Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/101879/bmid_egyptan-sinuhet-LG2-101879.jpg
5
5226
5226
Sinuhet je dítě neznámého původu. Připlul ke své nevlastní matce Kipě a otci Senmutovi v proutěném košíku po řece. Učil se v chrámě Amonově a stal se jako otec lékařem. Dobrodružství, která zažil, jsou četná. A tím nejpovolanějším, kdo by nám o nich měl povědět, je on sám.
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2011 , Český klubOriginální název:
Sinuhet egyptiläinen, 1945
více info...
Přidat komentář
Tato hodně opěvovaná kniha,také mou mamčou,pro mě byla trochu zklamáním,protože je to na mě zdlouhavé a místy nudné :-( jedna z mála knih,kterou jsem se nutila dočíst :-(
Není rozdílu mezi lidmi a každý člověk se narodí na svět nahý a srdce lidské je jedinou mírou mezi lidmi. A nelze měřit člověka podle barvy jeho pleti či podle jazyka, a nelze měřit člověka podle jeho roucha či šperků, a nelze měřit člověka podle jeho bohatství či chudoby – nýbrž jedině podle jeho srdce. Proto dobrý člověk je lepší než zlý a spravedlivost je lepší než křivda, ale nic jiného nevím – a to je všecko mé vědění.
Nadherna kniha. Tajil som dych ked som sa blizil ku koncu tohto diela. Nemam slova ktorymi by som vyjadril to co citim, ked niekto vyslovi slova Egyptan Sinuhe. Najlepsie co som kedy cital. Je absolutne zbytocne vyzdvihovat nejake casti tejto knihy a rozoberat myslienky, ktore tu rozvadza Waltari. Rovnako aj styl jeho pisania. Mam za to ze Mika bol v minulom zivote kralovskym otvaracom lebiek. Slova ktore vklada do viet a do myslienok tak mojmu ponimaniu vzdialanemu moze pochadzat len od cloveka ktory ma dokonale znalosti vtedajsich pomerov a sposobu zivota ludi v starovekom Egypte. Uzasne Excelentne Brilantne.
Nemám slov chvály...prostě excelentní dílo i když pro mě složitější na čtení! Ještě nikdy jsem nečetla nic takhle dlouho..., ale nelituji a jsem ráda i za oživení slovníku.
Přiznávám,že jsem se do čtení musela moooc přemlouvat, kniha mi připadala tlustá a ke všemu historie mě nikdy moc nelákala. Jenže knihu jsem dostal jako dědictví po mém strýci, takže jsem se do ní nakonec pustila z povinnosti. Po pár stránkách jsem pochopila,proč jsem tuto knihu dostala Je prostě ÚŽASNÁ. Měla jsem ji přečtenou během pár dnů a hned jsem měla chuť se pustit do čtení znovu. Je sice pravda,že ke konci už nemá ten spád, poslední kniha je už nudnější a bez napětí. To,ale přesně vystihuje Sinuetův život. Stáří už většinou postrádá spád,děj a napětí a je to doba zúčtování. Teď už přemýšlím komu toto jedinečné staré vydání odkážu já.
knížka je vážně suprová. Ze začátku jsme jí doslova hltala. Ale ke konci mě sice pořád bavila protože je vážně suprová ale četla se mi děsně pomalu. Ale určitě toho nelituju že jsem is ji přečetla. Je vážně skvělá.
Opravdu špalek,ale nelituji.Kniha mě doslova dostala do spárů a nepustilo,dokud jsem jí nedočetl a ještě měsíc jsem pak přemýšlel nad celým dějem a o životě Sinuheta. 5 hvězdiček.
Co k tomu říct ? ..Dokolalost ! Sinuheta mi bylo líto..Ikdyž on sebe nelitoval. A z jeho pohledu byl konec asi šťastný. Pro mě život celý z utrpení zakončený "zradou" přítele.
Cena moudrosti je někdy vysoká. A hlupáci vládnou.
Ale "o zítřku předem nikdo nic neví"..
Ze začátku kniha popisuje dobu, poté cestovani po Syrii, Babylone, Krete a Chati. Mezi tim dobrodruzstvi, lásky, bolesti a utrpeni. A pak to přijde proud myšlenek, nazorů a idealů. nutno vydržet až do druhé půlky. Kdy se z dobrodružného románu stane román popisujici dobro a zlo. Různé pohledy na spravedlnost a všeobjimajici touha po moci a nesmrtelnosti. Je to román o tom že ti chytřejši jsou nejhloupějši, a idealiste musi trpět ...
Je to jedna z mých nejoblíbenějších knih. Mohu ji číst z kteréhokoliv místa kde ji zrovna otevřu a vždycky znova mě uchvátí. Dávám plný počet bodů !
Mika Waltari, znechucen zřejmě událostmi 2. světové války (Sinuhet vyšel poprvé v roce 1945), sepsal toto své (jistě ne životní) dílo, aby tak čtenářům sdělil svůj pohled na (lidský) svět, který nepochybně nebyl zrovna nejoptimističtější. Nelze se proto divit, že lze v podstatě z každé strany tohoto románu vycítit mnohdy až skličující dávku cynismu (dodávám, že v následujících dílech autora již tento cynismus není tak citelný - opouští od něho a přijímá za svou jistou formu mysticismu, která je sice nepochybně přítomna i v Sinuhetovi, ovšem pouze v zárodečné podobě). Proto se domnívám, že Egypťana Sinuheta nelze považovat za čistě historický román, ačkoliv tak bývá velmi často prezentován. Historie slouží jako pouhá kulisa pro vykreslení mnoha dalších dimenzí, nad které až neúměrně vyčnívá existenciální rozměr. To je ostatně i důvodem k tomu, že si autor nedělal žádné starosti s překrucováním historie do podoby, ve které mu mohla mnohem lépe posloužit pro naplnění hlavního účelu.
-----------------------
A tak putuje Sinuhet svým životem užívaje k tomu dvou transcendentních darů: prostoru a času. Setkává se s mnoha lidmi, stává se svědkem (i aktérem) různých, často velmi bolestných událostí ...tak Sinuhet roste a roste, avšak zároveň s tím v něm roste jeho nechuť ke všemu a hlavně jeho zklamání. Je zklamán životem i sám sebou, zejména svými rozhodnutími, které v podstatě nikdy nikomu nepřinesly nic dobrého. Zjišťuje tak, že veškeré jeho snahy jsou nicotné a zbytečné. Nejsilnější zjištění však souvisí s poznáním vlastní svobody. Tato svoboda, pojata zřejmě zcela v "sartrovském smyslu", je tím nejtěžším, co na svých bedrech musí nést. Sinuhet však vydrží, věren svým přesvědčením, a neohne se, dokud mu jeho páteř nepovolí...
-----------------------
Je skličující, jak velké množství zde komentujících jedinců román zřejmě (v jeho základních intencích) nepochopilo. Tím nenarážím na případná nízká hodnocení, kterážto samozřejmě často nesouvisí s nepochopením, ale spíše s odlišností osobních preferencí. Zaráží mě spíše poukazování na pomyslnou "Sinuhetovu naivitu" apod. Lidstvo je zřejmě odsouzeno k tomu, aby stále skrze svou nedokonalost opakovalo základní chyby....
-----------------------
Poslední poznámka na závěr: Ač se to zdá zvláštní, jako hlavní postava na mě nepůsobil vyprávěč (tedy Sinuhet), ale spíše jeho věrný otrok/sluha/pán Kaptah, který svou výřečností a smyslem pro humor dokázal zbavit mou mysl chmur, kterými byla zanesena po nemilých příhodách Sinuhetových...
Má nejoblíbenější kniha. Miloval jsem popisování způsobů života lidí tehdejší doby, miloval jsem, když Sinuhet cestoval a poznával nové kraje. Příběh se ani na moment nezastaví na nudné pevnině, neustále je v pohybu a já ho hltal bez přestání. Navíc je kniha brilantně napsaná a rozhodně si zaslouží 5/5. Kdo tvrdí že ne, jeho slova jsou pro mne jako bzukot much u mých uší.
Je to hodně dlouhé a rozvláčné, zajímalo mě medicínské hledisko, a dalo se to číst, ale že by byl příběh strhující bych neřekla. Všichni mi jí doporučovali, ale bohužel jsem zde nenašla nic, proč bych to měla dále doporučovat:-/ Třeba si ji někdy přečtu znovu a pochopím.
Vemu to krátce prostě bomba kniha nejdřív jsem do toho moc nechtělo ale jsem ráda že sem ji přečetla. Komentovat knihu víc nebudu je toho kotel o ni tady. a moje recenze jsou velice kladné .Kdybych se rozepsala musela bych každou knihu popsat zvlášť a to by bylo na hodně dlouho :-D Sinuheta Doporučuji stojí to za to :-)
Krásné, čtivé a poutavé. Moc jsem si to užila, celý příběh od začátku až do konce!
Štítky knihy
Egypt lékařské prostředí zfilmováno finská literatura Kréta faraoni starověký Egypt filozofická beletrie historické romány finské romány
Autorovy další knížky
| 2013 |  Egypťan Sinuhet |
| 2005 | Jeho království |
| 2004 | Tajemný Etrusk |
| 2002 | Krvavá lázeň |
| 2004 | Nepřátelé lidstva |
Knihu jsem hodně dlouho odkládala, jednosuše se mi do ní nechtělo kvůli její rozsáhlosti, ale po vysokých hodnocení tady, jsem si řeka, že bych si přece jen měla doplnit vzdělání :) Kniha má příjemné poslání a také jazyk. Očekávala jsem ale větší čtivost, některé pasáže popisující válečné výpravy jsem i přeskočila. Proto snižuji na 4*.