noci |
1966 | Sbohem a šáteček |
1971 | Anička Skřítek a Slaměný Hubert |
"Bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života i smrti"
V podání pana Lukavského.... Navždy!