Egypťan Sinuhe

14.09.2017

Z teto knihy mam rozporuplne pocity. Nekdy mi to prislo strasne zdlouhave a jindy jsem se zase nemohla odtrhnout. Tato kniha pro mne byla vyzva a jsem rada, ze jsem ji precetla, clovek se dozvi nove veci ze starovekeho Egypta, nicmene dala mi knizka zabrat.

13.09.2017

Historický román poskytuje pohled do starověké Egyptské společnosti . Ve vyprávění čtenář pozná opakované životní vzestupy a pády Sinuheda, silné emoce, intriky, nenaplněnou lásku, válku, cestování po několika starověkých státech, poznání tehdejší zvyků a tradic... Kniha vede k zamyšlení nad lidskou pomíjivostí a životem jedince ve společnosti a naopak. Bylo potřeba si trochu zvyknout na jazyk vyprávění, díky použitým slovním přirovnáním a postavě otroka Kaptaha je Sinuhedův komplikovaný život okořeněný vtipem.

08.09.2017

Vlastne ani neviem, prečo mi trvalo tak dlho dokopať sa k čítaniu tohto "malého" skvostu. Hravý mix egyptského Forresta Gumpa a skutočných historických reálii autor obohatil o dlhú a zložitú cestu za poznaním, kde ani to dnes skoro tabuizované slovo "morálka" nepôsobí ako päsť na oko a kde nechýba typicky ľudský zmysel pre humor, tak typický pre Waltariho. V neskoršom Nesmrteľnom Turmsovi (česky vyšlo ako Tajemný Etrusk), ktorého som paradoxne čítal skôr, tak znovuobjavujem podobné motívy - nevyjasnený pôvod hlavného hrdinu, komický spoločník (Kaptah / Mikón), či monumentálna výprava. Avšak Turmsovi oproti Sinuhemu chýba to najdôležitejšie, a síce hĺbka, ktorú do tohto eposu autor vložil. Polemizovanie o dobre a zle, o bohatstve života, či chudobe ducha, o sebazaprení, láske k blížnemu a "láske" k moci... Ak boli myšlienky hlavného hrdinu aspoň z polovice autobiografické, resp. Waltarimu vlastné, niet sa čo čudovať, že čoraz skazenejší svet opustil práve vlastnou rukou. Kniha, ku ktorej sa určite ešte vrátim. Sláva Atonovi!

28.08.2017

tuhle knihu jsem četla již dávno, ale je velmi poutavá a čtivá. Kdo rád čte historické romány, neuděláte chybu když sáhnete právě po této knize.

20.08.2017

Knihu už jsem měla jednou rozečtenou v mých dávných školních letech...ale nedočetla. A pravda je, že tentokrát jsem mezi touto knihou přečetla jiné, tuto jsem odkládala. Samotný příběh je poutavý, lidsky zajímavý, avšak některé dlouhé popisné pasáže nedokázaly udržet moji pozornost...

17.08.2017

Kniha mi byla doporučena několika přáteli, kteří jsou opravdu zapálenými čtenáři, nicméně jsem si ji co do děje neoblíbila tolik, jako moji přátelé.
Příběh začíná nijak, potom se pěkně rozvíjí, občas je dosti přitažený za vlasy, jako čtenář doufáte ve všemožné konce (ty ale nenastanou), nýbrž kniha opět končí jaksi... nijak... Ke konci jsem měla problém ji dočíst.
Bavil mě zejména věrný otrok/sluha Kaptah, používané obraty a sloh, za to dávám 1*.

Velmi hezká a čtivá kniha. Určitě se k ní budu vracet.

13.08.2017

Dokonalá kniha, resp. 15 kníh o (našťastie a občas žiaľ) dodnes nemenných pravdách písaná vznešeným jazykom a vyšším štýlom, s použitím kúzelných metafor a prirovnaní, z ktorých mnohé v našej domácnosti takpovediac zľudoveli. Waltari šikovne skĺbil fikciu so skutočnosťou v príbehu o jednom človeku (ktorého, čo je veľmi sympatické, neidealizuje), a predsa o nás všetkých, o človeku milión. Aby sme si aj my pripomenuli, aké dôležité sú rozhodnutia v našom živote, etika a morálka, náš vnútorný hlas. Aké mätúce sú často rozhodnutia rozumu či priamo pobláznenia, aké zbytočné kadejaké márnosti vôkol, aké sú jednoduché "pravidlá fungovania" spoločnosti vtedy i teraz, aké sú vlastnosti a následne osudy ľudí - bohatých (faraónov, kráľov a ich žien a detí), chudobných dobrákov (ako Kipa a Senmut), intrigánov (ako kněží Aj a královna Tij), naivných a dôverčivých (ako Minea), hlupákov, prefíkaných a jednoduchých (ako Kaptah), ušľachtilých (ako Sinuhet) i tých "co se narodili s hovnem mezi prsty u nohou" (ako Haremheb), mužov i žien, vzdelaných i nie, a to naprieč tisícročiami a veľa sa na tom nemení. Aké je krásne "obveselovat se na rohoži" a "rozbít džbán" s milovanou bytosťou, aké nepríjemné počúvať slová, ktoré sú "jak bzučení mouchy u našich uší"...
Egypťan Sinuhet je krásnou, múdrou knihou, ku ktorej sa vždy rada vrátim, keďže v nej možno nájsť nespočetné množstvo paralel so súčasnosťou, politickou i nepolitickou situáciou, ako i s naším vlastným životom, a jej prekrásny sloh oblaží oči i dušu. Musím zájsť do antikvariátu a zadovážiť si ju vlastnú... :)

10.08.2017

Skvělé vyprávění o lékaři jménem Sinuhet-ten jenž jest osamělý-syn divokého osla s hodností Královského otvírače lebek.
Úžasný český jazyk a některé hlášky:
-není mužem hodným opovržení
-napijme se vína a potěšme svá játra
-narodil se s lejnem mezi prsty u nohou
-rozbijme spolu džbán, abychom spolu navždy žili
-obveselování v domech rozkoše
a nejúžasnější věta: "Mlčiž, ženo, neboť Tvá řeč ruší mé myšlenky a je jako bzučení mouchy v mých uších"

07.08.2017

Moc krásná kniha s věrohodnými popisy historického Egypta, Sýrie, Kréty... Sinuhed toho prožil opravdu mnoho, bylo mi ho líto, protože vždy když měl štěstí na dosah, tak ho ztratil. A Nefernefernefer byla pěkná svině!

04.08.2017

Ta kniha není špatná, ale proč ji mnoho lidí uvádí jako svoji nejoblíbenější knížku úplně nechápu...

12.07.2017

Úžasně napsaná knížka, skutečně nádherným jazykem, o zajímavých událostech a době.
Těch 830 stran jsem přečetla jako nic.

Zajímavá je i mozaika lidí - totálně vyšinutý faraón, nelítostná mrcha NeferNeferNefer, vyčůraný, ale přesto dobrosrdečný otrok Kaptah, šťavnatá Merit i nonstop hudrující služka Muti.
A samozřejmě Sinuhet, který nějak neměl jasno v dávání a braní, ani v tom, jak si nastavit svoje hranice. S přibývajícím počtem stránek pomalu krystalizuje v přecitlivělého excentrického podivína, a v podstatě vlastně naivního slabocha, který je zmítán svými emocemi a který - jak sám o sobě píše - přinesl všem svým milovaným jen utrpení a smrt.

Ano, před „bohem“ (v tomto případě Atonem) jsme si všichni rovni - otrok jako pán. Ano, ani násilí není správné. Sinuhet upřednostňuje nenásilí před násilím, raději ustupuje než aby se bránil, raději se to všechno snaží vysvětlit násilnické lůze.. ale ta o to nestojí, takže je prolita jeho krev nebo krev jeho nejbližších.
Historie se stále opakuje - člověk sám nemůže změnit svět k lepšímu, když na to svět ještě není připraven.

09.07.2017

Klasický historický román v nejlepším slova smyslu.
Líbil se mi rozsah a rozmanitost příběhu a schopnost přenést atmosféru faraonského Egypta k dnešnímu čtenáři - protože ten historický příběh na mě působil dojmem nadčasovosti. Promluvy jednotlivých postav byly často univerzální kritikou lidského sobectví, falše a touhy po moci - aniž by vypadaly naivně nebo povrchně.
Ještě víc se mi líbila košatost použitého jazyka, ta spousta originálních přirovnání a lichotek a kleteb - to byla úplná opulentní čtenářská hostina.
Sinuhetův pohled na svět je pochmurný (tím trochu připomíná starozákonní knihu Kazatel) a tak nám pro vyváženost Waltari nadělil úžasnou postavu otroka Kapteha, který je trochu jako Švejk, trochu jako Jára Cimrman a při vysvětlování svých obchodních transakcí mně zase dal vzpomenout na Milo Minderbindera z Hlavy 22. Prostě Kapteh se Waltarimu povedl.
A je tedy něco, co by se dalo tomuto románu vytknout? Pro mě bylo zklamáním zobrazení ženských postav, které jsou vlastně všechny malicherné, náladové a hašteřivé. Dokonce i tak milá a rozumná Merit si neodpustí žárlivé scény. Situace s NeferNeferNefer byla (z mého pohledu) ta nejméně věrohodná ze všech patnácti knih. A třeba epizodu s Beketamon v poslední knize nechápu a stejně tak postavu té starší šlechtičny, která Sinuheta pronásledovala… Jestli to měl být nějaký pokus o vložení komického prvku? No nevím... naštěstí těch scén nebylo moc a na celkovém dojmu se pro mě nic nezměnilo.

Egypťan Sinuhet je kniha o tom, jak je těžké (podle Sinuheta samotného je to zcela nemožné) ve světě prosadit zdánlivě jednoduché principy, jako je nenásilí, rovnost, milosrdenství - a jak osamělý a smutný život plný nepochopení povede ten, kdo bude tyto zásady chtít uplatnit v reálném životě. Proto je Sinuhet stále tak populární kniha a proto si bude (o tom jsem přesvědčen) nacházet své čtenáře i v dalších generacích.

03.07.2017

Klasická kniha.

03.07.2017

výborná knížka, čtená opakovaně. Troufám si říct, že snad Waltariho nejlepší dílo...jakoby jste se po přečtení prvních slov přenesli do starobylého Egypta..vykresleno plasticky, navzdory šíři a rozsahu díla se čte rychle...nejen pro milovníky Egypta a nejen pro lékaře :) doporučuji !

30.06.2017

Dlouho jsem si chtěla tuto knihu přečíst. V knihovně rodičů byla, ale ve slovenštině a na to jsem si netroufla. Teď jsem se k ní vrátila díky čtenářské výzvě.
Kniha je neuvěřitelně propracovaná, dýchá z ní minulost a čtenář má pocit, jako by opravdu prožil celý život se Sinuhetem. Úplně rozumím, proč je kniha tak oblíbená.
Nicméně, já s ní trochu bojovala. Četla jsem jí poměrně dlouho a to mě trápilo, ale odmítla jsem se vzdát. Do vyprávění o dětství jsem se nemohla začíst, však samotný Sinuhet tvrdil, že vzpomínky na dětství baví jen toho kdo na ně vzpomíná. Ale s přibývajícím věkem Sinuheta bylo čtení zábavnější a jeho cestování mě bavilo nejvíce. Sinuhet mi nijak k srdci nepřirostl a ani žádná jiná postava, vlastně až na Kaptaha.
Každopádně jsem ráda, že jsem si tenhle životopis jednoho neobyčejného Egypťana mohla přečíst.

22.06.2017

Pčečteno na čtenářskou výzvu - nejoblíbenější kniha rodičů,líbila se mi.

19.06.2017

Naprosto perfektní kniha. Byla jsem od ní hodně odrazovaná, protože je prý nezáživná a smrtelně moc dlouhá. Nicméně, kousla jsem se a na truc jsem si jí vybrala k maturitě do povinné četby, abych se pomstila učitelce :D a musím říct, že jsem byla víc než mile překvapená. Kniha mě zaujala a přečetla jsem jí asi za 2 nebo 3 dny. Nebyla chvilka, kdy by mě nudila. Zajímavé zápletky, zajímavé postavy, zajímavé naprosto všechno. Měla jsem jí tehdy půjčenou, ale chci si jí koupit, aby mi zdobila knihovnu :) Doporučuji

to by měl přečíst každý....