Edvard Beneš - Drama mezi Hitlerem a Stalinem
Antoine Marès
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/316539/bmid_edvard-benes-drama-mezi-hitlerem-a--zBJ-316539.jpg
4
39
39
Druhý český prezident Edvard Beneš je českou společností počátku 21. století nazírán rozporuplně. Na jedné straně je vnímám jako pokračovatel představ T. G. Masaryka, jeho politiky československého státu jako středu Evropy mezi Východem a Západem, na druhé straně však v posledních letech převažuje jeho negativní hodnocení za jeho kontroverzní kroky spojené s Mnichovem roku 1938, s postoji za druhé světové války, především v jeho otevření cesty pro nerovnou spolupráci se SSSR, jež ve svým důsledcích vedla k omezení demokracie, a v neposlední řadě s Benešovým přístupem k řešení únorové krize roku 1948. V českém povědomí tak Edvard Beneš vystupuje jako evropský politik, jenž svými postoji otvíral ČSR nové politické obzory. Spolu s tím se ale stále více objevují názory, že v klíčových okamžicích zklamal a že jeho činy vedly k erozi demokracie v letech 1938–1948. Všechny tyto otázky na pozadí evropské i domácí politiky zkoumá přední francouzský bohemista Antoine Mares. Ve své knize zvolil příkladný biografický přístup, jenž odhaluje Edvarda Beneše nejen jako praktického politika, ale i jako sociologicky uvažujícího teoretika. Předností Maresovy knihy je odstup, který jako francouzský historik vůči československému prezidentovi uplatňuje, nadhled nad nacionálně pojímanými problémy. Kontroverze soudobé české historiografie jsou mu cizí. Na místo schémat nabízí svébytný pohled, ukotvený v dobových pramenech, jenž mu ve svém důsledku umožnil sepsat vskutku originální biografii druhého československého prezidenta.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Edvard Benes, de la gloire á ľabime, Un drame entre Hitler et Stalin, 2015
více info...
Přidat komentář
V knize jsem se místy ztrácel, ale líbil se mi francouzský pohled, který nebyl nijak zatížen vlastenectvím, na tohoto zajímavého muže, obdivuji, kolik toho autor nastudoval.
Přečetl jsem hodně knih o Benešovi. Tuto považuji za velmi mírně nadprůměrnou (3,5 z 5). Fakticky je v pořádku, jen mi občas vadilo v rámci kapitol mírné skákání v čase. Absolutně nevhodné mi v závěru knihy připadalo srovnávání Beneše s Klausem v kontextu víry ve vlastní pravdu. Poměrně dobrý je přehled posmrtných polemik o Benešovi po jeho smrti až do současnosti.
A jsem zase tam, kde jsem byla, než jsem začala číst tuto knihu. Beneše a jeho působení v tak historických meznících našich dějin nelze nikdy jednoduše hodnotit a přiřadit jim černobílé rozhřešení. I z tohoto důvodu se mi líbí proslov Václava Havla z roku 1994 v Sezimově Ústí, který ač nebyl nekritickým obdivovatelem Benešovým, dokázal nás přinutit přemýšlet nad tím, jak bychom se v dnes nepředstavitelných situacích zachovali my.
Bohužel i tato kniha ukazuje, že projekt Československo neměl šanci od samého počátku své existence. Vždy byl a bude někdo, kdo nám přinejmenším bude dosti výhrůžně klepat na dveře. Troufám si tvrdit, že germánské nebezpečí skutečně nadobro pominulo, u toho divokého východoslovanského bych si tak jistá nebyla...
Příznivci už zapomněli nebo jednoduše neví, jaká byla jeho minulost těsně po válce. Odsun byl jeho vynález, doporučuji všem vyhledat literaturu o masakrech na německých civilistech po válce v Čechách, který roztočil tento skvělý prezident.
V první řadě je nutno zdůraznit, že nejde o žádnou románovou beletrii, ale o vynikající odbornou historickou studii současného renomovaného francouzského historika, zpracovanou na základě autentických archivních pramenů, uvedených v bohatém poznámkovém aparátu. Studie podává kompletní a objektivní obraz prezidenta Beneše a jeho politické a diplomatické činnosti v obtížné době. Žádný jiný politik v úřadu prezidenta našeho státu nestál před tak těžkými rozhodnutími s důsledky nejen pro něj samotného, ale hlavně pro náš národ. A v těchto těžkých zkouškách obstál se ctí. Jsem pevně přesvědčena o tom, že pan prezident Beneš dosud není dostatečně doceněn v tom, jak mnoho se zasloužil o náš stát, a to ať už v době jeho samotného formování v r. 1918, tak za II. světové války. A pokud v příspěvku nade mnou vidím mystifikační bludy o tom, že "odsun byl jeho (tj. Benešův) vynález", tak bude vhodné seznámit se s realitou. Na nutnosti odsunu německé národnostní menšiny jako prevence mezinárodního napětí a další války se shodli spojenci již na konferenci v Teheránu r. 1943, potvrzena pak byla v Postupimi v létě 1945. K odsunu německé menšiny došlo nejen z našeho území, ale i z Maďarska, Polska, Nizozemí, Belgie atd. Samozřejmě, že při odsunu (zejm.v jeho rané fázi) mohlo dojít k nějakým nespravedlnostem, ale nutno to chápat z pohledu té doby. Ostatně nebýt války, kterou říšští Němci (za podpory a jásání svých soukmenovců v ostatních zemích) vyvolali, nebyl by ani odsun. A nakonec je třeba zdůraznit, že v Osvětimi, Dachau a dalších německých koncentračních táborech lidé (civilisté různých národností) taky nebyli na rekreaci! Dlouhodobé dění tam je jak co do rozsahu následků, tak co do počtu obětí zcela nesrovnatelně závažnější než následky odsunu.
Kdepak kdepak kdepak. Beneš asi nebyl takový, když si přečtete více knih o tomto diplomatovi vidíte ho v jiném světle. Jsou tu dva tábory, jední probenešovský a protibenešovský. Vyrovnaný přehled asi neexistuje!
SUPER nevěřím fámám, které popisují Beneše negativně, byl to mistr diplomacie. Kniha je napsána citem a pozorností na maličkosti, které otevírají důležité události.
Skvělý životopis jednoho z našich nejvýznamnějších a jednoznačně nejzkoušenějších státníků. Jakožto čtenáře s jen průměrnými znalostmi historie mě kniha vůbec nešetřila a v rámci sebeobrany jsem musel některými úseky se záplavou jmen a konferencí proplout takřka nedotčen. Autor (a vydavatel) mi to ale bohatě vynahradil pečlivostí zpracování, mnoha úhly pohledu na dějinné události a skvělými citacemi. Rozpory, které postava Edvarda Beneše vyvolává (a ještě dlouho vyvolávat bude), ilustruje např. jeho hodnocení z úst Churchilla:
"Byl mistrem praktické každodenní politiky a diplomacie. Dokázal s trpělivostí a vytrvalostí překonat dlouhá období, kdy se k němu osud otočil zády. Zklamal však v tom - a on sám i jeho vlast za to draze zaplatili -, že se ve vrcholném okamžiku nerozhodl pro násilí. Byl příliš zkušeným diplomatem a příliš prohnaným praktickým politikem, aby si uvědomil, že přišel okamžik, kdy je třeba vsadit všechno na jednu kartu, jež znamená buď vítězství, nebo smrt."
Zdařilá a objektivní biografie úctyhodného člověka a politika. Čímž netvrdím, že některé jeho činy nemohou být (z dnešního pohledu) předmětem oprávněné kritiky.
Velmi trefný poznatek autora, str. 314: "krajní pravice, katolická pravice tesknící po rakousko-uherském mocnářství nebo prostě po monarchii, konzervativci, zastánci slovenské nezávislosti a sudetští Němci tvoří velmi nesourodé společenství sdílející nenávist k Benešovi, byť každý z jiných důvodů, které si ostatně odporují: sešel se tak zkrátka syndikát poválečných obětí, které se leckdy dovolávají morálních ohledů". Množství hanopisů na prezidenta Beneše v českých knihkupectvích je toho jasným důkazem.
Ještě si neodpustím ocitovat snad i poněkud překvapivé hodnocení z úst bývalého prezidenta Václava Havla, které pronesl dne 29.5.1994 v Kožlanech u příležitosti 110. výročí Benešova narození: "...čím jsem starší a čím víc zkušeností získávám, tím jsem ve svém kritickém posuzování opatrnější a zdrženlivější. Začínám totiž chápat, jak snadno se různá osudová politická rozhodnutí posuzují tomu, kdo je nikdy nemusel dělat, a jak děsivá je samota toho, na němž je, aby rozhodl, které z různých zel, mezi nimiž musí volit, je menší. ... Ať tak či onak, dvě věci jsou jisté: za prvé, že náš druhý prezident byl velký muž, který se zasloužil o náš stát, a za druhé, že to byla postava, kterou dějiny několikrát postavily před dilemata tak těžká, jak těžké byly ony samy". Ne vždy s Václavem Havlem souhlasím, ale v tomto případě bych to lépe vyjádřit nedokázal.
Dosud nejlepší kniha mapující složitou situaci prezidenta Beneše s nadhledem, bez nádechu ideologicky zabarvených výkladů historie, což oceňuji vzhedem k dosud přečteným publikacím. Kniha pana Marese potvrdila můj náhled na prezidenta Beneše, zejména co se týče hodnocení jeho geopolitických schopnosti, především výjimečné logiky taktického uvažování na složité geopolitické šachovnici minulého století. Kniha je doplněna o dobové fotografie, které jsem dříve nikde nezaznamenal. Věřím, že tuto knihu otevřu znovu při různých vzdělávacích příležitostech. Rozhodně doporučuji všem čtenářům, kteří se zajímají o historii.
Kniha podložená nepřeberným množstvím pramenů. V některých částech knihy se objevuje velké množství jmen a čtenář se tak může ztrácet. Stejně tak ve velkém množství mezinárodních smluv, konferencí a setkání. I přes obtížné pasáže v knize, je třeba vyzdvihnout poskytnutí nezávislého obrazu druhého československého prezidenta v mezinárodním kontextu a poukázání na největší milníky a rozhodnutí jeho politického života. Čtenář je schopen pochopit souvislosti k jednotlivým rozhodnutím Beneše a nalézt v jaké obtížné až neřešitelné situaci byla Československá republika tehdejší doby.
Štítky knihy
Československo diplomacie Edvard Beneš, 1884-1948 politici české dějiny čeští/českoslovenští prezidenti historie a fakta ministřiAutorovy další knížky
| 2016 |  Edvard Beneš - Drama mezi Hitlerem a Stalinem |
| 2018 | Budovatelé státu |
| 2018 | Naše Francie |
Výborná odborná publikace. Přínosem je, že je z pera nikoliv českého historika, ale francouzského. Výborná práce s prameny. Ano, nechtěla bych být v kůži Edvarda Beneše v roce 1938 a ani v roce 1948. Ani za nic.