Ekonomická analýza civilního práva

Vcelku příjemný a jednoduchý úvod do ekonomické analýzy práva. Kniha nejenže obsahuje základní principy analýzy (nejčastěji zmiňované (absurdní) Paretovo optimum, Coesův teorém), ale ukáže vám i obecné pohledy na jednotlivé oblasti práva z ekonomického racionálního pohledu.

Někdy to dává větší smysl (věcná práva, závazy, delikty (ač ty jsem neshledal příliš zajímavými), jistě pracovní právo), někde méně. Snaha naroubovat ekonomickou analýzu na některé oblasti rodinného práva, to už bylo značně absurdní. Nepopírám, že to lze a někdy to dokonce i dává smysl, ale nejsilněji jsou na takových pasážích vidět největší nedostatky ekonomie, potažmo tedy i tohoto směru (kterých si Posner neustále kritizující Law and Literature očividně nevšiml, přes to, že je očividný a měl by ho napadnout právě vzhledem k tomu, co vyčítá Law an Literature), respektive jeden nedostatek, zato velký.

Lidé nejsou tak krásní, jak si je představujeme. Lidé nejsou tak hodní, tak milí, tak citliví a ano, ani tak racionální. Ekonomická analýza je krásná věc. Ale nefunguje vždy, nemůže. Povšimněme si, analýzy estetické jsou pevnější a stabilnější, než analýzy ekonomické. Některé estetické prvky zkrátka jsou přitažlivé a manipulativní v zásadě bez ohledu na kontext. Zato ekonomické teorie si tak maximálně vždy najdou moc pěkný důvod, proč nefungují. Proč? Lidé nejsou racionální. To že nějaký kalkul neustále v praxi provádíme neznamená, že jej domýšlíme. My kalkulujeme, ale takřka nikdy ne do konce. Anarchokapitalista vám řekne, že právo je špatné, kvůli problému ekonomické kalkulace. Nedostává se mu dostatku informací k efektivní alokaci zdrojů. To je fakt. A bezstátní společnosti se zase nedostává dostatečně komplexního pohledu řeší parciální, lokální obtíže, nikoliv společenské potíže (už proto, že společnost nedokáže ve zcela bezstátní společnosti dost dobře existovat, ale to sem nepatří.). To neumí to, to zase ono. A přesto, problém nekomplexního pohledu se samozřejmě u státu vyskytuje též, ale ne pojmově nezbytně. Kdežto problém nedostatku racionality u lidí na volném trhu kvůli:

a) nedostatku informací,
b) nedostatku schopností tyto informace zpracovat a
c) nedostatku ochoty je zpracovat,

zdá se býti člověku pojmovým. Vždy nějakou racionální chybu uděláme, něco nedomyslíme. Opak není možný, na to je svět příliš komplikovaný.

To je důvod vedoucí mne k zamítnutí ekonomické analýzy jako vůdčího principu kdekoliv, tím spíše pak v právu (stát a právo mají více maxim, které se snaží naplnit, jejich cílem není ekonomická efektivita a priori), nikoliv však k zamítnutí ho celkem. Jsou oblasti práva, kde se tento kritický přístup moc hodí.

A civilní právo, to je ta oblast. Procesní právo může býti druhou. Je to právě zvláště závazkové právo, kde se pohled ekonomické analýzy moc hodí (a obchodní právo, nezapomínejme na toto právní ne/odvětví). Závazkové právo se skládá z převážně (sic nikoliv) dispozitivních norem strany je mohou plně vyloučit. Ale leckdy (většinou) tak neučiní. A tehdy, jak správně autorka ukazuje, je potřebujeme mít ekonomicky efektivní. A zrovna v závazkovém právu je to patrně vůdčí princip, málokterý jiný je důležitější. Kniha moc pěkně ukazuje tuto nezbytnost a snad i dává podněty k plnění tohoto principu.